Květen 2008

Estébáci na vnitru málem lustrovali sami sebe

Jakub Pokorný

Dál už by to lidé spjatí s komunistickými bezpečnostními složkami dotáhnout snad nemohli. Málem pronikli do Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodávali by podklady pro lustrační osvědčení a lustrovali tak sami sebe. Prověrka odhalila na vnitru 150 lidí, kteří se s minulým režimem zapletli.

Ivan Langer neměří všem stejně. Dva jeho vysoce postavení podřízení se s StB také zapletli. Jak se to mohlo stát? Když letos vznikly Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek, přesunovali se do nich někteří pracovníci z policie. A právě u policie nejsou podmínky na bezúhonnost v minulosti tak přísné. Tak se stalo, že teprve, když tito lidé měli přejít pod nový ústav s přísnějšími podmínkami pro přijímání, ukázalo se, že nevyhovují. To proto, že pracovali pro komunistické vnitro.

Informace, které zjistila MF DNES, částečně potvrzuje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. „Někteří lidé, kteří byli převedeni pod náš Archiv bezpečnostních složek, nebyli způsobilí k vykonávání práce u nás. Nepředložili nám totiž negativní lustrační osvědčení podle zákona," uvedl Žáček. Redakce ví o třech takových případech. Jednou z takto odhalených je podle informací MF DNES bývalá administrativní pracovnice socialistického ministerstva vnitra Marcela V. Ta donedávna pracovala na Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Ministerstvo vnitra teď řeší problém, jak s touto ženou a dalšími dvěma jejími kolegy, které Žáčkův ústav kvůli komunistické minulosti nechtěl, naložit. Právníci se dohadují, zda třem lidem, kteří neprošli lustracemi, musí ministerstvo zajistit jinou práci, nebo zda zůstanou na dlažbě. „Paní Marcela V. kvůli tomu požádala o pomoc odbory," dodal zdroj z policie. Její celé jméno MF DNES nezveřejňuje, protože se ji nepodařilo zastihnout a získat její vyjádření.

Rok odhalování estébáků

Odhalením předlistopadových „vnitráků", kteří se ucházeli o místo v archivu spadajícím pod Ústav pro studium totalitních režimů, zatím vyvrcholila velkolepá „protiestébácká" prověrka, kterou nařídil ministr vnitra Ivan Langer. Chce se tak zbavit rizikových lidí mezi svými podřízenými. Všechno to vlastně začalo loni v lednu záměnou jednoho písmena ve jméně. Konkrétně se pomíchaly „e" a „o". Bývalý šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál díky tomu získal čisté lustrační osvědčení, protože o doklad žádal na jméno „Pavel Mihál". A žádný takový estébák neexistoval.

Mihálovi podvod vyšel. Když byl však loni v lednu odhalen, musel svou funkci opustit. Langer pak nechal prověřit 870 policistů na čelných pozicích. Chtěl zjistit, zda jejich lustrační osvědčení nevykazují podobné nedostatky. Přišel duben 2007 a nové skenování lustračních osvědčení přineslo své plody.

Ukázalo se, že patnáct vysoce postavených policistů za komunismu spolupracovalo se Státní bezpečností. A vůbec přitom nešlo o žádné malé ryby. Někteří z odhalených pracovali třeba jako okresní policejní ředitelé. Těžili mimo jiné z toho, že archivy StB nebyly ani sedmnáct let po převratu úplně zpracované a pátrání po estébácích nepatřilo k prioritám sociálnědemokratických vlád. Svou kancelář tak musel vyklidit například ředitel Kriminalistického ústavu Jan Hlaváček.

Prověrka odhalila 150 lidí

Pak se pozornost archivářů přesunula od policie k vedoucím zaměstnancům ministerstva vnitra. Pro ně platí ještě přísnější kritéria než pro policisty. Pracovníci vnitra totiž nesmějí mít minulost ani řadového estébáka.

Seznam prověřovaných narostl na 1 800 a odhalených je na 150. Svou práci musel na jaře 2007 opustit například Jiří Slanina, šéf gastronomických provozů ministerstva vnitra. Nyní akce nově vyústila v nucené odvolání Radima Bureše z odboru prevence kriminality.

Dvojí ministrův metr

Paradoxní však je, že Langer neměří všem stejně. „Nahoru" totiž naopak vytáhl lidi, kteří se s StB zapletli. Byli nanejvýš v řadových pozicích, takže je na ně lustrační zákon krátký. Tak třeba Langerem do funkce uvedený náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku Tomáš Kužel dříve působil v estébácké „sledovačce". Nynější český protidrogový policista číslo 1 Jiří Komorous se zase připravoval na službu v rozvědce řízené StB.

K rozporuplnosti svého „protiestébáckého" tažení se Langer nevyjádřil. „Hraji si s dětmi, nepracuji," odbyl v pátek dotaz MF DNES. Loni v září to vysvětlil takto: „Pro mne platí zákon. Byl jsem to já, kdo zpřísnil podmínky pro výkon funkcí. Komorous jim vyhovuje."

(MF DNES)