Květen 2008

Dítě chrání ženy před rakovinou

Jaroslav Petr

Americkým vědcům se podařilo vysvětlit, proč mateřství do jisté míry chrání před rakovinou prsu. Hlavní roli patrně nehraje kojení, nýbrž buňky dítěte, které proniknou do imunitního systému matky.

Matky čelí o poznání nižšímu riziku rakoviny prsu než bezdětné ženy. Neplatí to však ve všech případech a některé ženy onemocní navzdory mateřství. Američtí vědci vedení Vijayakrishnanem Gadim z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu našli pro tento fenomén celkem nečekané vysvětlení. Ženy jsou chráněny před rakovinou buňkami, které se do jejich organismu dostaly během těhotenství z plodu. Pokud se jim v těle buňky plodu neuchytí, zůstanou bez ochrany.

Vědci vyšetřili celkem stovku žen, které porodily syny. Více než polovina sledovaných matek měla rakovinu prsu. Výzkumníci odebrali ženám krev a pátrali v ní po buňkách s mužskou dědičnou informací. Takové buňky mohly ženy získat jen od svých synů během těhotenství. Tehdy přecházejí přes placentu buňky plodu do krevního oběhu matky a některé se mohou zabudovat na nejrůznějších místech do matčina organismu. Přežívají tam i desítky let. Buňky mohou putovat i opačným směrem - z matky do plodu. Děti pak přicházejí na svět s malou příměsí matčiných buněk v těle.

Tento jev, označovaný odborně jako mikrochimérismus, unikal donedávna pozornosti lékařů. Je však stále jasnější, že může mít vážné důsledky pro zdraví dětí i jejich matky. Významně například zasahuje do práce imunitního systému. V případě nádorů prsu zřejmě sehrává mikrochimérismus ochrannou roli. Ženy, v jejichž krvi kolovala malá příměs krvinek pocházejících od synů, čelily jen poloviční pravděpodobnosti nádorového onemocnění ve srovnání s ženami, které si buňky svých potomků mužského pohlaví během těhotenství neosvojily.

Buňky plodu, které se zatoulaly do kostní dřeně matky, se následně podílejí na tvorbě bílých krvinek. Ty tvoří páteř imunitního systému. Krvinky pocházející z buněk plodu se geneticky liší od buněk matky, protože v sobě kombinují dědičnou informaci matky a otce. Díky této dědičné dispozici jsou v mateřském organismu výrazně výkonnější při likvidaci rakovinných buněk. Imunitní obrana vnímá většinu buněk propadlých nádorovému bujení jako cizorodé vetřelce a útočí na ně. Někdy ale může imunitní systém rakovinné buňky „přehlédnout“ a pak hrozí propuknutí nádorového onemocnění. Pokud se u ženy během těhotenství ustanoví mikrochimérismus, získá její imunitní obrana zdatné pomocníky a riziko propuknutí rakoviny výrazně klesá.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)