Březen 2008

Quo vadis?

Miroslav Václavek

„Kam kráčíš?“ zeptal se Petr, když potkal na cestě z Říma zmrtvýchvstalého Krista. „Jdu se nechat ukřižovat podruhé, protože mí apoštolové mají strach" odvětil Kristus. I zahanbil se Petr, otočil své kroky. Vrátil se zpět, aby podstoupil mučednickou smrt pro svou víru. Quo vadis, bratře Paroubku? Quo vadis, ČSSD, ODS, Zelení, Lidovci a celá ČR? Ptám se já. Bolševiků se neptám. Ti čekají v cíli pochodu.

I v dobách nejkrutějšího stalinského teroru byly mechanismy moci dobře skryté. Pánové, co fotili, tak činili z aktovek, doutníků, klobouků nebo brýlí. Pokud bylo potřeba někoho v zájmu pokroku zlikvidovat, činilo se tomu tak deštníky s jedem napuštěnou špičkou, anebo, jak nám ukázali rozvědčíci ze země pokroku, sovětského Ruska, lze splnění norem dosáhnout i poloniem. Věda komunismu ničícího tmářství a středověké travičství. Už od dob soudruha Mičurina. Ovšem, to nic není. To jsou prostí žabaři. Jak by řekl Limonádový Joe.

Ing. Jiří Paroubek rozvalený jako Don Corleone s pupkem ven v první řadě aparátčíků ČSSD při představení na Hradě pochvalně mlaskal jazykem o patro, když soudruh Hašek fotil své stádo při hlasování a když neznámý černovlasý v rámci politického KOČKOVÁNÍ vyhrožoval na toaletách lidoveckému poslanci. Na co to skrývat. Oni se už ani NESTYDÍ, neinspirovali jste pana Kaplického k té CHOBOTNICI? ČSSD je přece pro otevřenou politiku. Nevím, ale jestli mu to šmakovalo i tehdy, když senátorka za ČSSD přednášela svůj předvolební projev, kdy Jana Švejnara přirovnávala k českému Honzovi, kterého vyhnali do světa a on se vrátil s princeznou a půl královstvím k tomu. Protože tahle postava českých pohádek inteligencí a pracovitostí zrovna neoplývá, přičemž ale jakýmsi určitě nechtěným efektem dokonale vystihuje voliče ČSSD jakožto i celou stranu. Stejně jako tam pasuje i ona soudružka senátorka. O to víc - soudě dle plamenů v jejích očích při předčítání této pohádky - tomu ovšem věří. Stejně jako její voliči věří pohádkám o krásné ČSSD s ušlechtilými cíly, pro něž pracují pouze upřímní. Stokrát opakovaná lež se stává „pravdou". Na stokrát opakovanou „pravdu" se lákají voliči. To platí pro všechny.

Na parlament ČR platí nejlépe pořekadlo, kámen prcá cihlu. ODS k ODS, Zelený k Zelené si lehá. ČSSD se vzhledem k obezitě, odpudivosti a věkovému průměru svých poslanců takto veřejně neprojevuje, ale pokud vezmu v potaz její podporu homosexuálních svateb raději ani nedomýšlejme, co se děje uvnitř. Ta Petra mi stejně k tomu Jirkovi nějak neštymuje. Že by tam šlo opravdu JENOM O INTELIGENCI? Lidovci milují všechny. Jenom komunisté nesouloží, protože už dávno soudruzi v SSSR sdělili, že v SSSR sex neexistuje. Možná proto ty bizarní kulisy s nařasenými přehozy v národních barvách jako u interrupční komise. Když se volilo. Toho prezidenta. Proto ty skrutátorky oblečené dle poslední sovětské módy dle vzoru kremelských sekretářek, které štípal do půlek ožralý Jelcin. Kleptokratická věrchuška pro operetní pestrost složená z více názvů, obehnaná zdmi z peněz, moci a znajícími svět pouze jakožto něco, co ubíhá za tónovanými skly luxusních limuzín, žije ve zlaté kleci. Aby neutekli. Třeba se budou ještě k něčemu hodit, až neschválí ten radar. Polonium už vyšlo z módy. Je třeba vyzkoušet něco novějšího.

Kde já jenom mám ten rozkaz generála KGB Krjučkova z počátku roku 1990, jimž nařizuje rezidenturám KGB zakládat v zemích bývalého(?) Ostblocku politické strany. Tady se jim to povedlo dokonale. ČR hlásí splněno!