Zaří 2008

O čem hlasovat v referendu

Luděk Frýbort

Roztrhl se poslední dobou pytel s návrhy referend k nejrůznějším patáliím, co jich skýtá česká přítomnost. Cítím, že mám na tom dopuštění svůj díl odpovědnosti, jelikož jsem nejednou na stránkách tohoto listu hájil - až příliš bezvýhradně, jak teď zjišťuji - princip přímé demokracie švýcarského typu. I chtěl bych se zpožděním své soudy zredukovat: jsou témata, jež lze dát k rozhodnutí lidovému hlasování, a jiná, kde by to byl holý nerozum. Periodicky se například vynořují spekulace o přímé volbě prezidenta; to budiž příkladem problému, jejž lze bez větších škod řešit referendem. Jak má takový prezident vypadat, o tom má i duchem nedosti nadaný jedinec svou představu, a rozhodnout se pro některého z kandidátů není - odhlédnouc od velebnosti toho úřadu - o mnoho náročnější než si vybrat vhodného kadeřníka nebo zubaře. Pozdvihne-li svrchovaný lid na republikánský trůn nejapného troubu, bude se jeho kouskům zčásti smát, zčásti nad nimi lomit rukama, a příště snad vezme rozum lépe do hrsti. Není ostatně žádné záruky, že by jeho volení zástupci vybrali troubu lepšího.

Referendum je vhodný nástroj rozhodování ve věcech, k jejichž pochopení není třeba hlubšího studia. Naproti tomu by asi podivně dopadala volba, v níž by občanské veřejnosti bylo uloženo rozhodnout dejme tomu o teorii relativity nebo o kvantové mechanice. Čemu prostý človíček nerozumí, to je mu podezřelé. A co je mu podezřelé, to zavrhne, dostane-li tu možnost. I můžeme si být jisti, že by se vědy musely bez kvantové mechaniky obejít a teorie páně Einsteinovy by bylo rozhodnutím svrchovaného lidu nařízeno vytrhnout z učebnic. Stejně dopadne ve všeobecném hlasování každé jiné téma, k jehož pochopení je třeba rozsáhlejších odborných znalostí. Uveďme si některá z těch, jež právě lomcují myslemi českými.

Byl by tu například ten zpropadený brdský radar. Je to téma ovšemže politické, k němuž se cítí oprávněn vyslovovat každý podle toho, tíhne-li mu srdce spíš k Americe, nebo k širé slovanské stepi. Ale také je to téma po čertech odborné, zasahující do nejrůznějších oblastí vědy a techniky; a zde už je se svou latinou v koncích jak prostý občánek, tak i valná většina politiků. Co horšího, jeho složitost láká plechové huby, aby o něm žvástaly a namlouvaly neodborné veřejnosti různé nesmysly; i bylo by patrně nejrozumnější, kdyby místo veškerých referend o něm nejdříve pojednalo grémium nezávislých znalců, jejichž doporučení by pak bylo postoupeno k schválení politickým orgánům. Háček je ovšem v té nezávislosti, on takový nezávislý znalec může být na ledačem závislý. Ale pořád lepší než doporučení vydaná od hospodských stolů.

Máme zde rovněž tu nešťastnou Lisabonskou smlouvu. Je komické, že jako důvod nesouhlasu bývá nejčastěji udávána její nesrozumitelnost. Co byste chtěli, drobečkové? Hesla? Každému moulovi srozumitelné fráze? Tvrdí se, že kdyby i jiným národům Evropy než jen Irům byl dán do ruky instrument referenda, dobrými třemi čtvrtinami hlasů by propadla. Rád tomu věřím. Není to však argument proti evropské smlouvě, nýbrž spíš pro ni: je tím dáno svědectví, že jde o dokument svědomitě a odborně propracovaný, jenž může svému účelu sloužit lépe než kus povšechně frázovitého lejstra, jaké je zřejmě vyžadováno nedůvěřivou většinou.

A je zde zatřetí ta pomalu už dokulata omletá jaderná energie. V posledních měsících se sice názor veřejnosti začíná obracet v její prospěch i v dosud tak skeptických zemích, jako je Německo či Rakousko, takže jsa jejím zastáncem bych měl být spokojen a požadovat referendum. Avšak nepožaduji, jelikož názorový posun nenastal tím, že by se skeptická veřejnost najednou vrhla do studia atomové fyziky, nýbrž že byl prostý občánek jat starostí, jestli mu účet za elektřinu nevymete peněženku. Základ lidového hlasování, uznáte, dosti chabý. Nikoliv. Přijde-li kdo s návrhem referenda o vysoce odborné otázce, měl by být nejdřív přezkoumán ze svých znalostí. Ukáže-li se, že ví houby, budiž mu do ruky vtisknuta vhodná učebnice s doporučením, aby přišel znovu, až se v daném oboru trochu vyzná. Za psí štěk, neřku-li za vážnou debatu, pak nestojí návrhy referenda typu - neveďte silniční obchvat přes naši vesnici, veďte ji přes Úholičky. Ale to jen tak na okraj.

Shrňme tedy: k vypsání všeobecného hlasování jsou vhodné jednak otázky, z nichž na dálku nečiší křupanské sobectví, jednak takové, o nichž může běžný občan rozhodnout na základě svých znalostí, případně se krátkým nahlédnutím do dané tematiky poučit. A vše ostatní je jen marnost, poukázka na ostudu a průšvih, kalná louže, v níž se dobře loví vypečencům.