Říjen 2008

Výtečné překvapení

Ota Ulč

Ve čtvrtek posledního srpnového týdne došlo na sportovním stadionu v Denveru, státu Coloradu, k vyvrcholení sjezdu Demokratické strany nominující Baracka Obamu jako svého prezidentského kandidáta. Víc než osmdesát tisíc přítomných nadšeně aplaudovalo jeho mohutnému projevu se sliby mnohých reforem, nastávající hojnosti a se zatracováním předchozích hanebných let George W. Bushe, v nichž republikánský kandidát John McCain míní údajně pokračovat. Tolik a ještě víc Obama tvrdil.

Chudák deptaný McCain hned příští den, v pátek, měl své už sedmdesáté druhé narozeniny, kdy oznámil své rozhodnutí , koho že si do nepříliš perspektivního utkání vybral jako svého running mate do funkce viceprezidenta. Předpokládal jsem, že volba padne na Mitta Romneyho, bývalého guvernéra státu Massachusetts.

Předpokládal jsem špatně - jako i všichni, s nimiž jsem o překvapení pak mluvil. Z víc než tuctu potenciálních kandidátů, v médiích zmiňovaných ,volba padla na ženu jménem Sarah Palin, guvernérku ze vzdáleného státu Aljašky.

Se snad zbláznil? Taková byla má první reakce, než jsem začal pořádně přemýšlet, až jsem dospěl k závěru, potvrzenému mi řadou souhlasných názorů, že to vlastně byl brilantní tah. McCain, tento proslulý maverick – samorost, zas jednou zavesloval silně proti proudu. A že zavesloval účinným způsobem, mi potvrdila značně popuzená reakce z opozičního tábora. „Zoufalý, cynický, nebezpečný (desperate, cynical, dangerous) tah,“ slovy kongresmana jménem Rahn Emmanuel, z Obamova státu Illinois. Helemese, jako neúprosný McCainův odpůrce by se přece měl radovat z jeho pošetilosti, takto si přibíjet další hřebík na rakev svých beztoho neuskutečnitelných nadějí. Chumelení negativ: například že Aljaška má jen půl milionu obyvatel, což se rovná pouhé jedné čtvrtině Brooklynu v New Yorku.

Málo obydlený stát, ale hodně velíkánský, též se zásobami nezcela využitého ropného bohatství. Petr Pithart mi tvrdil, že z celé Ameriky tam to měl nejradši. Víc než arktická klimatická nepřízeň mu nejspíš imponovala příroda, horská scenérie a ovšem plno prostoru. Tucty Českých republik by se tam vešly. Americký stát Rhode Island by se tam vešel téměř pětsetpadesátkrát. Silnice začíná v kanadské Britské Kolumbii, vede Yukonem, kde podle posledních zpráv je poměr počtu lidí a medvědů jedna ku jedné, a za dva a půl tisíce kilometrů se dojede do města Fairbanks s univerzitou, poskytující obživu též českým profesorům. Úplně na severu v zálivu Prudhoe v městysu Barrow starosta chorvatského původu má v jurisdikci oblast v rozsahu sjednoceného Německa. Vybudovaným ropovodem (1200 kilometrů dlouhý, přes 34 větších a 800 menších řek a přes tři pohoří) plynou tak i přemnohé miliony dolarů do státní pokladny, hradící většinu výdajů státu. Jeho osvícení správci zřídili tzv. Alaska Permanent Fund, mnohamiliardovou investici k blahu tamějších obyvatel. Ti neplatí daně a stát naopak platí jim, od kojenců po pradědečky.

Kdo že je ta Palinová, bývalá starostka městečka Wasilla, kde jsem kdysi vlakem projížděl do blízké metropole Anchorage, kde v okolí, na rozdíl od Prahy, se potulují odhadem dvě smečky vlků, dva tucty medvědů grizzly a přes tisíc losů? Tato pohledná žena, věk 44, bývalá finalistka v soutěži o titul královny krásy, též sportovkyně běhající maraton a matka pěti dětí. O své předchozí kariéře mluví jako tzv. hockey mom – typu maminek podporujících své ratolesti v utkání na ledě s hokejkami. Ve volném čase rybaří, střílí, loví, její oblíbenou krmí je dušená pečeně z losa či karibu. Je členkou odborů stejně jako její manžel, celostátní přeborník v nějakém tom speciálním aljašském soutěžení. Zastává konzervativní principy, nefandí homosexuálním a lesbickým manželstvím, není příznivkyní potratů – a to do té míry, že odmítla podstoupit proceduru i při vědomí, že donošený plod bude defektní (Down syndrome).Toto nejmladší dítě se jí narodilo, když už jako guvernérka vykonávala nejvyšší úřad ve státě. A nejstarší syn se připravuje jako voják odletět do Iráku.

Jakými kvalitami může přispět v politických soubojích na nejvyšší úrovni: prozatím se dovedla prosadit kombinací své vřelosti, šarmu a kuráže v bitkách v roli malého Davida proti Goliáši předsedovi republikánské strany, podařilo se jí v primárkách porazit o další svou nominaci usilujícího guvernéra Franka H. Murkowskiho. Těší se obrovské (80%) popularitě voličů zásluhou své integrity a odvahy úspěšně zaútočit a zatočit s provinilci v případech korupce, nepotismu, šlendriánství, plýtvání veřejnými prostředky, jak například dokumentováno oním absurdním projektem vybudovat nákladný most from nowhere to nowhere, jak prosazoval mocný senátor Stevens, momentálně s kriminálním vyšetřováním na krku. Takové kvality nepochybně imponovaly McCainovi.

Na rozdíl od všech politiků ve Washingtonu, o překot se dohadujících, jak řešit energetickou krizi, tato guvernérka je jediná, která je seznámena s terénem oné Arctic Wildlife Refuge, je zastáncem aktivit, vrtů v oné oblasti – v souladu s naprostou většinou obyvatelstva Aljašky. V nadcházejících volbách jejím velkým plusem je předpoklad získání podpory konzervativních voličů, jimž McCain nikdy příliš neimponoval.

Druhým plusem, který může, ale nemusí vyjít, je předpoklad podpory aspoň části těch osmnácti milionů voliček, které hlasovaly pro Hillary, jíž však byla odepřena příležitost se vrátit do Bílého domu nejen jako zvolená hlava státu, ale ani v roli viceprezidenta.

Obama si vybral zkušeného senátora Joe Bidena, který se ovšem bude značně snažit devalvovat viceprezidentskou kandidátku pro její nedostatek zkušeností – čili týž druh kritiky, jaký republikáni míří proti Obamovi. Biden dovede v takových soubojích uplatňovat svou notnou razanci, kterou ale v tomto případě bude užitečné tlumit, aby příliš nepopudil háklivé feministky.

Guvernérka však může v takovém utkání docela dobře obstát. Určitě jí prospěje upozornit na svou zkušenost v roli executive power, moci výkonné, na rozdíl od obou svých oponentů. Rovněž nelze přehlédnout, že nedostatek zkušenosti se zahraniční politikou, v jejím případě, usilujícím o zvolení na druhém místě, v roli viceprezidenta, je přece měně závažný, než ambice stejně nezkušeného Obamy, usilujícího stát se tím numero uno v celičkém světě.