Květen 2008

Čunkova volba

Jaroslav Spurný, Ondřej Kundra

Šance vyznat se v podezřelých účtech vicepremiéra je na dosah. Je to tak: jestliže bude mít ministr zahraničí dobrou ruku při výběru auditora Čunkových účtů, máme on i my velkou šanci konečně se zorientovat v hospodaření novopečeného lidoveckého vicepremiéra. Na rozdíl od policie, která musela Čunkovi jeho podezřelé, korupcí zavánějící příjmy složitě dokazovat, teď bude na něm, aby se před auditorem věrohodně obhájil. V případě, že mu nedodá všechny požadované dokumenty, budeme mít poprvé na stole ověřenou a veřejnou zprávu, že v jeho rodinných účtech něco zásadně nesedí. Další politický osud svůj i vlády tak drží v rukou hlavně sám Jiří Čunek.

Přesně tohle chci

Prověrku, která nyní čeká na auditory Karla Schwarzenberga, už v minulosti do jisté míry u Čunka provedla protikorupční policie při vyšetřování jeho údajného braní úplatků ve funkci starosty Vsetína. Část informací přitom unikla na veřejnost, a z nich si tak lze udělat docela dobrý přehled o vicepremiérových účtech.

Podle zjištění detektivů Čunek v roce 2002 uložil na své konto půl milionu korun, které měl podle své sekretářky a korunní svědkyně Marcely Urbanové dostat jako úplatek. Peníze měly jít od firmy, která je chvíli předtím vybrala z konta, a s níž podepsal Čunek coby vsetínský starosta pro město nevýhodnou smlouvu o prodeji obytných domů. Politik do médií nejdříve tvrdil, že šlo o rodinné úspory, ale už nevysvětlil, kde tyhle peníze naspořil.

Když pak kvůli téhle nejasnosti policie udělala důkladnou prověrku příjmů Čunka a jeho ženy, zjistila, že v letech 1982–1993 vydělala rodina něco přes půl milionu korun. Další milion dvacet pět tisíc pak manželé Čunkovi získali v letech 1994–1998. V roce 1998 ovšem Čunek uložil na tři různá konta tři a půl milionu korun. Kde je vzal? Čunek tvrdí, že milion mu půjčil otec (ten před dvěma lety zemřel), milion a půl zapůjčil bratranec na společné podnikání, oběma prý peníze vrátil o čtyři roky později. Milion měl prý naspořen z předchozích let – jinými slovy kompletní Čunkova rodina žila i v devadesátých letech za peníze, které by nestačily na živobytí jedinému člověku. A to nebyly zdaleka jediné nesrovnalosti v politikově hospodaření.

Čunek si ve Vsetíně postavil dům za 4,2 milionu korun. 1,7 milionu byla hypotéka, zbytek si podle svého tehdejšího vysvětlení našetřil do roku 1998 – a i proto dělala policie prověrku jeho někdejších příjmů. Kromě toho vlastní Čunek část chalupy – prý ji dostal na přelomu tisíciletí od člověka, který mu dlužil půl milionu korun. Po jednoduchém sčítání a odečítání a víře v Čunkovy štědré příbuzné, jeho spořivost a opravdu střídmě žijící rodinu se nám pořád nedostává vysvětlení, kde přišel ke dvěma a půl milionu korun.

A přesně tohle chtěla od Čunka vědět i policie – nikdy se to ale nedozvěděla. Naopak: nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká po prozkoumání spisu tvrdila, že policie nesměla jít v Čunkových účtech do minulosti a měla se soustředit jen na půl milionu, který Čunek uložil v roce 2002, protože přesně k tomuhle prověřování ho vydal Senát. „Jenže my jsme do minulosti jít museli, jak jsme si měli ověřit, zda peníze Čunek naspořil, nebo dostal jako úplatek?“ říkali na to policisté, ale nebylo jim to nic platné. Vesecká jim případ odebrala a jihlavský státní zástupce Arif Salichov poté s jejím posvěcením vyšetřování zastavil.

„Tím to pro nás končí,“ říkají policisté, „teď by měl ale finanční úřad zjistit, zda pan Čunek zaplatil ze svých příjmů daně.“ Mimochodem třeba v sousedním Německu by to bylo automatické, Čunkovi by už v tento okamžik hrozil trest za nezaplacení daně (pokud ji Čunek opravdu nezaplatil, což nevíme) ve formě tzv. progresivní daně, která by mohla být vyšší než nezdaněný příjem. A jako bonus pak ještě obvinění z daňového úniku.

Na rozdíl od Německa tu nemá finanční úřad ze zákona povinnost konat, když se na veřejnosti objeví informace, že dotyčný člověk nedokáže vysvětlit velkou část svých příjmů. Konat ale může a v tomto případě by to bylo na místě. Protože právě finanční úřad by mohl vnést více světla do Čunkových účtů – respektive mohl by dát razítko na čistotu původu Čunkových peněz a dodat, že vicepremiér jako řádný občan zaplatil všechny daně. „Co jsme v té věci učinili a co činíme, nebudu komentovat,“ říká Bronislava Ernestová ze vsetínského finančního úřadu a to veškerý rozhovor na tohle téma končí.

Velká šance

Protože policejní spis o Čunkových účtech je neveřejný a protože finanční úřad odmítá nechat veřejnost nahlédnout do svého prověřování Čunkova hospodaření, je auditor ministra Schwarzenberga vlastně poslední šance, jak se ve věci zorientovat. A popravdě řečeno vůbec to není malá šance. Podle informací Respektu auditorův úkol zní, aby prověřil, zda všechny příjmy a výdaje Čunkovy rodiny sedí a zda původ všech peněz dokáže vicepremiér přesvědčivě vysvětlit. Měl by se zabývat týmž obdobím, jaké zkoumali detektivové. Jeho výsledek by měl být oznámen prvního července a hned by ho měla dostat k dispozici i veřejnost.

Vicepremiér se samozřejmě může snažit uniknout tím, že třeba řekne, že mu část peněz půjčili příbuzní a přátelé a že ti si prověřování nepřejí nebo už mu to nemohou jako jeho otec dosvědčit, protože již nežijí. V takových případech ale auditor na kontrolovaném požaduje, aby mu předložil darovací smlouvy a také prokázal, jestli z příslušného obnosu odvedl daň. Čunek také může auditorovi odepřít vydání některých klíčových dokumentů ohledně svého hospodaření (třeba spis státního zástupce, který má v ruce). I to by ale bylo pro vicepremiéra mínus, protože by pak auditor musel ve své závěrečné zprávě konstatovat, že mu politik nebyl ochoten poskytnout všechny potřebné materiály, a tudíž je původ jeho peněz neprůhledný.

Ministr Schwarzenberg už naznačil, že kdyby v případě prokázání finančních nesrovnalostí nerezignoval Čunek, abdikoval by na začátku prázdnin on sám. A podobně by se zřejmě zachovali i všichni zbývající zelení ministři, což by vedlo k pádu vlády.

(Respekt, www.respekt.cz)