Říjen 2008

Za Vietnamce se musí platit

Jana Klímová, Jan Sůra

České firmy shánějí do továren lidi z Vietnamu, prostředníci chtějí za víza od ambasády úplatky. Byznys s lidmi. Tak se dají nazvat podivné praktiky, které se rozmohly při udělování pracovních víz Vietnamcům českou ambasádou v Hanoji. Podíl na nich mají především vietnamští zprostředkovatelé a různé pracovní agentury, které chtějí Vietnamce hromadně dostat do Česka. Tuzemští podnikatelé, kteří shánějí až 45 tisíc vietnamských dělníků na prázdná místa v továrnách, popisují, že bez úplatku se jim nedaří do Česka lidi z Vietnamu vůbec dostat.

Problémy začalo řešit i vietnamské ministerstvo práce, které nábor lidí pro práci v tuzemsku zaštiťuje. Kvůli situaci na českém zastupitelství a také kvůli obrovskému náporu zájemců o práci vietnamský úřad další výběr až do odvolání zastavil. „Ano, to platí. Nevím o tom, že by se toto rozhodnutí vietnamského ministerstva nějak změnilo,“ řekl MF DNES nový český velvyslanec v Hanoji Michal Král, který na svůj post nastoupil před dvěma týdny. Podle informací MF DNES platí stop stav pro vydávání víz i na české straně, protože k personálním změnám dochází i na konzulátu, kde se žádosti přímo vyřizují. O tom, že by existovalo nějaké podezření na korupci při vydávání pracovních povolení českou ambasádou či stop stav, však velvyslanec Král neví. „To slyším od vás poprvé, že by byl nějaký problém na české ambasádě. Naopak, já si myslím, že pracuje skvěle,“ uvedl Král.

Opačný názor i čerstvou zkušenost má však generální ředitel společnosti GZ Digital Media Zdeněk Pelc, který tři čtvrtě roku čeká na osmdesát lidí z Vietnamu pro svou loděnickou továrnu na kompaktní disky. Pelc pro MF DNES popsal: „Do Vietnamu jsem si jel vybrat pracovníky pro firmu osobně, už loni v listopadu. Od samého počátku mi bylo z různých míst naznačováno, že bez úplatků na české ambasádě z projektu nic nebude. My ale nic takového neděláme a ani morální kodex naší firmy to neumožňuje.“

Zatímco si vybraní Vietnamci, z nichž řada pracuje v tamní tiskárně, tedy v provozu podobném loděnickému, zaplatili kurz češtiny a začali vyběhávat papíry, Pelc v tuzemsku investoval miliony korun do ubytovny. „Několik měsíců se nic nedělo, snažil jsem se to urgovat, ale odmítl jsem cokoliv komukoliv zaplatit. Nakonec přišlo rozhodnutí od naší ambasády v Hanoji, a to o první skupině dvaceti pracovníků. U všech jmen bylo napsáno: Nedoporučujeme, vstup nežádoucí. Nedokážu si to vysvětlit jinak než jako důsledek odmítnutí korupce,“ dodává Pelc s tím, že suma, která mu byla od zprostředkovatelů sdělena, je 2 700 dolarů (43,5 tisíce korun) za jedno povolení.

Agentury se vyznají K přesvědčení o korupci ho vede i fakt, že dostává řadu nabídek na zprostředkování vietnamských pracovníků „od různých pseudoagentur v Česku“. „Nabízejí mi je často za podmínek, které jsou až za hranicemi našich zákonů,“ dodává. Pro tyto lidi přitom není problém vízum od ambasády získat. Takových zprostředkovatelů u nás podle ministerstva práce a sociálních věcí funguje již téměř dva tisíce. Vietnamci přicházející přes některé agentury dostanou takzvané podnikatelské povolení. Těch bylo loni ambasádou vydaných přes 80 procent, jen zbytek tvořila víza pro zaměstnance. Povolení podnikat však znamená, že Vietnamci mohou dělat v Česku na živnostenský list. To vyhovuje agenturám, které je „dohodí“ do podniku, inkasují za ně peníze a samy jim pak vyplácejí minimální mzdu. A Vietnamci si pak většinou neplatí ani daně, ani pojištění.

Podobnou zkušenost s ambasádou má i Marcel Winter z Česko-vietnamské společnosti, který spolu s hospodářskou komorou organizuje projekt přílivu vietnamských pracovníků pro české podniky. „Máme 109 svářečů přezkoušených českým zkušebním komisařem přímo v Hanoji, na které naše podniky netrpělivě čekají přes tři měsíce,“ uvedl.

Zatímco Vietnamci-podnikatelé dostávají podle něho víza bez větších problémů, zaměstnanci stále čekají. Ambasáda navíc v minulých měsících zavedla povinné objednání pro vyřizování žádostí přes speciální telefonní linku. „Ze 109 svářečů se na tuto jednu linku dovolali za tři měsíce pouze čtyři,“ popsal Winter.

I podle šéfa Hospodářské komory Plzeňska Miloslava Zemana zavedení linky situaci zhoršilo. „Tato linka za poslední rok zvedla cenu víza na černém trhu z 1 500 dolarů na nynějších 2 700 až 2 800 dolarů,“ konstatoval Zeman. „Jednoznačně se situace mění k horšímu,“ potvrdila i Mária Sokolovská z pracovní agentury Alp Consulting.

Ministerstvo zahraničních věcí, které má vietnamskou ambasádu na starosti, to však odmítá. „K transparentnosti systému nepochybně přispělo zavedení objednávání přes telefon, tím odpadla možnost obchodovat s pořadím. To se podle informací, které jsme měli, dříve ve „fyzické“ frontě zřejmě stávalo. To, že před úřadem už nestojí davy lidí, přispělo i k lepší bezpečnosti našich pracovníků,“ říká mluvčí úřadu Zuzana Opletalová.

Zkrátit lhůty vydávání víz by mělo i více lidí na konzulátu. „Nyní kromě konzulky a konzulárního referenta mají vydávání víz a nabírání žádostí na starosti ještě dvě administrativní síly,“ uvedla.

Loni se na českou ambasádu vypravilo 15 tisíc zájemců. České podniky odhadují, že by práci dostalo zhruba 50 tisíc pracovníků z Asie, z toho 90 procent by jich mělo přijít z Vietnamu.

(MFDNES)