Srpen 2008

Česká tragédie i cirkus dohromady

Milan Hanuš

Máte rádi tragikomedii? Pak jste si zakoupili tu správnou knihu. O čem pojednává? Vypravěč je obyčejný pěšák, člověk jako já nebo vy, který však má tu smůlu, že se vždycky nachomýtne při nějaké karamboláži, kdy velké dějiny vstoupí sloní nohou do malých dějin jeho života. A pěšák je pak nucen podstupovat zkoušky, prožívat protivenství a bojovat v bitvách, o něž původně vůbec nestál. Že by nějaká nová hrabalovská fikce?

Nic takového. Autor této útlé knihy se sice narodil ve stejném městě jako Bohumil Hrabal, ale není profesionálním literátem, který si musí vymýšlet poutavé zápletky. Nemá to totiž zapotřebí.

Paměti bývalého mukla, exulanta a čechošvýcarského galeristy Oskara Krauseho jsou plné paradoxů. S vypravěčským smyslem pro ironii života se na každé stránce sráží a mixuje to, co je v českém údělu „vysoké“, s tím, co je v něm „nízké“. A co myslíte, s čím se Oskar Krause setkával ve svém životě víc? Prostředí krajského sekretariátu národních socialistů, kriminál a pracovní tábor, cirkusové šapitó se lvy a klauny, exilové prostředí s přáteli i udavači, umělecká galerie na švýcarském venkově, a přitom v centru exilového kulturního dění – jak jen se tahle barvitá směsice tak rozdílných světů mohla vejít do jednoho obyčejného života? Že by v tom měla prsty kurážná autorova letora, která se dokáže s životem poprat a zároveň se jím i bavit?

Sympatické je, že autor ve svých vzpomínkách vůbec nebere ohled na dnes tolik proklamovanou korektnost, vyváženost či objektivitu, za níž se většinou skrývá ustrašenost v postoji a bezpohlavnost v názoru. Oskar Krause líčí známé i méně známé osobnosti českého exilu bez ohledu na jejich pověst či věhlas, ale naopak s ohledem na svou osobní zkušenost, kterou s nimi učinil, a na stopu, kterou v jeho životě zanechali. A dvojnásob sympatické je, že i samotný autor odmítá brát svou „maličkost“ smrtelně vážně – jako by se právě v této filozofii životního nadhledu skrývalo kouzlo vyprávěných historek a minipříběhů.

Kniha vzpomínek má i svou gradaci - na čtenáře čekají mnohá odhalení, stejně jako čekala na autora poté, co si prostudoval obsáhlý svazek různých udání a zápisů o špiclování své osoby. Ukazuje se, že otevření archivů tajné policie není jen důležitým aktem umožňujícím začít se skutečným vyrovnáváním s minulostí, ale že přístup k utajeným osobním spisům rozehrává lidská dramata a zasahuje do lidských osudů a duší. Příběh o tom, jak bezúhonný člověk špehovaný tajnou policií vypátrá svého udavače z řad přátel, aby si to s ním po letech vyřídil, a pak mu není schopen vrazit obyčejnou facku, protože se setká se zlomenou lidskou troskou, je příběhem nejen Oskara Krauseho a jeho konfidenta. Je to příběh mnoha obětí i katů, příběh dnešních dnů a možná i příštích let.

Vzpomínky Oskara Krauseho jsou jen na první pohled zábavným čtením. Ve skutečnosti jsou dosti nelichotivým zrcadlem „české tragédie i cirkusu dohromady“.

Oskar Leo Krause: Snad jsem nezabloudil..., Rosch Verlag, Pfäffikon 2008

Knihu obdržíte:

Knihkupectví v Týnské literární kavárně, Týnská 6, Praha 1

Knihkupectví a nakladatelství TORST, Mikulanská 1, Praha 1

Vlastivědné muzeum Nymburk, Eliščina 154, Nymburk

Objednat si ji můžete i poštou na e-mailové adrese galeriekrause@bluewin.ch. Cena 300 Kč pro Česko nebo 20 CHF pro Švýcarsko plus poštovné.