Duben 2008

Jak politici podvádějí

Jiří Pehe

Odstoupení newyorského guvernéra Eliota Spritzera z funkce poté, co se provalilo, že si najímal luxusní prostitutky, rozproudilo v českých médiích určitou diskusi o tom, proč podobná míra politické odpovědnosti neexistuje u nás. Obvyklá odpověď zní, že naše společnost je liberálnější a naše politická kultura méně vyspělá než ta americká.

Potíž je v tom, že existuje rozdíl mezi podváděním manželky, což může být věc soukromá, a podváděním veřejnosti. I kdyby totiž Američané nakonec prominuli Spritzerovi promiskuitu, neprominuli by mu nikdy rozpor mezi jeho zaníceným postihováním prostituce, jakož i plamennými vyjádřeními na adresu tohoto jevu, a jeho činy. Spitzer prostě podvedl veřejnost, a coby veřejný činitel nemá v politice co dělat. Podobné to bylo kdysi s prezidentem Billem Clintonem. Američani mu prominuli nevěru, ale o úřad nakonec málem přišel proto, že dle mínění mnohých lhal pod přísahou.

Lze pochopit, proč většinu české společnosti nechávají chladnou případy nevěry politiků. Záhadou ovšem je, proč nechává veřejnost i většinu médií chladnými naprostý rozpor mezi prohlášeními některých politiků a jejich činy. Například premiér Mirek Topolánek se během volební kampaně před parlamentními volbami v roce 2006 představoval jako zastánce rodiny a konzervativních hodnot. V kampani si nechal pomáhat svou manželkou a dětmi. Nevěra je jedna věc, a veřejnost mu jí prominula, ale chladnokrevné podvádění veřejnosti mu prominuto být nemělo.

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek se sice nechoval tak jednoznačně pokrytecky, ale i o jeho upřímnosti ve vztahu k veřejnosti lze pochybovat, když v médiích tvrdil, že jeho milenecký vztah začal teprve poté, co skončil svůj vztah s manželkou. Alespoň se nezdálo, že to stejně interpretovala jeho žena.

Prezident Václav Klaus před druhou prezidentskou volbou přednesl projev, v němž plameně mluvil o rodinných hodnotách a tisíciletých křesťanských tradicích české společnosti, které je třeba ctít. Po své inauguraci byl přistižen v hotelu s mladou dámou, jíž, zvážíme-li jeho nemanželské extempore v minulosti, nejspíš přes noc nevysvětloval svoje teorie o globálním oteplování. Klaus veřejnost též vědomě podvedl. Přesto se to bere jako normální věc.

To je možná chyba. Již zmíněný pád guvernéra Spitzera je totiž do značné míry důsledkem vcelku rozumného přesvědčení Američanů, že politik, který takto podvede veřejnost jednou, jí bude podvádět i jindy.

Klaus v minulosti o svém selhání mluvil jako o chybném přejití ulice na červenou. Něco jiného ovšem je, když se politik bije za dodržování dopravních předpisů, a pak se na červenou opakovaně neváhá řítit ve svém autě. Možná česká společnost začne takové věci vážně reflektovat, až takový politik způsobí vážný karambol. Kdo je schopen mluvit před celým národem o rodinných hodnotách a vzápětí podvádět, může příště zradit třeba v otázce bezpečnostní politiky státu.

(www.pehe.cz)