Červen 2008

Nestudujte víno, pijte je!

Hana Večerková

Jedním z 240 porotců, kteří hodnotili vína v mezinárodní soutěži Concours Mondial de Bruxelles, byl i nizozemský publicista CHRISTIAN CALLEC, známý autor knih o víně, populárních i v Česku. Organizátoři odvedli vynikající práci. Vytkl bych jim snad jen jediné: měli přizvat zubaře. Některá červená vína měla tak mocné třísloviny, že to tahalo za zuby... prohlásil Christian Callec se smíchem bezprostředně po skončení třídenního maratonu degustací.

Našel jste mezi víny, která jste posuzoval, nějakého šampiona?

Ne, alespoň v naší skupině se nic výjimečného neobjevilo. U ostatních ano, ale my jsme měli vína velmi špatná, velmi dobrá, několik zlatých medailí, ale žádnou velkou zlatou.

Na seznamu soutěžících byla i exotická vína. Čína, Tchaj-wan, Indie, Bolívie... Ochutnal jste některá?

Bohužel ne, nepředložili nám vína exotického původu, zato exotických chutí. Mnozí francouzští nebo španělští vinaři si myslí, že čím víc bude ve víně „dřeva“, tím bude lepší. To se však pletou. Pokud nepřipravíte kvalitní víno, ani dubový sud vám nepomůže. Dělají v podstatě totéž, co se dělo u vás, když vinaři začali dávat víno do barikových sudů, aby ho mohli prodávat dráž. A přitom zapomínali na to, že víno musí být v první řadě kvalitní a pak teprve může jít do dubu. Ale barrique už naštěstí ztrácí na popularitě.

A jaký styl je teď v módě?

Jednoznačně ovoce. Víno s ovocnou chutí a svěží kyselostí. Ta nesmí být těžká, nebo dokonce agresivní.

To by mohla být šance pro vína ze severních oblastí, kam patří i Česká republika. Moravská bílá vína mají dostatek kyselin.

Vím, že máte dobrá vína, ale jak která. Nedávno jsem byl v Praze na jedné degustaci, kde nám předložili padesátku nejlepších vín. Osmnáct bylo vynikajících. A zbytek? Vína, na která zapomenete, jakmile je polknete. Ale máte pravdu, s tím, jak se Země otepluje, vína ze severu budou mít náskok, právě proto, že mají dostatek přirozené svěžesti. Zatímco vína z jihu budou čím dál tím těžší, protože nemají dost kyselin. Třeba v Toskánsku už teď mají s aciditou problémy a vinařům nezbude nic jiného než kyseliny uměle dodávat.

Takže v budoucnu budeme pít bílá vína ze severu a červená z jihu?

Je to možné. Změny klimatu mají obrovský vliv i na vinařství. Svět vína se zkrátka mění. Co jsme donedávna věděli o vínech z Číny nebo Indie! Za dvacet za třicet let to budou velké vinařské regiony. Asiaté se velmi rychle učí. Stačí si uvědomit, za jak krátkou dobu si asijské země získaly podstatnou část světového trhu s fotoaparáty, počítači nebo auty. A pro pěstování vína mají velmi dobré podmínky.

Stačíme to všechno víno vypít? Jak je to se spotřebou vína ve světě? Třeba u nás stoupá, ale například ve Francii hodně poklesla.

Ve všech zemích, které produkují víno, spotřeba klesá. Naštěstí jsou tu nové trhy a noví konzumenti vína. Číňané se do vína přímo zbláznili. Irsko si tím prošlo také. Stejně tak i Dánsko nebo Nizozemsko... Je to zajímavé, v producentských zemích spotřeba klesá, ale v zemích, kde se víno nepěstuje vůbec nebo jen v malém množství, přibývá lidí, kteří přicházejí vínu na chuť. Konzumace vína stoupá dokonce i v zemích, které jsou tradičně zaměřeny především na pivo.

Že by víno převálcovalo pivo? To u nás nehrozí. Poměr 160 litrů piva na 17 litrů vína je dost výmluvný.

To si Angličané mysleli také a dnes vypijí víc vína než piva. Zajímavé je, že tu změnu odstartovali Australané, když začali do Británie dovážet víno, které se líbilo všem. Dokonce i pijákům piva se zalíbilo tak, že spotřeba vína prudce stoupla. Takže nezoufejte.

I u nás přibývá zájemců o víno, ale často si nevědí rady s výběrem. Tápou v obchodě, nemají se čeho chytit. Co byste jim poradil?

Koupě vína, to by měl být vlastně takový projev lásky. Láhev, etiketa... to musí být láska na první pohled. Přece si nekoupíte láhev s etiketou, která se vám nelíbí. Sáhnete po té, která vás něčím zaujme natolik, že si řeknete: Tu musím mít. Pokud vám bude chutnat, koupíte si ji znovu. Když ne, příště se zamilujete do jiné.

Nevybírá většina lidí podle ceny?

Určitě. Decanter (renomovaný britský časopis o víně - poznámka red.) publikoval nedávno závěry studie, která ukázala, že cena je pro radost z vína mnohem důležitější než sama kvalita. Není tedy ani tak podstatné, co si vyberete, ale to vlastní hledání a zkoušení. Já říkám lidem: Je to hrozně jednoduché, udělejte si s přáteli společný večer, kupte si deset dvacet lahví různých vín a ochutnejte je společně, mluvte o nich společně. Tak nejlépe poznáte, co vám nejvíc vyhovuje. Žádný průvodce, žádný odborník vám nemůže říci: Tohle víno byste měli pít. Každý má jinou chuť, jiné kulturní zvyky... Je třeba zkoušet a zkoušet a nemít strach. Když se spletete, tak sáhnete po jiné lahvi a na tu špatnou zapomenete.

Někteří lidé dychtí nejen po vínu, ale i po vědomostech o víně. Musím vínu rozumět, abych z něho měla požitek?

Vůbec ne. Záleží pochopitelně na tom, co od vína očekáváte. Když chcete ochutnávat vína s výjimečným charakterem, z různých oblastí, musíte se o nich něco dozvědět. Proto si lidé dělají různé kurzy vína, protože mu chtějí lépe porozumět. Ale když chcete pít víno jen tak pro radost a nevíte které, pak je dobré vybírat si vína, která se líbí všem.

Která to jsou?

Třeba právě ta australská vína. Ta dělají radost každému. Australané mají totiž velmi inteligentní marketing. Říkají: Především je třeba naslouchat zákazníkům. Co chce zákazník? V každé zemi něco trochu jiného. Z toho pak vyberou to, co vyhovuje většině, a takové víno pak vyrábějí. Na míru spotřebitelům. To je přece chytré. Samozřejmě je to průmysl, nám dvěma by se takové víno nejspíš nelíbilo, ale pokud je zákazník chce, tak by je měl dostat. Je třeba si uvědomit, že 70 procent vína se prodává v supermarketech.

(MFDNES)