Březen 2008

Oddělejte to a zahrabte to!

Jan Tichý

(Jde o přepis souhrnné zprávy Ministerstva vnitra ČSR „Porevoluční události v Boru u Č. Lípy“, zpracované až v červenci 1947. Z pochopitelných důvodů uvádím jen monogramy a věk pachatelů, který však v některých případech chybí. „Úřední“ jazyk jsem místy upravil bez zkreslení obsahu, a přidal jsem mezititulky. Bor u České Lípy – tak se po válce jmenoval Nový Bor.)

PŘÍPAD PRVNÍ – DVOJNÁSOBNÁ VRAŽDA

Elsa Seidlová (50) a Elfrieda Wilhelmyová (53), obě narozené v Boru u Č. Lípy, byly zastřeleny 31. srpna 1945 na státní silnici asi 240 m od strážního železničního domku č. 18 v katastru obce Svor poštovním zřízencem JM (38) a svobodníkem v záloze FŠ, vykonávajícím výjimečnou činnou vojenskou službu v Boru u Č. Lípy. Pachatelé tyto Němky u místa činu zakopali. (Obě mrtvoly byly 14. února 1947 exhumovány a pochovány na lesním hřbitově v Boru u Č. Lípy, pole XXXIII, řada 1, hrob č. 2/2.)

Dne 31. srpna 1945 k večeru přistihl strážník tratě JB (33) u strážního domku č. 18 Seidlovou a Wilhelmyovou, které se po svém odsunu ilegálně vrátily z Německa do ČSR. Podle rozkazu rotného v záloze FZ, vykonávajícího výjimečnou činnou vojenskou službu v Boru u Č. Lípy, a za souhlasu zpravodajského důstojníka vojenské posádky z Boru u Č. Lípy, měly býti eskortovány k velitelství stanice SNB nebo do sběrného střediska v Č. Lípě. K provedení této eskorty nabídl se přítomný JM, neoprávněně používající stejnokroj čsl. armády s hodností svobodníka, vydávající se za partyzána a člena tajné policejní služby NKVD, kterýmžto předstíráním nabídl své služby vojenské posádce v Boru u Č. Lípy jako tajný bezpečnostní orgán k pátrání po lesích po vlkodlacích (tj. wehrwolfech - pozn. autora), a získal tak 25. srpna 1945 potvrzení k nošení zbraně. K JM se pro tento výkon přidružil svobodník FŠ. Při eskortaci v uvedených již místech Seidlovou a Wilhelmyovou zastřelili.

JM tvrdí, že rotný FZ přikázal, aby v případě pokusu o útěk použili zbraní, a než se se ženami vydali na cestu, dodal: „Odveďte to, oddělejte to a zahrabte to!“ Dále JM udal na svoji omluvu, že pracoval v podzemním hnutí od července 1941, že za převratu bojoval proti Němcům, tedy že viděl bojovat proti Čechům i německé ženy, tudíž že má proti nim národnostní odpor, a že byl v době okupace sedm dní v ústavu choromyslných v Bohnicích jako duševně chorý. (Ale ve svém životopise uvedl, že simuloval blázna, aby se vyhnul pronásledování německých úřadů, a že mu simulování mohou dosvědčiti zaměstnanci ústavu.)

JM byl zatčen 1. října 1945 a dodán do věznice v Č. Lípě. FŠ byl výjimečné vojenské služby zproštěn už před odhalením zločinu. Rotný FZ byl obviněn, že zatajil zavraždění obou žen, případně že měl účast na této vraždě, neboť podle tvrzení JM přijal prý jeho hlášení o zastřelení žen, nařídil jejich zakopání s poznámkou „aby byl od toho pokoj“, a že se pak ptal, zda jsou dobře zahrabány. Konečně neučinil o případu žádné hlášení. Rotný FZ byl z příkazu pověřence ministerstva vnitra Jaroslava Kosnara zatčen 2. října 1945 a předán posádkovému velitelství v Boru u Č. Lípy. JM, svobodník FŠ a rotný FZ byli obžaloby z vraždy podle §§ 134 a 135 zproštěni (Státní zastupitelství v Č. Lípě, spisová značka St 1178/45).

PŘÍPAD DRUHÝ – POKUS LOUPEŽNÉ VRAŽDY

Na třech ženách německé národnosti – Gertrudě Hackelové (31) z Liberce, Martě Robischové (bližší neznámo) a třetí, neznámé Němce – byl dne 11. září 1945 večer spáchán pokus loupežné vraždy u železničního strážního domku č. 18 v katastru obce Svor. Pachateli byli strážník železniční tratě JB (33), jeho manželka MB (37) a železniční záškoláci čsl. státních drah VV (20), JS (19) a ER (20).

VV a JS zastihli poblíž strážního domku č. 18 dne 11. září 1945 večer tři ženy německé národnosti. MB podrobila ženy tělesné prohlídce, prý za účelem zjištění, nemají-li tetování formace SS nebo vlkodlaků. JB a jeho manželka MB smluvili s VV tyto ženy zastřelit v lese, aby se mohli zmocniti jejich svršků a oděvu. Za tím účelem JB vyzbrojil VV pistolí a JS i ER vojenskými automaty, kteréžto zbraně propůjčila JB vojenská správa k ochraně strážníků tohoto domku bez použití mimo službu a mimo strážní domek. JB totiž úmyslně předstíral stálé ohrožování tratě a jejích strážců a maskoval (spíš: předstíral? – pozn. autora) přestřelky. JB určil provésti čin ještě téhož večera v lese a mrtvoly druhého dne ráno pak na místě zakopat. VV, JS a ER odvedli ženy do lesa a tam na příhodném místě se připravovali je zastřelit. Dvě ženy, Robischová a neznámá, se však rozutekly každá v jiný směr, Hackelová zůstala stát. VV a JS ihned po prchajících ženách stříleli a pronásledovali je, ale bez výsledku. Neznámou ženu asi nezasáhli, neboť tato nebyla nalezena, a Robischovou pak určitě nikoliv, protože Hackelová ji později viděla v Liberci. První se k Hackelové vrátil JS a nařídil jí, aby ze sebe vše svlékla, jak mu to byl uložil VV. Pak se vrátil VV, namířil z bezprostřední blízkosti na Hackelovou, stojící jen v kombiné, a stiskl dvakráte spoušť pistole, avšak rány nevyšly. Další pokusy o usmrcení Hackelové pak znemožnil vrátivší se ER, který pak dohodl s ostatními, že Hackelová bude do rána střežena ve strážním domku a ráno jím odvedena na železniční stanici do Svoru, aby odcestovala do Rybniště.

Hackelovou postupně střežili JB, JS a VV. JB a JS každý dvakráte znásilnil Hackelovou v době střežení. VV svým příkazem, aby Hackelová svlékla své šaty, měl na zřeteli, aby se při jejím usmrcení nepoškodily, a nemusel je z mrtvé svlékat.

PŘÍPAD TŘETÍ – ZAVRAŽDĚNÍ HOUBAŘE

Navrtávač skla Josef Gube (63) z Boru u Č. Lípy zastřelen dne 30. září 1945 v polesí zvaném „Kliš“ (Klíč – pozn. autora) severně města Boru u Č. Lípy pachateli VV a JS, týmiž jako v případě předchozím. Mrtvola pohřbena na hřbitově v Boru u Č. Lípy.

VV a JS šli uvedeného dne do lesa a VV se ozbrojil německou vojenskou puškou Mauser, kterou měl ve svém držení. Účelem pravděpodobně bylo pytláctví. V polesí „Kliš“ přistihli Gubeho při sbírání hub. VV vyzval Gubeho, aby se legitimoval, odebral mu všecky osobní doklady, pak jej ztýral a zastřelil. Doklady spálil doma, aby ztížil zjištění totožnosti zastřeleného. JS byl zastřelení Gubeho přítomen, ale tak jako VV neučinil oznámení. Gube nebyl ihned mrtev. Několik minut po činu nalezl jej Němec Oswald Linke z Boru u Č. Lípy, který to potvrzuje. Gube zemřel asi za 10 minut po zranění.

ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V Č. LÍPĚ

Manželé JB a MB, dále VV, JS a ER byli pro činy proti Hackelové, Rebischové a neznámé Němce, a VV s JS kromě toho pro čin proti Gubemu, souzeni a odsouzeni: VV k 15 letům těžkého žaláře, JS k 2 letům těžkého žaláře, JB k 10 letům těžkého žaláře a MB ku 4 letům těžkého žaláře (Státní zastupitelství v Č. Lípě, spisová značka St 1179/45). Věc ER postoupilo Státní zastupitelství v Č. Lípě Okresnímu soudu ve Cvikově k potrestání podle zbrojního patentu.

PŘÍPAD ČTVRTÝ – HROMADNÁ POPRAVA V BORU U Č. LÍPY

(Ačkoli podle data by měla být uvedena na prvním místě, následuje zkreslená zpráva o popravě osmi civilistů na náměstí dne 2. 6. 1945, kterou jsem už citoval v úvodu „Svědectví odsunu – Bor, červen 1945“ – pozn. autora) „Porevoluční události“ vyšetřovali: František Jarolím, kancelářský oficiál; Emil Jarolímek, št. strážmistr SNB.

POZNÁMKA: § 1 zákona č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisejícího s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, schváleného 8. května 1946 Prozatímním národním shromážděním: „Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné.“ S využitím tohoto paragrafu byli zřejmě zproštěni obžaloby pachatelé první vraždy. Zda si po roce 1948 aspoň ostatní pachatelé odpykali vynesené tresty, mohlo by se snad ověřit v archivu. Není to ale pravděpodobné, spíš byli komunistickým režimem amnestováni.

(www.i-noviny.cz/svedectvi-odsunu--oddelejte-to-a-zahrabte-to-18342.html)