Srpen 2008

Jak diskvalifikovat všechny možné vítěze

Ota Ulč

Jeden z minulých článků jsem uzavřel tímto odstavcem: „Ještě jedna ošidnost mě napadá a podivuji se, že s ní dosud nikdo nevyrukoval: Kurážnému McCainovi, pravděpodobnému kandidátu Republikánů a třeba i vítězi ve vrcholném utkání, by mohla hrozit diskvalifikace. Ústava přece vyžaduje narození na americkém území, což ale není jeho případ. Na svět přišel v oné Panama Zone, kde jeho otec sloužil jako námořní důstojník. Toto území podle nyní již neplatné smlouvy sice bývalo „v trvalé držbě“ (in perpetuity) Spojených států, nikoliv však v jejich stoprocentním vlastnictví.“

Nejeden čtenář pak kroutil hlavou nad takovým uvažováním. Též jsem byl peskován, co že to je za nápad takhle na sebe upozorňovat, činit se zajímavým. Kdyby to nebyla úplná volovina, proč se o tom jinde nepíše? Ano, totální ticho po takové pěšině, půl roku uplynulo od otázky, až pak 11. července The New York Times, nejvlivnější americké noviny, uveřejnily dlouhý článek, nazvaný McCain’s Eligibility Is Disputed by Professor. Jiný profesor takto zapochyboval, a sice Gabriel J. Chin, na právnické fakultě univerzity v Arizoně (státě, který ve Washintonu v Senátu reprezentuje právě tento McCain).

Podle názoru řady expertů dotyčný pedagog-jurista předložil careful (pečlivou) and plausible (přijatelnou, možnou) analýzu, že kandidát McCain nesplňuje podmínku 14. dodatku ústavy pro kvalifikaci kandidáta na úřad prezidenta země: ta totiž vyžaduje podmínku natural-born citizen, jímž on ale NENÍ. Či, přesněji, v roce 1936, když se narodil, jím nebyl.

Tuto poněkud komplikovanou záležitost se pokusím jakž takž rozmotat: Začátkem 20. století došlo k řadě rozhodnutí – tzv. Insular Cases – zabývajících se tzv. Unincorporated Territories (nepřipojená, nepřičleněná území) USA, která z ústavních důvodů (constitutional purposes) se nepokládala za součást těchto Spojených států. To mělo dopad, že několik osob, stejně jako McCain narozených v onom Američany výlučně spravovaném pruhu země podél panamského průplavu - oné Panama Zone – bylo nepříznivě postiženo, tj. z USA deportováno (aniž některý z nich byl kdy usiloval o nájemnictví v Bílém domě).

V roce 1971 Nejvyšší soud ve Washingtonu v případě Rogers v. Bellei potvrdil, že Kongres, větev moci zákonodárné, má právo rozhodnout o občanství v cizině narozených dětí amerických rodičů. Zákon z roku 1937 přiznával americké občanství každé osobě, po roce 1904 narozené v oné panamské zóně. Což by byla pro McCaina zpráva dobrá. Méně dobrou ale byla skutečnost, že předmětný zákon z roku 1937 vešel v platnost až jeden rok po McCainově narození (1936). Takže i když jeho občanství je nezpochybnitelné, v roce 1936 však nebyl natural-born citizen, tak jak vyžaduje onen 14. ústavní dodatek. Co si tedy počít s takovým zádrhelem?

V dubnu letošního roku se Senát usnesl, že McCain na kandidáta prezidenství kvalifikuje, jenže to bylo gesto ve formě tzv. nonbinding resolution – nezávazné, bez rozhodujícího právního dopadu. Zatím ve státě New Hampshire u federálního soudu jakýsi Fred Hollander přišel s iniciativou McCainovu kandidaturu diskvalifikovat. McCaina bude u soudu hájit známý jurista Theodore B. Olson, bývalý Solicitor General. (Snad se nemýlím v předpokladu, že po Attorney General, americké obdobě ministra spravedlnosti, to je nejvýznamnější oficiál, který obhajuje zájmy státu i před nejvyšší soudní stolicí. Olsonova manželka byla jednou z obětí za útoku 11. září 2001.) Olson spolu s prominentním harvardským profesorem Laurencem H. Tribem (značně liberální orientace, v týmu McCainova rivala Baracka Obamy) připravili memorandum, tvrdící, že McCain je věru natural-born citizen, což zdůvodňovali místem jeho narození, občanstvím jeho rodičů, jakož i službou vlasti (service to the country), což se mi ale zdá být spíš matné, málo přesvědčivé zdůvodnění.

Podpůrci McCainova konkurenta nemají však důvod ke zlomyslnému jásotu. Barack Hussein Obama se totiž bude muset možná potýkat s ještě bytelnější překážkou. Tak se dozvídám (e-mail 7. 7. 2008) z informace, jejímž autorem je Thomas Sowell, černoch, významný ekonom a publicista na Hoover Institute Stanfordské univerzity v Kalifornii. Sowell totiž tvrdí, že na základě jiného zákona s platností od 1952 do 1986, Obama natural-born citizen vůbec není!

Mám tu před sebou kopii Obamova rodného listru (Certificate of Live Birth), Department of Health, Hawaii, USA: Barack Hussein Obama II, narozen 4. srpna 1961 v Honolulu, Oahu, matka Stanley Ann Dunham, rasa Caucasian, otec Barack Hussein Obama, rasa African. Otec dítěte americkým občanem nebyl. Zákon zřetelně vyžaduje: „Jestliže pouze jeden z rodičů byl americkým občanem v době narození dítěte, tento rodič musel pobývat na území USA aspoň 10 roků, z toho 5 roků po dosažení věku 16 roků.“ Jenže matka byla teprve osmnáctiletá, když syna porodila, takže nemohl automaticky kvalifikovat na občanství jako natural-born citizen (na něž by kvalifikoval být matce 21 čili 16 plus 5).

Komplikované, zamotané, že ano. Nedovedu potlačit tvrzení tzv. Broderova zákona, o němž jsem se již párkrát zmínil v předchozích textech. David Broder, renomovaný veterán žurnalista, totiž tvrdil, že úřad amerického prezidenta je ten nejobtížnější na světě a kdokoliv projeví zájem o něj usilovat, tím prokazuje svou mentální poruchu, která ho od dosažení cíle automaticky diskvalifikuje. Tentokrát k psychologické či i psychiatrické zábraně přibývá tato juristická, byrokratická. Ta zmnoží pravděpodobnost a třeba i oprávněnost eventuality, že Bílý dům by v lednu 2009 byl bez nájemníka, prázdný, neobsazen, po všem tom dlouhodobém volebním úsilí, přemnoha utracených milionech. Tím bychom se vlastně přiblížili k principu Ronalda Reagana, jeho ideálu, že stát, který vládne nejmíň, vládne nejlíp.

A tentokrát by ideál byl ultimálně a ovšem i surreálně dovršen.