Březen 2008

Nejde jen o Slovensko

Bohumil Doležal

Ficova vláda na Slovensku zahájila před časem rafinované tažení za faktickou likvidaci svobody tisku. V parlamentě leží vládní návrh tiskového zákona, který zakotvuje nejen právo na odpověď dotčeného na článek, který považuje za nepravdivý nebo dotýkající se jeho cti. Odpověď musí vyjít na tomtéž místě jako text, na nějž reaguje, a může mít stejný rozsah. Z vládního okolí na Slovensku zazněly před časem hlasy, že by vláda měla mít vlastní publikační platformu, toto je spolehlivý způsob, jak by se její publikační platformou posléze staly všechny noviny.

Opozice nemá sílu zabránit přijetí zákona. Teď se ovšem naskytla příležitost, kdy může Ficovi zatopit: v NR SR se mělo hlasovat o Lisabonské smlouvě, a ta musí být přijata ústavní většinou. Ústavní většinu koalice nemá. Opozice se tudíž rozhodla zablokovat přijetí smlouvy až do doby, kdy bude tiskový zákon upraven civilizovaným způsobem. A donutila včera Fica, aby hlasování o smlouvě odložil.

Postup opozice vzbudil v Bruselu jakési znepokojení. Předseda ústavněprávního výboru EP Jo Leinen na její adresu prohlásil: „Neměli byste se uchylovat ke spojování čistě domácích věcí s eurosmlouvou, jakkoli může mít opozici pravdu s protestem proti zákonu. Není to fér a může to být zhoubný návod pro ostatní.“ To je typická bruselská hraběcí rada. Jsou tu totiž dvě otevřené otázky, a obě se dotýkají i občanů ČR.

Za prvé: EU prokázala v minulosti slabost, když dokázala (byť i se skřípěním zubů) skousnout koalici s extremisty v Polsku a na Slovensku. Koalice v Polsku padla, na Slovensku trvá. Jak by mohli svobodymilovní lidé na Slovensku očekávat, že se dokáže opřít nestydatému projektu, který by dokázal zlikvidovat svobodu tisku? Nezbývá než spolehnout se na osvědčené: Člověče, pomož si sám, a Brusel ti pomůže.

A za druhé: nejde o „vnitřní slovenskou záležitost“, ale o významný precedens. Paroubek už dávno nahlas sní o tiskovém zákoně podle rakouského nebo německého vzoru, a člověk se těžko brání podezření, že jde o Rakousko dolfussovské nebo schuschniggovské (o Německu raději nespekuluji). Pokud jeho příteli Ficovi eskapáda s tiskovým zákonem v Bruselu projde (tj. narazí jen na neúčinné brbláni), bude mít předseda ČSSD, až se chopí moci, cestu prorubanou. A EU se postupně stane takovou tvrzí demokracie, jakou je už dnes OSN.

Tím chci říci jen to, že slovenská opozice si v této věci zaslouží podporu. V Bratislavě jde i o Prahu.

(www.bohumildolezal.cz)