Únor 2008

Pachtýř platí pachtovné

Václav Drchal

Pacht, služebnost nebo beneficient. Právníci těmto málo používaným, archaickým slovům rozumějí, běžný člověk už tolik ne. Návrh nového občanského zákoníku se jimi přesto hemží a ministerstvo spravedlnosti se především kvůli archaickému jazyku rozhodlo přijetí léta připravovaného zákoníku nejméně o rok odložit. „Souhlasíme s tím, že některé archaismy by měly být nahrazeny. Na druhou stranu jeho jazyk je věc nadčasová, takže jeho jazyk by neměl být příliš moderní, ale takový, aby mu rozuměly i další generace,“ říká diplomaticky mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.

Připravovaný kodex svým jazykem vychází z rakouského Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811, který v Československu platil až do roku 1950. Kromě pachtu, který lze zjednodušeně popsat jako obdobu nájmu, v něm zarazí třeba slovo služebnost, tedy povinnost majitele nechat někoho jiného využívat část své nemovitosti. V zákoníku se proto objevují takřka „neproniknutelná“ spojení jako služebnost okapu či okna, služebnost cesty nebo služebnost průhonu (myšleno dobytka). Beneficient je zase člověk, kterému jde zisk z majetku, který pro něj spravuje další osoba.

Směřování do minulosti ovšem u autorů zdaleka nekončí jen u jednotlivých termínů. Na jeho stránkách tak například „vzchází rostlinstvo“ a člověk se stává nesvéprávným, který „není způsobilý pořizovat, ledaže se byl uzdravil“.

Hlavní autor nového zákoníku Karel Eliáš se hájí, že do českého právního povědomí pouze vrací v Evropě běžné pojmy, které z něj vymazali komunisté. Důsledkem této „čistky“ jsou podle něj některé dnešní umělé termíny a také fakt, že čeští právníci často nerozumějí svým západoevropským kolegům.

Výsledek je ale jasný. Zákoník musí projít jazykovou a stylistickou úpravou a do vlády se tak podle Kuncové dostane nejdříve na konci roku 2008, tedy s ročním zpožděním. Komunistický zákoník z roku 1964 proto bude platit i nadále, i když už dávno nevyhovuje. Odkládá se tím řada revolučních změn, které Eliášův kodex přináší. Jde třeba o zrušení církevních sňatků, o právo majitele vypovědět nájemníka bez udání důvodu z bytu nebo o „povýšení“ zvířete z věci na živého tvora.

Nový občanský zákoník přináší řadu novinek. Jeho přijetí by pravděpodobně ovlivnilo život každého člověka. Svatby v kostele budou samozřejmě možné, pár by ovšem musel svůj svazek potvrdit na úřadě.

* Zvíře přestane být věcí a stane se živým tvorem. Majitel domu bude mít právo vypovědět nájemníka bez udání důvodu a bez povinnosti zajistit náhradní bydlení. Nájemníka by chránila jen dvouletá výpovědní lhůta. Vydědit „marnotratné dítě“ půjde snadněji než dnes.

Dlouhá desetiletí jsme žili v „jednoduchém“ právu, říká autor chystaného občanského zákoníku Karel Eliáš.

LN Vámi připravovaný občanský zákoník dostane vláda až za rok. Asi hlavním důvodem zdržení je archaický jazyk a polozapomenuté výrazy, jako je třeba pacht. Proč jste takový jazyk zvolili?

Pokud jde zrovna o pacht, jde o naprosto normální právní instituci, která je používána ve všech evropských zemích na západ od nás. Problémem je, že komunističtí právníci v roce 1950 a zejména pak v roce 1964 vypustili celou řadu dlouho používaných termínů s odůvodněním, že jde o buržoazní instituce.

LN Jde tedy o oživení slov, která minulý režim vymýtil?

Neštěstí je v tom, že se tu dlouhá desetiletí žilo v „jednoduchém“ právu. Odborníci si zvykli a teď jsou naježení, že přichází někdo, kdo jim zažité pravdy boří. Faktem je, že když vyjede český právník třeba do Španělska, baví se o právu a objeví se termín jako vlastníkova hypotéka, tak neví, o co jde. Kdežto když přijede španělský právník třeba do Německa nebo do Holandska, tak je jim všem jasné, o čem je řeč.

LN Přesto. Pacht je slovo, které bude mnoha lidem dělat problémy. Má smysl taková „ztracená“ slova do právního jazyka vracet?

Pacht nahradit nelze. Komunistický zákoník se o to pokoušel, když mluvil o právu trvalého užívání nebo o právu dlouhodobého užívání. Povaha právního jazyka je ale taková, že se hledají výrazy, které jsou pokud možno krátké a výmluvné. Pacht pochází z latinského pactum - smlouva. K pozemku můžete mít užívací právo. To znamená, že se na něm můžete opalovat nebo pořádat pikniky. Pak ale můžete mít k pozemku právo požívací. To znamená, že tam můžete pěstovat obilí, sklízet ho a mít z toho profit. Když někomu přenecháte užívací právo, je to nájem, a když přenecháte právo požívací, je to pacht. To se v evropských kodifikacích rozlišuje.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)