Říjen 2008

Němci a germánské geny?

Na svém germánském původu si dnešní Němci příliš zakládat nemohou. Podle genetické analýzy vědců jsou takové geny v menšině. Jen šest procent Němců je po otci germánských. U třetiny lze vysledovat původ ve východní Evropě, 45 procent "německých" genů je keltského původu a každý desátý Němec má židovské předky. Výsledky dosud nepublikované studie Skladba obyvatelstva Německa z hlediska genetického původu, kterou vypracovala curyšská společnost Igenea, zveřejnil nedělník Bild am Sonntag.

Bioložky Joëlle Apterová a Inma Pazosová porovnávaly 19 457 genových analýz Němců a podle německého týdeníku jsou závěry "senzační". "Moderní genetika ukazuje absurdnost rasismu. Všechny genové rozbory nade vší pochybnost dokazují, že každý člověk má nesčetně mnoho kořenů, protože pranárody po tisíciletí migrovaly," vysvětluje Pazosová. Podle ní je každý člověk "směsicí". "Kdybychom měli genový materiál Adolfa Hitlera, mohli bychom eventuálně dokázat, že k jeho předkům patřili i Židé," dodala vědkyně.

Při sledování mužských linií Němců vyšlo najevo, že jich 45 procent patří k takzvané haploskupině, jak experti označují mohutnou větev lidského rodokmenu s označením R1b. Má původ na Sibiři a v Evropě je vůbec nejrozšířenější genovou skupinou. U čtvrtiny Němců dominovaly genetické znaky typické pro haploidní skupinu 1, značící původ mezi Skyty a Vikingy. Tato skupina se utvořila zhruba před 20 000 lety a se svými nositeli pronikala na jih. Někdy se jí říká také "vikinský kmen".

Zhruba 15 procent Němců pak lze zařadit k haploskupině R1a, která zahrnuje jak Vikingy, tak Slovany. Vznikla před 30 000 lety v severní Asii a dnes je zastoupena především ve východní Evropě a Velké Británii. Z takzvaného hebrejského kmene, tedy haploskupiny J, pochází zmíněných deset procent Němců. Pěti procenty je mezi německým obyvatelstvem zastoupena haploskupina E3b znamenající fénické kořeny.

"Dějiny Židů v Německu čítají přes 1700 let, a tudíž jsou starší než dějiny mnoha kmenů přišlých během stěhování národů," vysvětlil místopředseda Ústřední rady židů v Německu Salomon Korn velký počet Němců s židovskými kořeny. Němci a Židé se podle něj mísili hlavně do prvního křižáckého tažení v roce 1096 a poté znovu po emancipaci Židů v 19. století a na počátku století minulého.

Ženy germánštější než muži

Na první pohled jsou v rozporu s výsledky analýzy mužských linií zkoumání mateřských linií. Z rozborů vzorků mitochondriální DNA, která se dědí po ženách, totiž vyplývá, že Němky jsou mnohem "germánštější" než němečtí muži - z matčiny strany zdědila germánské geny polovina Němců. Vědci tyto rozdíly mezi mužskou a ženskou genovou výbavou vysvětlují častými předčasnými úmrtími mužů v důsledku války.

Ke zjišťování genetického původu člověka se analyzují otcovské i mateřské genové linie, které se dají vyčíst ze vzorků slin. Některé firmy, jako je právě švýcarská Igenea, tak může udělat genovou analýzu každému, kdo si zaplatí alespoň 120 eur (3200 korun).

Také česká společnost Genomac nedávno v rozsáhlém výzkumu na základě analýzy DNA zjistila, že Češi jsou jen z části Slovany: 40 procent obyvatel Česka má shodné genetické znaky s jinými obyvateli slovanských zemí střední a východní Evropy, dalších 25 procent pochází z románských zemí, jako je Francie či Itálie, a 11 procent se geneticky nejlépe shoduje s obyvateli Balkánu. Teprve poté s deseti procenty následuje obyvatelstvo germánského původu, s dědičnými znaky shodnými s Němci a Skandinávci.

Pátrání po předcích je rozšířeným "koníčkem" hlavně ve Spojených státech. S pomocí moderní vědy se tak například dohledalo, že hlavní autor americké Deklarace nezávislosti (1776) Thomas Jefferson měl nejméně jedno dítě s černou otrokyní Sally Hemingsovou. Americká herečka Whoopi Goldbergová zase zjistila, že její předkové patřili k národnosti Pepelů žijící v západoafrickém státě Guinea-Bissau.

Protože všichni lidé na světě pocházejí původně z jednoho páru, "pramatky Evy" a "praotce Adama", kteří údajně žili ve východní Africe, je u nich 99,9 procenta DNA zcela shodných. Zbývající desetina procenta, která se měnila v průběhu tisíciletí, však rozhoduje o vzrůstu člověka a barvě jeho očí, vlasů či kůže. Tyto mutace zároveň vědcům umožňují zjišťovat, jaké má ten který člověk předky.

(Týden)