Únor 2008

Rok osmiček

Miroslav Václavek

Tak se nám v jedné věci prezident nemýlil. Nastává nám rok osmiček. Jak jsme se v jeho novoročním, jako obvykle bezpohlavním projevu dozvěděli, vstupujeme do roku, jenž osmičku obsahuje. Máme se na co těšit. Protože v takových letech se prý něco stává. A už se stalo.

Karel Gott se oženil. Vrátil se na místo činu, kde svého času budil pozornost coby první živý zpívající obyvatel komunistického světa. Jakožto jedna z atrakcí v Las Vegas skvěle zapadající mezi bílé tygry, kouzelníky, vybuchující vulkány a piráty. Show must go on. A v prime time, v hlavních zprávách v nejsledovanějším médiu tohoto státu, v televizi Nova se strhla doslova mediální heydrichiáda. Chyběly už jen deklarace pracovních kolektivů o nehynoucí lásce k Mistrovi - a nyní i jeho Markétce. A co teprve, až bude jednou jeho pohřeb. Až na Václavském náměstí pod koněm vyroste mausoleum Karla Karloviče Gotta a vycpaný Karel bude národní Šípkovou Růženkou ve skleněné rakvi, k níž se budou pořádat poutě až z daleké Moravy. Je to přece jenom blíž než do Moskvy. Karle Gotte, žij prosím dlouho. Protože jeden ze tří, co směli volně přes hranice: Gott, Svoboda, Štaidl, už mrtvý je. Bohatě to stačilo.

Taky se bude letos volit nový pan prezident. Už začala volební kampaň. Dva kandidáti se představují lidu, jako by zrovna ten mohl jejich volbu ovlivnit. Ale co, když divadlo, tak pořádné. My máme demokracii. Jeviště je nasvíceno, publikum tleská. Režisér je ale neznámý a průběh, jakož i konec hry rovněž. Záleží na komunistech. Prý nechají profesůrka projít prvním kolem, ať se profesor zapotí. Commedia dell´arte. Všichni máme platnou vstupenku. Nikdo neunikne. Tak Alpou namastit lícní svaly, ať dostojíme pověsti lidu sice blbého, ale majícího svůj specifický humor. Jen abychom se smáli ještě na konci tohoto osmičkového roku!

Rovněž v Plzni bude k vidění naše demogratická současnost. Nacisté se projdou jakoby na sviňu (jak se říká u nás na Moravě) přesně na den, kdy nacismus začal odvážet první protektorátní občany židovské národnosti do Osvětimi k zavraždění. Ale oficiálně se bude pochodovat kvůli úplně něčemu jinému. My, Češi nejsme hloupí. K tomu nám dopomáhej plzeňský magistrát - prý nejsou zákony, aby nemohli nepovolit. Zvláštní, vždycky jsem si myslel, že ty hromady lidských vlasů a malých dětských bot, co zůstaly po milionech lidí zavražděných Zyklonem B jsou dostatečným mementem. Možná všude jinde než v zemi, která poslušně sloužila nacistické mašinérii jako žádná jiná. I ta operace Antropoid byla provedena proti vůli tehdejších pracujících. Tolik zbytečných obětí - kdybychom jenom drželi hubu a krok a pořádně se do ničeho nepletli! Ale co, už dlouho jsme přece ty oběti, že jo? Tak máme svoje nároky. I na tu naši demograciji a pochody za lepší příští a nic než národ.

A nezapomeňme na Anežku Hrůzovou. Už se nám schází omladina nad jejím hrobem, aby si zahajlovala, co srdce ráčí. Tradice našeho lidu jsou opravdu hluboké. Zabili ji přece židé ve své synagoze, aby ji obětovali svému bohu. Jak je náš lid moudrý a umí rozpoznat své nepřátele. Pak je udat. Rozkrást jejich majetek zatímco transport do Auschwitzu ani pořádně neodjel a lehnout si do ještě teplé postele. Kdo arizuje, ten prostě musí být Árijec a panská bílá rasa. Začíná rok osmiček.

A co říkám do osmičkového roku já? ICH BIN JUDE!