Březen 2008

Rumburk, divoký sever 1945

Jan Tichý

(Přepis Výnosu ministerstva vnitra „Porevoluční události v Rumburku“, VII-C-12.504/taj-47, s datem 14. července 1947. Vyšetřování probíhalo pravděpodobně až s dvouletým zpožděním, takže události nejsou ani datovány!)

Schmitzer, křestní jméno neznámo, spolumajitel autodílny v Rumburku, Němec, bližší nezjištěno: Zastřelen v parku před budovou ONV v Rumburku z popudu revoluční gardy, fungující v Rumburku od května 1945, ježto byly u něho nalezeny odcizené zlaté předměty. Místo pohřbení není známo.

Kittel, Němec, bližší nezjištěno: Zastřelen v Budyšínské ulici v Rumburku revoluční gardou při pokusu o útěk. Byl příslušníkem SS. Pohřben na hřbitově v Rumburku.

Elstner, Němec, bližší nezjištěno: Zastřelen v městském parku před budovou ONV v Rumburku místní revoluční gardou, ježto vzdor výzvě neodevzdal zbraně, a tyto pak byly u něho při prohlídce nalezeny. Pohřben na hřbitově v Rumburku.

Neznámý Němec, projíždějící Rumburkem: Zastřelen na ulici v Rumburku místní revoluční gardou, ježto jiný nezjištěný Němec – vězeň z koncentračního tábora – poznal v něm údajně dozorce jednoho koncentračního tábora, který prý týral vězně. Pohřben na hřbitově v Rumburku.

Richter Antonín, Němec, ředitel spořitelny v Rumburku: Zastřelen v budově spořitelny v Rumburku jedním z příslušníků polské armády nebo jedním z ozbrojených civilistů polské národnosti, kteří se pokoušeli vyloupiti v rumburské spořitelně pokladny a pracovní stoly. U Richtera byla nalezena uniforma příslušníka branné moci německé. Pohřben na hřbitově v Rumburku.

Nezjištěný Rus nebo Polák, podvodník, vydávající se za komisaře: Tento muž byl při loupení v rumburské spořitelně náhodně zraněn na ruce a noze střelou z pušky.

Hauk Jan, Němec, zlatník v Rumburku – Peuthert Karel, Němec, kožešník v Rumburku – Scholz Erich, Němec z Rumburku – Müller Jindřich, Němec z Rumburku: Zastřeleni náhodně při ostřelování budovy spořitelny v Rumburku. Pohřbeni na hřbitově v Rumburku. Střelbu na spořitelnu rumburskou, prováděnou tankem a puškami, rozkázal vzpomenutý již nezjištěný Rus nebo Polák, vydávající se za komisaře, který se domníval, že v budově spořitelny jsou ukryti Němci.

Grohová, rodem Ruska, bližší neznámo: Zastřelena neznámým pachatelem. Nalezena v lese za tzv. Kolonií u Rumburka. Pohřbena na hřbitově v Rumburku.

Radvan von Papinsky, bližší nezjištěno, říšský Němec: Zastřelen neznámým pachatelem. Nalezen pod kopcem Dýmník u Rumburku ve značném již rozkladu. Pohřben na hřbitově v Rumburku.

Mnoho dalších Němců, asi 20-30, spáchalo v Rumburku sebevraždu oběšením, zastřelením nebo otravou plynem z obavy před svým odsunem do Německa.

Vyšetřoval: Karel Masejdek, vrchní strážm. SNB, Rumburk

(Toto opožděné a nedbalé „vyšetřování“ desítek úmrtí mělo uvedené činy legalizovat, pokud to bylo možné. Některá tvrzení vzbuzují přinejmenším pochybnosti – odcizené zlaté předměty, pokus o útěk příslušníka SS, identifikace neznámého dozorce jednoho KT nezjištěným vězněm, uniforma Wehrmachtu jako důvod zastřelení ředitele během pokusu o loupež ve spořitelně. Fingované „sebevraždy“ mohly také úspěšně zakrýt stopy loupežných vražd. Podobný protokol bych se styděl podepsat. Možná by bylo vhodné ptát se na podrobnosti rumburských pamětníků, pokud k tomu má některý čtenář podmínky, zájem a čas.)

(www.i-noviny.cz/svedectvi-odsunu-rumburk-divoky-sever-1945-18414.html)