Zaří 2008

Kdo byl otcem Boženy Němcové?

Marcela Kolomacká

Těžko bychom v Čechách hledali člověka, který by neznal Babičku Boženy Němcové, unikátní obraz vesnického života, kde jsou osudy lidí spjaty s přírodou, střídáním ročních období a patriarchálním způsobem života. Postava babičky, prosté venkovské ženy, představuje ideál moudrosti a harmonie. Životní úděl Viktorky je naopak důkazem toho, že i ve venkovské idyle může dojít k osobním tragédiím, zvláště když člověk vybočí ze zavedeného řádu. Podobně je tomu například i s povídkou Divá Bára, kde se mladá dívka málem stane obětí pověrčivosti a krutosti některých obyvatel vesnice, kteří ji obviňují z čarodějnictví. Jiné povídky Boženy Němcové mají naopak spíše romantické ladění. Její pohádky budou zřejmě děti pořád obdivovat - i v dnešní době plné počítačových her.

Neobvyklé a dobře fabulačně zvládnuté příběhy jsou samozřejmě jako stvořené pro filmové zpracování. Babička se na filmovém plátně či televizní obrazovce objevila hned třikrát. Poprvé šlo o němý film, který byl natočen na počátku dvacátých let minulého století, po něm následovala velmi oblíbená filmová adaptace režiséra Františka Čápa, který zvolil hvězdné obsazení. Pro roli babičky vybral Terezii Brzkovou, Barunku si zahrála Nataša Tanská, Viktorku Jiřina Štěpničková a paní kněžnu Marie Glázrová. Také dvoudílná televizní adaptace z počátku sedmdesátých let minulého století vsadila na oblíbené herce: Jarmilu Kurandovou, Květu Fialovou, Libuši Šafránkovou a další. Divácké oblibě se rovněž těšilo filmové zpracování Divé Báry, především díky Vlastě Fialové.

Filmové scenáristy a režiséry zajímají i neobvyklé osudy Boženy Němcové. Není divu, vždyť v 19. století nežilo mnoho osobností, které by mistrně vládly perem a přitom nosily sukně. A to navíc jedna z nejznámějších spisovatelek tohoto období, George Sandová, si libovala v tom, že nosila kalhoty. Naší paní Boženy si považují v mnoha zemích. Například studenti slavistiky na pařížské Sorbonně se mimo jiné učí o tvůrcích moderní češtiny a literatury a mezi nimi je i Božena Němcová. Před několika lety se ve Francii natáčel televizní seriál o významných ženách nazvaný Sandová a ty druhé. Ani zde nechyběla Božena Němcová. V současné době o jejích osudech vznikl film v Německu pod názvem Žiji - této noci nevidím ani jednu hvězdu. Příběh vypráví o posledních dnech spisovatelčina života. Němcovou hraje Corinna Harfouchová, která je v Česku známá například z televizního seriálu Místo činu. Netradiční životopis se točil i v Praze se zdejšími herci. Poněkud neobvyklé se možná někomu bude zdát, že spisovatelčina manžela Josefa Němce hraje Bolek Polívka a dceru Doru skutečná hercova dcera Anna Polívková.

O životní příběh Boženy Němcové se zajímají také autoři životopisných knih. Častou otázkou, kterou si kladou, je přesné datum narození slavné spisovatelky a to, zda byla nemanželskou dcerou šlechtického původu a její oficiální rodiče - Panklovi - posloužili jen jako „zástěrka". Jako údajné matky bývají uváděny dvě šlechtičny - Kateřina Vilemína Zaháňská a její mladší sestra Dorothea Périgordová-Talleyrandová, vévodkyně Dino. Spekulativních otců je mnohem více - rakouský kancléř Metternich, generál kníže Windischgrätz, hrabě Clam-Martinic, francouzský politik Talleyrand či anglický velvyslanec ve Vídni lord Stewart. Uvažuje se dokonce i o ruském carovi Alexandru I., který se v Jičíně setkal s rakouským císařem a v Opočně s pruským králem v rámci jednání o společném postupu proti Napoleonovi. Z těchto měst nebylo daleko do ratibořického zámku. Pokud by tato už hodně fantastická hypotéza měla něco do sebe, byla by samozřejmě Barunka Panklová podstatně starší, než se píše ve školních učebnicích, kde se uvádí jako datum narození 5. února 1820. Většina životopisců se vzácně shoduje v tom, že šlo zřejmě o datum křtu a Barunka se narodila o několik let dříve.

S novou hypotézou přišel pravnuk slavné spisovatelky - MUDr. Tomáš Němec. Božena Němcová měla, jak známo, se svým mužem čtyři děti: Hynka, Karla, Doru a Jaroslava. Všichni spisovatelčini potomci pocházejí z rodiny jejího syna Karla. MUDr. Tomáš Němec se na sklonku svého života „ponořil" do pozůstalosti po svém otci. A to mělo za následek novou teorii o možném původu Boženy Němcové. Našel totiž čtyři grafické listy - tři byly od Rembrandta. Doktor Němec se důkladně zabýval čtvrtým a zjistil, že jeho autorem je známý španělský malíř Francisco de Goya y Lucientes. A nejen to! Podařilo se mu na grafickém listu odhalit i skrytý kryptogram, z něhož usoudil, že Goya byl otcem jeho prababičky Boženy. Podrobně se začal zabývat malířovým životopisem a objevil i pravděpodobnou matku - seňoru Sabasu Franciscu Garciovou, která pocházela ze slavného španělského rodu. Francisco Goya ji portrétoval ve svých sedmdesáti letech a mladé ženě se poté prokazatelně narodila holčička. Že by to byly dostatečné důkazy?

(Vlasta)