Zaří 2008

Dobrá zpráva pro Krejčíře

Jaroslav Spurný

Někteří politici a gangsteři si mohou oddychnout, policie vzdává kauzu Čepro. Policie navrhla zastavit vyšetřování pokusu o čtyřmiliardový podvod vůči státnímu podniku Čepro. Dostali jsme tak zprávu (bohužel ne první), že na schopnosti policie nemá smysl se spoléhat, aspoň pokud jde o umění vyšetřit složitější hospodářské případy. Podnik Čepro, vládce nad strategickými zásobami pohonných hmot tohoto státu a správce tuzemských ropovodů, provází už asi deset let pověst krále rozkrádaných státních společností. Vyšetřování čtyřmiliardového podvodu – zahájené před třiceti měsíci – aspoň trochu slibovalo, že pronikneme do sofistikovaných podvodů v podniku, že pár usvědčených viníků bude potrestáno a že v budoucnu se frekvence podvodných obchodů ve společnosti sníží. Asi jsme byli příliš velkými optimisty.

Poručíku, nepleťte se tu

Když na počátku letošního roku opouštěl jeden z vyšetřovatelů podvodu v Čepru řady Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a policie vůbec, předvídal, že případ nebude nakonec vyšetřen. Samozřejmě, mohl si tak dělat alibi pro možnost, že jeho následovníci zjistí, že pracoval špatně a že žádné přesvědčivé důkazy o zločinu neexistují. „Víte, v Čepru se dějí tak neuvěřitelné kšefty a je do nich evidentně zapleteno tolik vlivných podnikatelů a asi i politiků, že nikdo z nich nebude stát o to, aby se jim tam delší dobu motali nějací policajti zkoumající faktury jejich obchodů,“ tvrdil a okolnosti naznačují, že je to nejpravděpodobnější vysvětlení, proč dnes policie vyšetřování zastavila.

Obvinění Tomáše Kadlece, Radovana Krejčíře a tří dalších lidí bylo policejním pojmenováním pouze jednoho podvodu v podniku. Ale i současné vedení připouští, že se jich v Čepru udály stovky. Od prostého kradení nafty z ropovodu, kdy zaměstnanci podniku obcházeli pomocí by–passů měřiče průtoku, až po obchody, kdy třeba ráno prodalo Čepro ze svých zásobníků tisíce tun nafty soukromé firmě a večer ji koupilo nazpět, ale litr už byl o dvacetník dražší. Nafta se vůbec nehnula ze zásobníků Čepra, ale podnik tak tratil miliony. Policisté našli faktury k jednomu takovému kšeftu, na němž prodělalo státní Čepro – a soukromá firma stejnou sumu získala – tři sta milionů korun během několika dnů.

Policisté – to ještě šéfoval jednotce plukovník Jan Kubice – prozkoumávali stovky faktur Čepra a chystali se obvinit podstatně víc lidí než zmíněnou pětku. Nestihli to. Kubiceho útvar se po opakovaných útocích vedení policie prakticky rozpadl, jednotku opustilo víc než sto lidí a jejich následovníci si evidentně s tak zásadními případy nevědí rady. Nebo možná vědí, ale ochotně poslouchají příkazy a poznámky, které doporučují stíhání zastavit.

Čepro je velká hra o miliardy a hráči jsou známé figury. Počínaje Andrejem Babišem a konče Radovanem Krejčířem. Všem podobným podnikatelům se opravdu uleví, když policisté opustí kanceláře Čepra a když přestanou odposlouchávat telefony petrochemických bossů, jejich lobbistů a kamarádů z exekutivy.

Miliardy ve vzduchu

Při psaní o skandálech, jako je Čepro (Unipetrol, gripeny a desítky jiných), se budeme muset znovu a znovu vracet do doby prvních měsíců vlády Miloše Zemana, podporované opoziční smlouvou. V jednom z prvních vládních dokumentů (tehdy i dnes utajených) se dočteme o plánu a harmonogramu privatizace státních podniků. Čepro mělo podle záměru Zemana a jeho ministrů jít do privatizace v roce 2002 nebo v nejbližších následujících letech.

Veřejnost o tom příliš nevěděla, nijak zvlášť nebyli informovaní ani poslanci. Lidé pohybující se v petrochemii, jako byl Andrej Babiš nebo draví gangsterští podnikatelé typu Krejčíře, Pitra a Mrázka, pochopili, že Čepro je zlatý důl. Dají se tam vydělat nesmyslnými nebo fingovanými obchody na státu stamiliony. Krejčíř si dokonce troufl ošidit podnik o miliardy. Během nejbližších tří měsíců bude rozhodovat soud, jestli tři miliardy, které podle jistých směnek Krejčířovi dluží Čepro, skončí opravdu na kontě uprchlého těšínského podvodníka.

Prostě Čepro bylo pro podvodníky kšeft. Podnikatelským rájem by se stal pro toho, kdo by podnik privatizoval. A dnes už z tajných dokumentů víme, že jej vláda opravdu chtěla privatizovat – ještě donedávna politici tvrdili, že žádné seriózní rozhodnutí o prodeji Čepra do soukromých rukou neexistovalo.

Lhostejná policie

Před pěti lety, po jmenování Tomáše Kadlece do čela podniku, a hlavně poté, co se Stanislav Gross stal premiérem, začaly kolem Čepra opravdové manévry. Tehdy byl vymyšlen i podvod, za který byl Kadlec a Krejčíř stíhán. Krejčíř chtěl také privatizovat. Nový premiér mu prý za šedesátimilionový úplatek podnik slíbil. Kupovat chtěl Babiš, ale i Mrázek, o ropovod projevilo zájem několik ruských společností. Oba ropovody (východní Družba a západní z Ingolstadtu) jsou nástrojem pro ovládnutí středoevropské energetiky a průmyslu závislého na ropě.

Privatizace společnosti Čepro je stále ve hře. Ve hře je při nárůstu cen ropy stále více peněz, které Čeprem protékají, a pořád ještě bleskové denní obchody, na nichž mohou soukromníci ošidit stát o opravdu velké peníze. Do tohoto schématu se skutečně žádní zvědaví detektivové nehodí. Nikdo z těch byznysmenů a státních úředníků nestojí o to, aby mu při uzavírání podezřelého obchodu stál za zády vyšetřující policista.

Zjednodušeně řečeno: policie vyšetřování možného podvodu, v němž měli prsty Kadlec nebo Krejčíř, nezastavila proto, že by tito muži měli někde mocné ochránce (ale nevylučujeme ani to, že je měli). Dokonce ani Krejčířovým protivníkům se nehodí, aby byl vyšetřován za podvody na Čepru, protože při pečlivé policejní práci by došlo i na ně.

Bylo by dobré, kdybychom byli schopni doložit výše uvedená zjištění policejními důkazy. Bohužel detektivové Kubiceho nástupce Roberta Šlachty nám vzkázali, že veřejnost nějakými důkazy v žádném případě vybavovat nechtějí. A pro jistotu rozhodli případ zastavit způsobem, který nám už nikdy neumožní seznámit se s možnými důkazy v případu podvodů v Čepru. Což by se nestalo, kdyby policisté nechali nakonec rozhodnout soud na veřejném jednání. Bylo by to důležité, i kdybychom slyšeli verdikt „nevinni“.

(Respekt, www.respekt.cz)