Zaří 2008

Vyplatí se držet Moravu?

Finrod Felagund

S počátkem 90. let se objevilo vedle slovenských separatistických snah hnutí, které požadovalo samostatnost (nebo aspoň samosprávnost) Moravě a Slezsku. Mnoho Čechů na to reaguje nelibě, ne nepodobně jako Srbové na snahy Kosova o totéž. Mnozí Moravané (zejména z venkova) rádi a často připomínají, že "dělají na Čechy", že Češi (a obzvláště Pražané) jsou ti zkažení, co jen "sedí v kanceláři a nic nedělají", po čemž "chodí po kavárnách a hospodách a nic nedělají" a přitom "hodně berou", zatímco na Moravě lidé "dřou v práci" a pak když přijdou domů, tak "dřou na vinohradě", případně "dřou na zahrádce", zkrátka pořád někde dřou (rozuměj: dřou rukama) a je nespravedlivé, že nedostávají takový plat.

Toto myšlení se velmi zajímavě odráží v politických preferencích. Sama podstata nepochopení kapitalismu a mechanismu tvorby cen (ať už práce, zboží/služeb či kapitálu) totiž způsobuje následující efekt ve volebních výsledcích. Pomineme-li uhelnodolný Ústecký kraj, který již také povážlivě "modrá" s tím, jak více a více lidí opouští těžký průmysl a například vytváří živnosti, dá se říci, že většina historického území Čech je většinově pro pravici, zatímco většina historického území Moravy a Slezska je pro levici. KSČM lze z tohoto schématu vynechat, neboť kromě území Prahy a Brna má celá Česká republika velmi podobné zabarvení bez ohledu na region - nemluvě o tom, že voliče KSČM těžko lze označit za duševně zdravé lidi. Ono nepochopení kapitalismu však má i jiné důsledky, které je třeba vzít v úvahu.

Z dat Českého statistického úřadu (rok 2006) o ekonomických údajích v krajích vyplývá několik zajímavých faktů. Pro srovnání mezi Čechami a Moravou jsem používal všechny kraje na historickém území Čech a Moravy s výjimkou kraje Vysočina, který leží na pomezí - ten není do statistik zahrnut (přesto jeho údaje většinou fluktuují okolo průměru mezi oběma historickými zeměmi). V Čechách se na 1000 obyvatel narodilo za rok 2006 10,5 dítěte, což znamená roční přírůstek o 0,3 dítěte. Na Moravě se za týž rok narodilo na 1000 obyvatel o 0,2 dítěte méně, než v rok předešlý. Populace Moravy tedy rychleji stárne než populace Čech. Zároveň obyvatelstvo Čech drží 65,9% HDP České republiky, zatímco obyvatelstvo Moravy pouze 29,8%. Zohledníme-li počet obyvatel (tzn.předpokládáme-li stejný počet obyvatel v Čechách i na Moravě), zjistíme, že obyvatelstvo Čech drží 56,9% HDP České republiky a obyvatelstvo Moravy 43,1% HDP.

Z těchto údajů je patrné, že nepochopení kapitalismu (tzn. například neflexibilita daná přesvědčením o "hodnotě práce", která tzv. "musí být oceněna a priori", neboť je "důležitá") vede vedle různých volebních výsledků i k tomu, že Morava je ekonomicky slabší. Bohužel to ale podle výše uvedené statistiky ČSÚ nevypadá, že by se Moravané snažili tento rozdíl vyrovnat, neboť třebaže je na milion obyvatel v Čechách k dispozici 1169 pracovních míst (40% z celku), na Moravě je k dispozici celých 1762, tedy 60% ze všech volných pracovních míst v ČR s výjimkou kraje Vysočina, který není započítán. Bohužel se Moravané nesnaží využít této nabídky tolik jako Češi, neboť na milion obyvatel je v Čechách 4233 lidí hledajících práci, zatímco na Moravě celých 13625, přičemž práce neschopných je v Čechách průměrně 5,795% populace, zatímco na Moravě 6,566%.

Reálná data tedy ukázala poměrně tvrdou pravdu, která byla jasně viditelná i v roce 1992, kdy se mluvilo o rozdělení Československa. Tehdy Slováci velmi často a rádi prohlašovali podobná tvrzení jako dnes Moravané co se týče toho, "kdo na koho doplácí" a "kdo na koho dělá". Vzhledem k tomu, že se na podpoře v nezaměstnanosti vydává více peněz Moravanům nežli Čechům, třebaže mají Moravané více volných pracovních míst, vzhledem k rychlejšímu stárnutí populace na Moravě nežli v Čechách, kvůli čemuž lze očekávat menší soběstačnost Moravy do budoucna ve srovnání s Čechami (Moravané v produktivním věku budou mít stále větší problém zaplatit moravským důchodcům důchody, nežli tomu bude u jejich českých spoluobčanů), je možné říci, že už dnes se Čechům hypotetické odtržení Moravy, případně vytvoření federace s dvěma odlišnými sociálními rozpočty, vyplatí. Moravané tedy, pokud chtějí udržet dosavadní ekonomický růst svého regionu, by měli být obezřetnější na svá tvrzení o tom, jak se jim vyplatí samostatnost a jak doplácejí na ty "po kavárnách a kancelářích válející se" Čechy.

(www.aktualne.com)