Březen 2008

Vítězný úmor

Miroslav Václavek

Právě se vrátil z Hradu. Měl shnilé zuby z nikotinu a poslední stadium syfilidy. Byl opilý namol a od Vlada Clementise si půjčil astrachánovou beranici. Potom ho nechal pověsit na konopné oprátce. Jako mnoho jiných. Klement Gottwald, pobuda, alkoholik a Stalinův pacholek se chopil moci. Je Únor 1948. Údobí srovnatelné s řáděním černé smrti-moru ve středověké Evropě. A proto ho miluje každý komunista.

Ve svém volebním programu měli pováleční komunisté pomoc živnostníkům, aby je poté okradli a pozavírali. Měli i boj s nepravostmi. Práva pro všechny. Spoustu práce. Demokracii. Stejně jako dnes. Kdy káží jak Masaryk to či ono, nebo když sdělují, že mají řešení. To, že je to řešení konečné, stejně jako bylo to Adolfa Hitlera, už samozřejmě nedodávají. Pamatuji se na dobu, kdy se v prázdných výkladech obchodů zarámovaných v jednotném aluminiovém rámu trůnil vyretušovaný rezavý skřet Vladimír Uljanov, hesla vytyčovala cestu, kdy jediná barva na stupních šedi v různých stadiích rozkladů staletí vydrževších rakousko-uherských omítek byla hvězda rudá, jež se jako chobotnice plná jedu rozlezla po celém tomto království bídy, nihilismu, alkoholismu, zmaru a bezvýchodnosti. To byl Vítězný Únor na svém konci. Obraz „Tábora míru a socialismu" jemuž vypadaly zuby z kurdějí. Koncentrák obehnaný tisíci kilometry ostnatého drátu. Území bezpráví, vyvražďování, bestialit, hladomorů, života ve stínu sovětského okupačního bodáku a pendreku lidového milicionáře. Kdy logem tohoto státu byla oprátka, mříž, estébácká kulka, ostnatý drát a lesknoucí se zub věrného vlčáka vypouštěného na uprchlíky zcela automaticky. Když „narušitel" sepnul obvod. Jaký génius to musel být, kdo vymyslel trhání živých lidí na kousky jen proto, že snili o svobodě. V jaké firmě používá těch pár anglických slov, co pochytil jako papoušek, že by v Murder Inc.? Do sudu ihned, Mrázka do tří dnů. Protože co komunista, to manažer. Miliardáři z kádrových záloh KSČ se to u nás jenom hemží.

Ale, světe, drž se. Přišlo bylo, žili byli, lidé klíči zvonili. Komunisté ze závodů vedli pracující do prosincové generální stávky - s lidmi a pro lidi. Lebku a hnáty vystřídaly třešínky. Milujeme se a množíme se, když je teď to porodné. Pohřebné jsme zrušili, od zítřka se bude zpívat a tančit všude, smrt je u nás přežitkem. A stáří? Dědeček a babička, ujídají nám chlebíčka. Až bude demograficky nejhůř, ODS a Paroubek mají v rukávu euthanasii. Tady se nikdy nemyslelo na budoucnost. A na minulost? K smíchu. Prezidenti jsou vážení a vzdělaní. Tak bacha. A Karlu Gottovi včera poprvé na jevišti selhal hlas. Asi ho tenkrát zanechal v Národním divadle, když četl provolání proti Chartě 77. Mistr.

A my už zase máme co jsme chtěli. V republice Švejnara. Od koho si půjčí čepici? On mu už Filip poradí. Zajde na Klémův hrob.