Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Březen 2008


Jan Švejnar - potomek uloženky

Ross Hedvíček

Švejnarovi si kupovali v Tuzexu i chleba a rohlíky, tudíž projet rychlíkem přes hranice v době, když už byly zavřené, jistě nebyl žádný problém. Rád bych se vyslovil ke komunisty, fašisty a kolaboranty často citované frázi a to, že „děti nemohou za své rodiče". Správné znění by mělo být „Děti nemohou za své rodiče, pokud jimi nebyly nijak ovlivněny, či nebenefitovaly z činnosti svých rodičů". Polopaticky: pokud kojenec z Afriky adoptovaný hollywoodskou hvězdou má otce masového vraha z Ruanda-Urundi, pak za něj nemůže, protože ho stejně ani nezná. Kdežto dítě komunistického potentáta, požívající celé mládí výhod této pozice a ovlivňované tímto rodičem, zcela zřetelně ZA SVÉ RODIČE MŮŽE.

Pokud jste ještě nečetli Syntézu analýz 17/11/89 - tak si to jděte přečíst - třeba se vám v hlavě rozsvítí. Publikace The Main Enemy by Milt Bearden and James Risen, with subtitle The inside story of the CIA's final showdown with the KGB, která v době, kdy Miroslav Dolejší psal svou zprávu, nebyla ještě vydána a nemohla mu být známa, přesto přesně potvrzuje jeho závěry. Na straně 426 Bearden popisuje, jak Československo mělo rozmístěno v USA a Velké Británii „spící agenty" - tedy emigranty, kteří byli do emigrace byli vysláni StB. Podle Beardena šlo o dvacet agentů v USA (jiné zdroje hovoří o dvou stech) a další ve Velké Británii. Během krátkého období po listopadu 1989, kdy československá StB byla ochotna s CIA spolupracovat, došlo k odhalení těchto spících agentů a tito byli československou stranou vyzváni, aby se vrátili do „vlasti". Jaké bylo překvapení Havlovy vlády, když tři takovéto páry (šlo vždy o manželské páry) z USA výzvu k návratu do české kotliny odmítly s poukazem, že jsou dávno naturalizovaní američtí občané, mají v USA své rodiny a vybudované existence a ani je nenapadne, aby je opustili. Několik párů z Británie ve stejném stylu odmítlo „odejít domů". Poté Havlova vláda humanisticky rozhodla, že tedy mohou zůstat, kde jsou, obzvlášť když byli jen spící agenti a žádnou škodu Američanům či Britům nezpůsobili.

Bylo mi potvrzeno z českých zdrojů, které chtějí zůstat anonymní (já se jim nedivím), že Zdeněk Švejnar byl jedna z těchto „úloženek", a tak se jeho jméno stalo známým Václavu Havlovi a tak začala „poradenská činnost" syna estébácké úloženky u Václava Havla. V každém případě jméno „Švejnar" má pořád u bývalých StB pořádný zvuk, jak svědčí bleskurychlé nalezení dokumentu o Švejnarově otci v pražských archívech.

Ano, ano čeští poslanci a senátoři, zase budete volit „menší zlo". Zase s vámi vyjebali! Eto vaše dělo!



Zpátky