Prosinec 2008

Lesk a bída Wikipedie

Jan Berwid-Buquoy

Máte geniální myšlenku? Svěřte jí Wikipedii! Může se vám stát, že za hodinu už tam nebude. Jakási fráze vás sice upozorňuje „Vaše příspěvky udržují Wikipedii v chodu“, ale pakliže se na to spolehnete, brzy se dostaví zklamání. Vaše příspěvky budou mazány, předělávány, mrzačeny a i jinak demolovány k nepoznání. Nemáte možnost se proti tomu bránit.

Může se ovšem dostavit i opak. Napíšete zrůdnou pitomost. Někdo, koho vůbec neznáte a kdo vystupuje pod neprůhledným anonymem to celé předělá. Svůj, původně slabomyslný příspěvek, vůbec nepoznáte. Náhle je z toho story, za kterou by se nemusela stydět ani Encyclopaedia Britannica. Jak je to možné?

Dovolte mi, abych začal jak se říká od “Adama a Evy“. Z Wikipedií jsem se seznámil čirou náhodou. Před léty mě pozvali kolegové z Vídeňské univerzity a zástupci jednoho rakouského nakladatelství do Vídně. Ubytovali mne v bývalém paláci (nyní Hotel Wilhelminenberg) v 16. vídeňském okrese. Jednalo se o jakési neoficiální sympózium na téma Franz Kafka a Jaroslav Hašek. Dostala se mi do ruky diplomová práce, kde autor metodou empirické a literární komparatistiky srovnával Kafku s Haškem. Měl jsem dojem, že se mu to podařilo. Přesto mu mojí kolegové z Vídeňské university dali “pětku“. Prostě propadák!

Já osobně bych ohodnotil kandidátův výkon v nejhorším případě na “dvojku“. Dal si s tím opravdu práci a dedukce objektivně zdůvodňoval. “Koule? “ Proč? Rakouští docenti měli jednoduché vysvětlení: Autor používá pramenů z Wikipedie a to je v sociálních vědách nepřípustné. Wikipedie není vědeckým pramenem. Citování z Wikipedie je tedy nutné považovat za metodickou chybu. Rezultát: nedostatečná - propadák.

Zasedl jsem ke svému computeru a na německé Wikipedii jsem proto vyhledal heslo “Franz Kafka“. Jedná se o sáhodlouhý článek s podrobným popisem. Nenašel jsem tam nic nevědeckého. Totéž se dá říci o anglické a české verzi. Jednatel rakouského nakladatelství a moji vídeňští kolegové mě vyvedli bleskurychle z omylu. Je prý nutné se podívat do zákulisí celého autorátu. Opravdu! Německou verzi založil 07. 05. 2002 jakýsi anonym Ben-Zin a do roku 2006 prodělal článek více než 1000 různých druhů změn. To je neuvěřitelné! Pro seriozní encyklopedii je něco takového naprosto nepřípustné.

Poté mi nakladatel ukázal zamítnutou diplomovou práci a zalistoval v ní. Autor opravdu citoval ve své práci věty, které byly ve Wikipedii mezitím buďto smazány a nebo přeformulovany. Jeho dílo se tedy zakládalo na encyklopedických důkazech, které byly v době, kdy diplomovou práci psal, prokazatelné, ale nyní buď již neexistovaly a nebo byly přeformulované, a tím byly “chybně“ citované. Jednou větou: Veškerá kandidátova píle měla hodnotu nulovou a rukopis byl zásluhou Wikipedie zralý tak akorát na to, aby byl vyhozen do popelnice.

I když citace z Wikipedie je počínáním metodicky nevědeckým, je míra informovanosti v této encyklopedii značně vysoká. Průměrnému tištěnému lexikonu se naprosto vyrovná a v některých ohledech ho i předčí. Výhodou Wikipedie je rychlá reakce na aktuální změny a tím je možno 24 hodin denně jednotlivá hesla aktualizovat. To klasický lexikon nabídnout nemůže.

Domníval jsem se, že tato encyklopedická organizace by mohla potřebovat mezinárodně známého, erudovaného a zkušeného politologa. Nejenom jako autora, ale i poradce. Naprostý opak se stal pravdou. Nikdo mě o žádnou radu nikdy nežádal. Nastaly pochybnosti a dokonce vyhrůžky. Mé příspěvky, údajně „udržující Wikipedii v chodu“, byly mazány, překrucovány a znásilňovány různými nejapnými šablonami: „Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené.“ Které to jsou a kdo by je měl ověřovat, se nedozvíte. Na obrázku je varovně vztyčená dlaň. Nápis hlásá: “Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost... tohoto článku.“ Pravá jména a odbornou kvalifikaci těchto “uživatelů“ se nikde nedozvíte.

Roztomilou šablonou je i toto absurdní hlášení: “Tento článek potřebuje úpravy. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ho vylepšíte.“ Ona výzva na některých článcích visí celé měsíce, aniž někdo hne brvou. Patrně je to tím, že ani autor tohoto paskvilu neví, co by se mělo “upravovat“ nebo “vylepšovat“. Kdyby to věděl, už by to dávno udělal.

Bylo mi na tzv. “diskusních stránkách“ vyčítáno, že moje příspěvky jsou příliš “subjektivní“. Na německé Wikipedii šli ještě dál a obvinili mně ze “Selbstdarstellung“ (sebehodnocení). Je to tak absurdní, jako by vám někdo soustavně vyčítal, že jste člověkem. Přitom je známý fakt: Nejvíce informativní a nejžádanější jsou právě autobiografie. Winston Churchill získal za své memoáry dokonce Nobelovu cenu. To nejcennější na jeho díle je právě jeho subjektivita. Na české a německé Wikipedii by neuspěl. Měl by tam zakázanou činnost.

Pouze anglická Wikipedie mě kupodivu z ničeho neobviňovala. Je to patrně způsobeno dlouhou demokratickou tradicí anglosaských národů. Takovou tradici Česko (komunismus) a Německo (nacismus) zcela prokazatelně postrádají. Je to i dnes patrno - po desetiletích pádu nacismu a komunismu. Když si začnete korespondovat s německými úřady, brzo získáte dojem, že tam všude sedí jakýsi malý Hitlerové. V Česku zase, jakmile se dostanete do spárů zdejší justice a vstoupíte do soudní budovy, ovane vás dojem, jakoby právě zemřel soudruh Klement Gottwald.

Kdo je onou šedou eminencí ve Wikipedii na výrobu výše uvedených stresových situací? Jsou to anonymní osoby nazývané admini (administrátoři). Jejich pravá jména se většinou nedozvíte. Ve skutečnosti by měli autory chránit před vandalismem a řídit se psanými právními normami Wikipedie, jenž jsou ve své podstatě hluboce demokratické. Oni si je vykládají ovšem tak, aby v první řadě vyhovovaly jim a nikoli Wikipedii. Tím se často stává, že právě nejnebezpečnějším vandalem je admin: Vyhrožuje, maže celá díla, znečišťuje příspěvky nesmyslnými šablonami, zakazuje autorům činnost, buďto dočasně nebo dokonce napořád a šíří kolem sebe neproduktivní atmosféru. Vymýšlí si nejrůznější záminky, aby mohl šířit strach a nejistotu. Tím se stává komunistickým cenzorem, katolickou inkvizicí a nacistickým literárním vrahem (pálení knih) v jedné osobě.

Tato perverzní absurdita je v přímém protikladu k ustanovením Wikipedie. Není to ovšem nic nového. Katolíci i protestanti se ve třicetileté válce dovolávali Ježíše Krista (“Milujte své nepřátelé!“), pokaždé když věšeli, stříleli a nebo k smrti umučili některého ze svých nepřátel. Jaká to křesťanská laskavost! Křesťanství, demokracie, socialismus a i Wikipedie by byly těmi nejkrásnějšími výkvěty lidské civilizace, moudrosti, dobroty, humanizmu a lásky, kdyby je neuskutečňovali lidé, nýbrž někdo úplně jiný...

(http://berwidbuquoy.blog.idnes.cz)