Únor 2008

Našly se důkazy o biblické potopě

Ludvík Reiter

Biblická potopa světa, při níž měl praotec Noe na své obrovské lodi zachránit všechno živé, nepřestává vzrušovat fantazii laiků i vědců. Tým Univerzity v Tel Avivu nyní přinesl nové poznatky podporující teorii, podle které se katastrofa odehrála v místech, kde dnes leží Černé moře.

Výzkumná loď Mediterranean Explorer zkoumala dno u černomořského pobřeží Turecka, kde byly již dříve objeveny stopy potopy velkého rozsahu. Podle všeho se odehrála před přibližně 7500 lety a mohla být předlohou pro biblické líčení potopy světa, kterou na hříšné lidstvo seslal rozzlobený Bůh. Izraelští vědci z Mediterranean Explorer nyní uvedli, že jejich poslední objevy tuto hypotézu podporují. Protržený Bospor „A tak náramně zmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všechny hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem,“ říká První Kniha Mojžíšova ve Starém Zákoně. Nápadně podobné líčení potopy světa a obrovské lodi, na níž přežilo všechno živé, je i v mýtech národů starověké Mezopotámie. Vše nasvědčuje tomu, že právě odtud je starozákonní Židé převzali.

Podle převládajícího názoru začaly pronikat vody Světového oceánu do černomořské prolákliny před 9000 lety. Při tehdy probíhajícím náhlém globálním oteplování tály ledovce a hladina moří postupně stoupala o více než stovku metrů - konkrétně ve Středomoří to bylo o přibližně 150 metrů. Vody se přelily přes do té doby suchou bosporskou šíji a vytvořily Černé moře v jeho dnešní podobě. Jenže podle této hypotézy jeho hladina stoupala velmi pomalu a spíše než ke stavbě archy by tehdejší obyvatele přiměla k pozvolnému ústupu.

S teorií o tom, že biblickou potopu inspirovalo náhlé zaplavení černomořské prolákliny, poprvé přišli geologové Walter Pitman a William Ryan už roku 1997. Tvrdí, že bosporská šíje se protrhla až o více než dva tisíce let později při náhlém tektonickém pohybu geologických vrstev. Katastrofa vedla k náhlému zaplavení asi 150 tisíc čtverečních kilometrů a obyvatelům oblasti opravdu musela připadat jako potopa světa. Známý podmořský badatel Robert Ballard později ve stometrové hloubce na dně šelfu Černého moře skutečně našel stopy osídlení. Oficiální archeologie však zatím tuto hypotézu přijímala se značnou nedůvěrou.

Noe byl možná rybář

Do stejné oblasti, kde roku 2000 pátral Robert Ballard, se proto letos koncem léta vydal i tým Univerzity v Tel Avivu a další vědci na palubě výzkumné lodi Mediterranean Explorer. Badatelé si chtěli ověřit, jak velký je rozsah stop lidského osídlení na dnešním mořském dně a jestli nasvědčuje tomu, že obyvatelé oblasti byli zaskočeni náhlým přívalem vod, nebo jen spořádaně a pomalu ustupovali před zvolna stoupající hladinou. Tým také vycházel z předpokladu, že v černomořské proláklině se původně nacházelo velké sladkovodní jezero napájené vodami řek ze severu.

Pokud by sem slané vody Středozemního moře vtrhly rychle, mělo by se to projevit ve složení usazenin na dně i ve skladbě skořápek vodních mlžů v těchto sedimentech. „Vrtná jádra, která jsme odebrali ze dna, ukazují, že náhlá potopa se tu skutečně odehrála,“ tvrdí mecenáš a organizátor výpravy, švédský filantrop Andreas Weil. „Ve vrstvách usazenin pocházejících ze sladké vody jsme našli schránky mořských měkkýšů. Nemohly se sem dostat jinak než s bouřlivým přívalem řítícím se protrženou přírodní hrází u Bosporu. Voda tehdy během velmi krátké doby zaplavila plochu odpovídající přibližně čtyřnásobku rozlohy dnešního Izraele.“

„Samozřejmě nevíme, jestli existoval nějaký Noe, tak jak ho popisuje bible,“ pokračuje Andreas Weil. „Věříme ale, že na tehdejším pobřeží žili také rybáři, kteří uměli stavět lodě. Někteří z nich možná stačili na jejich paluby nalodit i svá hospodářská zvířata. Stoupající vody postupovaly tak rychle, že pokud se v oblasti někdo zachránil, pak to mohli být jen rybáři na svých lodích. Ti pak osídlili nově utvořené pobřeží.“

Plovoucí škola

Dalším cílem výzkumné lodi Mediterranean Explorer je moře u zřícenin antického města Caesarea na izraelském pobřeží. Některé dřívější objevy naznačují, že lokalita byla v minulosti postižena obrovskou vlnou tsunami. Vědci chtějí zjistit povahu této katastrofy a vyhodnotit, jestli se může ve Středomoří něco podobného opakovat.

„Budeme se zajímat i o mořské řasy a houby,“ vysvětluje Weil. Vyskytují se tu totiž ve větších hloubkách, než je obvyklé. Možná tu vědci najdou i druhy, které se stanou zdrojem nových léků.

Mediterranean Explorer ale není klasická výzkumná loď financovaná z rozpočtu některé státní výzkumné nebo vzdělávací instituce. Patří neziskové společnosti EcoOcean, která provozuje výzkumné a vzdělávací aktivity spojené s oceánografií, klimatologií a ekologií. Jejím zakladatelem a mecenášem v jedné osobě je právě Andreas Weil. „Klima, stav mořského prostředí a situace lidstva, to jsou tři věci, které spojují velmi silné vazby,“ říká profesor Sven Beer, vedoucí výzkumu této organizace. Podmořský výzkum má pro budoucnost naší civilizace mnohem větší význam, než si většina lidí připouští.

Navzdory ekologickému zaměření nemá být EcoOcean útočištěm environmentalistických aktivistů, ale spíš prostředkem skutečného vědeckého výzkumu a současně i plovoucí školou pro budoucí oceánografy, klimatology a mořské biology. „Když jsem hledal lidi, se kterými bych svou ideu uskutečnil, měl jsem na mysli především špičkové vědce na poli oceánografie,“ prohlásil Andreas Weil. „Nechci zakládat druhé Greenpeace s jejich ekologickými aktivisty. Mým snem bylo vybudovat výzkumnou loď pro vrcholný výzkum moří. Cílem je získat seriózní data jako základ pro odpověď na otázky týkající se skutečného stavu oceánů. Můj zrak přitom padl na Univerzitu v Tel Avivu, kde se takový špičkový výzkum dělá.“

Mediterranean Explorer ale slouží i vědcům z mnoha dalších zemí. Současně má přímo na moři vychovávat také budoucí odborníky - ekology, biology, oceánografy a klimatology. V programu se ale najde místo také pro děti ze základních škol na izraelském pobřeží i z vnitrozemských kibuců. Přesto že z nich vědci většinou nebudou, na jejich vztahu k životnímu prostředí záleží budoucnost oblasti. „Já tedy neřídím jenom loď, jsem také něco jako ředitel plovoucí školy,“ vtipkuje velitel plavidla Dan Schaffer.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)