Listopad 2008

Proti Hitlerovi rukovali i Němci

Pavel Baroch

Když 23. září 1938, vyhlásila československá vláda všeobecnou mobilizaci, na seznamech povolaných mužů byly i desítky tisíc Němců. Jako občané Československa se stejně jako Češi a Slováci měli postavit Hitlerovi, který si nárokoval Sudety - příhraniční oblasti s většinou německého obyvatelstva. "V některých útvarech nenastoupilo více než šedesát procent Němců," řekl Aktuálně.cz Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny.

O "československých" Němcích, kteří ke svým útvarům narukovali, neměl generální štáb armády valné mínění. Obával se vzpoury. Proto nejvyšší velitelství vydalo rozkaz, podle něhož neměli být Němci nasazeni do prvosledových jednotek přímo na hranicích. Pokud možno jim ani neměly být vydávány zbraně a naopak měli skončit v pracovních jednotkách.

Kola i pro necyklisty

Toto rozhodnutí ovšem přineslo velký zmatek, i když místo "nespolehlivých" Němců byly povolány starší české ročníky. Mobilizační plány totiž s vyloučením německy hovořících občanů nepočítaly. Tak se například stalo, že do cyklistického praporu byli přiděleni i mladí muži, kteří před tím nikdy neseděli na kole. Stejné to bylo u jednotek, které jezdily na koni. Němci přitom měli zcela zakázáno sloužit u speciálních útvarů, mezi něž patřilo letectvo, tanky a obsluha pevností. "Za spolehlivé byli považováni Němci, kteří měli legitimace sociální demokracie nebo komunistické strany," připomněl historik Maršálek.

Četníci neměli šanci

Velitelé u jednotlivých posádek sice předali úřadům seznamy Němců, kteří po vyhlášení mobilizace nenarukovali, četníci ovšem neměli prakticky žádnou šanci je do armády přivést. "To už v panující situaci v pohraničí nebylo možné," poznamenal Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny. Mnozí z Němců se poschovávali, jiní utekli do Německa. "Neměli důvod chránit republiku."

Mobilizační plány počítaly i s tím, že českoslovenští občané včetně Němců odevzdají armádě i některý svůj majetek - například koně, povozy nebo automobily. "V německy hovořících oblastech některé jednotky nedostaly více než 90 procent aut, s nimiž počítaly," konstatoval historik Maršálek. Dodal, že ani mnohým Čechům se nechtělo odvézt armádě svůj žebřiňák nebo dokonce vůz. Když mohli, přivezli třeba povoz, který narychlo smontovali z nepoužívaných součástek.

Rozkazy Němci poslouchali

Ačkoli vrchní velení armády se na odvedené Němce dívalo skrz prsty, nakonec se ukázalo, že s nimi žádné velké problémy nebyly. Nebyli sice nijak nadšení, že museli narukovat, byli ale disciplinovaní a poslouchali rozkazy. "Nikdo ale neví, co by se stalo, kdyby se poprvé vystřelilo a začala válka s Německem," upozornil historik Zdenko Maršálek.

Po podpisu Mnichovské dohody 29. září 1938 a odstoupení československého pohraničí byli všichni obyvatelé ze zabraného území z armády propuštěni.

(Aktuálně.cz)