Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2008


Anschluß

Bohumil Doležal

V únoru před sedmdesáti lety vystupňovalo nacistické Německo nátlak na Rakousko. Donutilo spolkového kancléře Schuschnigga zrušit zákaz rakouské NSDAP a jmenovat prominentního nacistu Seyss-Inquarta ministrem vnitra. Kancléř se pokusil odvrátit neodvratné vypsáním referenda o samostatnosti, Hitler mobilizoval 65 tisíc vojáků a policistů. 11. března Schuschnigg odstoupil, jeho místo zaujal Seyss-Inquart a 12. března mobilizované jednotky do Rakouska napochodovaly. Hodně lidí je tehdy vítalo, ale co to znamená hodně? Referendum si Hitler troufl uspořádat, až když měl Rakousko pevně v drápech. Pak dopadlo standardně, na 99%.

Pro našince je v tomto ohledu Rakousko divná země: ani ryba, ani rak. Hitler je vojensky obsadil, ale měl tam spoustu stoupenců. Byla jich většina? To už dnes nikdo spolehlivě nezjistí. V Rakousku se vedou diskuse o tom, zda bylo Rakousko první Hitlerova oběť nebo zda se přidalo dobrovolně. Je to podobná otázka, jako zda byla ČSR Stalinovou obětí nebo mu vlezla do chřtánu dobrovolně. Zdá se, že platí obojí najednou. Když dnes vzpomínáme tohoto data, měli bychom vzít v úvahu dvě okolnosti.

Za prvé, Rakousko bylo po první světové válce k samostatnosti donuceno zákazem připojení k Německu. Stalo se to proti vůli drtivé většiny obyvatelstva. Zásada sebeurčení národů platila výběrově, velmoci nechtěly středoevropskou oblast destabilizovat. Výsledkem byla destabilizace Rakouska, vývoj od vratké demokracie přes stavovský stát mussoliniovského typu k Anschlußu.

A za druhé: Anschluß ČSR ke komunistickému Rusku proběhl tak nenápadně, že si ho mnoho Čechů všimlo až 21. srpna 1968. Máme trochu dlouhé vedení. Další Anschluß Rakouska, po válce zčásti okupovaného SSSR, se nekonal. Proč? Taky proto, že v relativně svobodných volbách v roce 1946 dostali komunisté v ČSR 38% hlasů. V Rakousku o pár měsíců dřív něco přes 5%.¨

Kdyby v meziválečné střední Evropě bylo bývalo méně sobectví a nenávisti, třeba bychom si mohli dnešní vzpomínku ušetřit. Což je poučení do budoucna.

(www.bohumildolezal.cz)



Zpátky