Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2008


Slovensko mává nám

Josef Chuchma

Toto prosím není ekonomická rozvaha, nýbrž víceméně občanská poznámka ke skutečnosti, že Slovensko se mocně blíží přijetí eura a že v minulých dnech se pro ně stal 1. leden 2009 prakticky již nezpochybnitelným datem.

Stokrát mi můžete říkat, že přistoupení na euro je riskantní krok, že česká koruna je na tom velmi dobře, že je silná jako nikdy, a že tudíž není kam spěchat. Spěchat jistě netřeba, ale v přístupu českých politiků nejde o míru spěchání, nýbrž o sám směr konání. Současná opozice, míním jí v téhle věci vlastně jen sociální demokracii, je sice vůči zavedení vstřícnější, ale žádný velký politický nápřah to z její strany není. Mimo jiné asi proto, že cenové turbulence, které po zavedení eura mohou nastat a za něž by ji pak voliči mohli vinit, se jí nehodí do krámu. A vláda, a zde se sluší hovořit prakticky jen o občanských demokratech, hraje typicky česky: neřekne jasné „ne!“, ale pasivní rezistencí dělá vše pro to, aby „ano“ bylo co možná nejvíc oddáleno.

Ale zpět ke Slovensku. Český pocit vůči této zemi, pocit trvající minimálně celé minulé století, totiž že my jsme ti dynamičtější, s přijetím eura končí. Slyšet a číst jsme sice mohli, že Slovinsko či pobaltské státy jsou v tom či onom společensky a politicky rychlejší a odvážnější než my, ale s těmi nás nepojí to pouto jako se Slovenskem, byť jsme se navzájem státně separovali. Teď nás Slovensko zaskočilo, „neposlouchá“, jde si svým tempem, které nadto rozhodně není pokulháváním za námi.

Slovensko se přijetím eura těsněji a při zvykání si na novou měnu nejspíš i riskantněji zapojí do ekonomických a politických struktur, s jejichž některými praktikami nemusíme souhlasit, nicméně těžko popřít, že euro je nástrojem civilizačního okruhu, který nás obecně táhne kupředu, nikoliv stahuje ke dnu. Asi nikdy nelze naprosto vyloučit, že euro nezachvátí sestup, devalvace či krize, ale i kdyby tomu tak bylo a Češi by ještě měli svoji korunu, sotva by si pak mohli spokojeně mnout ruce nad tím, jak hezky na to vyzráli a že jich se krize eura netýká.

(MFDNES)



Zpátky