Listopad 2008

Ministerstvo obrany bylo hnízdem mafie

Jan Gazdík

Policisté už jsou si jisti. Tak závažný případ úřednicko-podnikatelské mafie ještě neměli v ruce. Podle vyšetřovatelů, kteří právě dokončují práci na korupčním skandálu na ministerstvu obrany, přihrávali úředníci resortu kontrakty za desítky milionů korun spřízněným firmám a dostávali za to tučné provize. Ze zločinného spolčení už je obviněno 35 lidí. Jsou mezi nimi zaměstnanci ministerstva (většinou bývalí) i podnikatelé. „Zbývá dokončit vyšetřování několika dílčích skutků a v dohledné době případ uzavřeme,“ říká žalobce Barnabáš Liška.

Členové mafie byli podle policistů přesvědčeni, že si mohou dovolit všechno. Při rozdělování stavebních zakázek používali mimo jiné i důmyslné losovací zařízení, do něhož se vkládaly obálky s nabídkami firem. Kriminalisté v něm objevili magnety, s jejichž pomocí byla vždy vybrána předem dohodnutá firma. Výše jejího „vděku“ ministerským úředníkům se pohybovala od 15 do 20 procent ze získaného kontraktu. Bývaly to i statisíce, někdy dokonce miliony.

Mafie byla dokonale organizovaná

Podle žalobce Lišky jsou důkazy shromážděné při vyšetřování natolik přesvědčivé, že by korupčníci neměli uniknout mnohaletému vězení. Říká, že členové mafie si pečlivě rozdělili pravomoci i sféry vlivu. Rozhodovali i o obsazování důležitých postů na ministerstvu obrany. Od roku 2004 do roku 2006 si tak přišli dohromady na desítky milionů korun. Prsty mafie sahaly daleko - měla dokonce i podrobné zprávy o výsledcích vyšetřování vojenské rozvědky, která na odhalení korupce pracovala. „Věděli jsme, že jim někdo naše informace předává. A co jsme měli dělat? Stěžovat si na ministerstvu obrany, u lidí, které jsme podezřívali?“ krčí rameny tehdejší šéf rozvědky Miroslav Krejčík.

Z toho, že mafii řídil, je podle policistů podezřelý bývalý sekční šéf ministerstva Václav Regner. Rozhodoval o miliardových investicích a byl nejbližším spolupracovníkem tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla. Regner nebyl včera k zastižení, aby se k podezření vyjádřil. Českou televizi ale před časem (když se poprvé objevila informace o tom, z čeho je podezřelý) odbyl, že má „mylné informace“. Podle policie si Regnera na ministerstvo dosadily firmy, které chtěly na zmanipulovaných zakázkách „vysávat“ rozpočet obrany. Na své si pak přišli i ministerští úředníci, kteří šli Regnerovi na ruku. Pokud ne, čekal je vyhazov.

Po dvouletém vyšetřování korupce na ministerstvu obrany je konečně jasné, jak „pumpování“ peněz z armádního rozpočtu do kapes zkorumpovaných úředníků probíhalo. Korupci kryly stavby při rekonstrukci zchátralých kasáren. Aby si firmy i jejich lidé v ministerstvu vydělali, neopravovalo se podle potřeb armády, ale podle toho, jaký zisk z toho plynul korupčníkům. To je i případ zbrusu nové stomilionové armádní kotelny v Jindřichově Hradci. Město si přitom ve stejné době postavilo svou kotelnu, jež by mohla dodávat teplo i kasárnám. Žalobce Barnabáš Liška považuje výstavbu armádní kotelny za ukázku toho, jak mafie na ministerstvu pracovala: „Vítěz byl předem určen, konkurenční firmy s tím souhlasily a dělaly kvůli zdání veřejné soutěže křoví.“ Mafie jim totiž slíbila vítězství v jiné soutěži. Jen v Hradci si podle odhadů kriminalistů lidé z ministerstva obrany rozdělili patnáctiprocentní „provizi“ - tedy 15 milionů korun.

Policie: Ryba smrdí od hlavy

Korupce bujela na ministerstvu zejména proto, že hospodaření kontrolovali lidé, kteří sami podváděli. To, že se informace vojenské rozvědky, která krádeže sledovala, dostávaly k podvodníkům ještě za tepla, jen ukazuje, jak velkou moc mafie měla. Pátrání rozvědky jí svým způsobem vyhovovalo. Podvodníci tak mohli své kšefty i s přispěním informací od zpravodajců vylepšovat. „Pokud na něco sedne přísloví, že ryba smrdí od hlavy, tak je to právě tento skandál,“ srovnává šéf protikorupční služby Jiří Novák. Stamilionové investice, které byly na ministerstvu obrany v letech 2004 až 2006 naplánovány jen proto, aby si organizovaný zločin přišel na své, charakterizuje Novák jako chorobu z moci. „Ti lidé si začali myslet, že si mohou dovolit vše. Pokud někdo nepřistoupil na jejich hru, tak se ho rychle zbavili,“ říká policista. Jeden z ekonomů ministerstva to líčí konkrétněji: „Sekční šéf Václav Regner si mne zavolal a začal mlčky malovat šipky k názvům stavebních firem. Ptal jsem se ho, o co jde, a on si dál maloval ty své šipky. Pak mi,ošipkované‘ seznamy strčil pod nos a já pochopil, že změnil pořadí firem z veřejné soutěže.“ Když ekonom (nepřeje si kvůli bezpečnosti rodiny zveřejnit jméno) Regnerův návrh odmítl, „němá“ schůzka ihned skončila. „Do tří měsíců se mě zbavil a na mé místo dosadil povolného úředníčka, s nímž nebyly žádné potíže,“ dodává.

Kühnl dává ruce pryč

Kriminalisté, s nimiž MF DNES konzultovala odpovědnost tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla, říkají, že z trestněprávního hlediska je nynější velvyslanec v Chorvatsku bezúhonný. Ale dodávají, že Kühnl jako ministr a vrcholný manažer totálně selhal. On však odmítá cokoliv komentovat: „Jako státní úředník si to nemohu dovolit.“ Krátce po zahájení vyšetřování byl však sdílnější: „Vojenské stavební správy nebyly plně pod mou kontrolou. Byly to samostatné gubernie.“ A sekční šéf Regner mu byl prý doporučen jako špičkový manažer.

Někdejší Kühnlův první náměstek Pavel Štalmach má jiný názor. Regner byl prý nejbližším Kühnlovým spolupracovníkem, jenž měl k ministrovi kdykoliv přístup. Štalmach se hájí i tím, že Kühnlovi několikrát navrhoval, aby Regnera kvůli podezření z úplatků odvolal. „Ministr ho pokaždé jako nepostradatelného podržel. Říkal mi, že Regner mu byl doporučen a on s tím nemůže nic dělat,“ říká Štalmach.

Mafie zvedá podle informací MF DNES na ministerstvu opět hlavu. Ale jsou to už jiní a poučenější lidé s „důmyslnějšími nápady“. Ministryně obrany Vlasta Parkanová proto vládě předkládá nový zákon o ozbrojených silách, v němž dává mimořádné pravomoci své inspekci či vojenské policii, jejichž práci prý nehodlá jakkoliv ovlivňovat.

(MFDNES)