Červenec 2008

Pereme špinavé peníze

Aleš Vébr

Naše firma přišla nečestně k nějakému jmění. Korupcí, vydíráním, podvodem, přeprali jsme špinavé peníze někoho jiného nebo alternativní formou participace na zločinu, to je jedno. Co teď s nimi? Máme oficiálně vysoké příjmy a daně by z toho platil jen debil... Jak vše zlegalizovat? Navíc jste a chcete zůstat v Česku, tolik jako žižkovský loupežník jste se zas nenabalil a hlavně za sebou nechcete pálit mosty a dožít osudem psance.

Je pak jasné, že ten ne zrovna legální příjem nemáte na účtu (cash) celý. Jakmile se pohybujete na šikmé ploše, tak se vám po ní větší či menší část "příjmu" rozkutálí po cestě (úplatky, nestandardní režie apod.). Jenže to berňák zajímat nebude.

Český právní řád a hlavně životní realita ČR vám i tak nabízí mnoho příležitostí. Po léta nejběžnější je nákup fiktivních faktur. Stručně řečeno: tuto zastaralou a nepříliš praktickou variantu nedoporučuji pro větší akce a seznam podvodníků či ukrajinských kopáčů ("jednatelů" příslušných firem), kteří se tímto byznysem zabývají, zde tedy nenajdete. Finančákům to bije do očí, nechává po sobě zbytečné stopy a nedivte se, když při tom naopak někdo obere vás.

Úmyslně zde nyní vynechám polosvět off-shorek a "daňové optimalizace", jak funguje u českých firem, protože tomu se budeme věnovat ve zvláštní kapitole praktických rad.

Jsou mezi námi i sekáči, kteří se s tím tak moc nemazlí a jsou jim všechny tyto úvahy k smíchu: platí si prostě přímo pracovníky finančních úřadů. Je po starostech s praním. No, a existuje i jeden superexpert, který snad nepotřebuje ani to a umí si všechno zařídit přímo u ministra. A mít to dokonce posvěceno i od jeho nástupce, politického rivala (?!). Ale pan Dvořák tyto začátečnické rady do světa českých lumpáren asi nepotřebuje.

Můj tip spočívá ovšem někde jinde! Konkurs! Nikoli váš, ale jiného subjektu. Od zasvěcených jsem během několikaletého pátrání zjistil, že právě to byl jeden z důvodů vzniku tzv. konkursní mafie. Dokonalý způsob, jak pomoci legalizaci gigantických příjmů z podvodů kolem LTO, privatizačních zločinů 90. let, ale i prostituce, drog apod.

Tento systém je spojený mediálně hlavně s ústeckým soudcem Berkou. Chci ovšem upozornit, že zdaleka se netýkal jen osob postavených v "jeho" procesu před táborský soud, a že monitorujeme jeho přetrvávající oblibu zvláště v severních, středních a východních Čechách, na jižní Moravě a v Praze.

Vychází se z jednoduché premisy: když už je někdo v konkursu (tedy v rakvi před pohřbením), tak je jedno, jestli mu mezi dluhy naflákáte ještě milión nebo miliardu navíc. Nebožtíkovi úplně: to je jako, jestli mu vadí, že ho usmrtila jedna kulka nebo provrtalo patnáct zásobníků samopalu. A ostatní z toho vlastně těží: soudce, který popravu (konkurs) nařídil se může pýřit, jak obrovsky předlužený vřed odřízl od blaha společnosti. Konkursní správce uvítá pořádné závazky taktéž, protože se mu pak lépe vyjednává (čachruje) s jejich držiteli a snáze tlačí na úpadce. Ostatní (řádní) věřitelé jsou celkem out, byť jim zákon dává možnost vyjádřit se k ostatním závazkům úpadce. Jak by asi mohli prokázat, že vaše pohledávka není skutečně vaše či v proklamované výši? Ještě by na sebe ukázali prstem, že toho vědí o dlužníkově podnikání až podezřele moc. Raději budou mlčet, nebojte. Navíc, vy máte v rukou trumf: správce za zády. A pokud ten do hry (hmotně) zainteresuje i dohlížejícího soudce (tedy toho, kdo si správce k akci sám vybral), jste za vodou úplně. Výsledný koktejl je pro ostatní smrtelný a celá vaše čistící partie neprohratelná.

Při každém krajském soudu najdete na internetu seznam správců konkursní podstaty (SKP). A v něm nejroztodivnější směsici jmen: zločince, StBáky, advokáty více či méně úspěšné, podnikatele (vaše konkurenty, ale třeba i kupmány!) různých oborů, pochybné existence... Pokud podnikáte ve větším rozsahu než správkou bot na venkovské návsi, je pravděpodobné, že někoho z toho seznamu znáte. To už máte napůl vyhráno, domluva bývá rychlá a oboustranně uspokojivá.

Se svým prostředníkem do světa justičních zločinů už pak snadno rozeberete další varianty postupu: někdy stačí, aby vás připojil k nějakému "svému" již probíhajícímu konkursu. To jen vysmahnete fakturu(-y) v potřebné výši, správce vám je v řízení uzná jako závazek úpadce (toho nebožtíka) a vy se s ním bokem vyrovnáte. Moc to většinou nestojí, náklady SKP na tuto operaci jsou limitní nule a navíc je stejně uspokojen honorářem z umrlcova majetku. Obdobně vlastně i vy můžete v rámci dělení tohoto majetku coby bonus přijít k prostředkům, na něž byste jinak neměli žádný nárok.

Jindy zvolíte rafinovanější variantu: zřídíte či koupíte zadlužené s.r.o. (s vlastním bílým koníkem, pochopitelně). To pak pošlete do kopru i se všemi (= vašimi) "závazky". Domluvený správce činí machinaci vlastně neprůstřelnou.

Genialita těchto konkursních fíglů spočívá v absolutní čistotě praní. Součástí konkursu je totiž soudní dohled a proces je završen soudním rozhodnutím, které jej jako celek i všechny dílčí kroky legalizuje. Takže: budete mít na svůj fiktivní miliónek či miliardičku posvěcení nejvyšší možné - tedy soudní - autority a vám už nezbývá než si proprané penízky odepsat z daní a užít pro další české nekalosti...

(http://vebr.blog.idnes.cz)