Prosinec 2008

Volby vyhrál Barack Hussein Obama

Finrod Felagund

Je po napínavých volbách. Volbách, které rozhodly o odchodu republikánů z Bílého domu - na základě Obamou neustále omílaného slova Change. Bude to však opravdu změna? A jakým směrem?

Předně se sluší pogratulovat vítězi. Barack Obama opravdu má za sebou kus práce - a to říkám jako člověk, který podporoval kandidaturu Johna McCaina. Co však za Obamovým úspěchem přesně stálo?

1) Obamovi pomohl výrazně volební systém, což se odrazilo mj. na tom, že zatímco počet hlasů byl 51:48, počet volitelů, kteří Obamu volili byl 338, zatímco McCaina volilo jen 156 volitelů. Kde se to vzalo? Především z malých států na východním pobřeží. To je totiž poměrně hustě obydlené a i maličké státy jako Maine, Massachusetts, Rhode Island či Connecticut mají počet obyvatel podobný jako rozlohou mnohem větší Idaho, Mississippi nebo Oklahoma. Východní pobřeží je tradičním elektorátem Demoktatů spolu se západním pobřežím a některými státy na severu (především Illinois) a proto mohou volby skončit tak, že je skoro celá mapa červená, ale Demokraté mohou volby vyhrát - jen tradiční bašta Demokratů Kalifornie totiž má 55 volitelských hlasů, malé státečky v Nové Anglii mají 31 volitelských hlasů, zbytek té části východního pobřeží, který je tradičně demokratický, tzn. New York, New Jersey, Pennsylvania, Delaware a Maryland má dohromady 80 hlasů. Illinois, další "bašta Demokratů" má 21 volitelů. Další severní státy tradičně volící Demokraty, a sice Michigan, Wisconsin, Minnesota, Washington a Oregon, mají dohromady 54 volitelů. Lze tedy říci, že Demokraté by museli být po opravdu velkém skandálu, aby nezískali celkem 241 volitelských hlasů - z 270 potřebných pro získání prezidentského křesla. Reálně tak o osudu USA rozhoduje několik nevyhraněných států, zejména Florida s 27 hlasy (kterou když získají Demokraté, stačí jim už najít někde pouze dva volitelské hlasy) a pak například Indiana, Missouri, Severní Karolína, Severní Dakota či Montana. Důvodů proč mají Demokraté to "své" území je mnoho, od sociálních přes historické po etnické - to ale není předmětem tohoto článku. Podstatné je, že současný americký elektorát 241 volitelskými hlasy z 270 inklinuje k tomu mít demokratického kandidáta ať se děje co se děje. Republikáni mají tyto státy "skalních příznivců" mnohem méně jisté a s menším počtem volitelských hlasů.

2) Obamovi pomohla vydatná mediální kampaň živená politickou korektností. Postoje typu "volte Obamu a ukažte, jací jste antirasisté" nebyly zřídkavé a veřejnost jimi byla masírována ve dne v noci. Ostatně i včera - prezidentskou volbu jsem nejprve sledoval na CNN, nicméně musel jsem to znechuceně vypnout, protože opravdu nepovažuji za správné když médium tak nadržuje jednomu z kandidátů. Zajímavé bylo, že FoxNews, o nichž se tvrdí že jsou blízké Republikánům, měly zpravodajství vyvážené a tak okatě McCainovi nestranící. Ostatně podobně se "vyznamenaly" i české Lidovky, jejichž online reportáž mi trochu připomínala zpracování běloruských voleb některými z běloruských státních médií. Posuďte sami - je tohle vyvážené?

3) Obamovi pomohl George Bush tím, že diskreditoval republikánskou politiku nesmyslnými chybami, kterých se vůbec nemusel dopustit. Jak mohl například John McCain v kampani používat neoliberální ekonomická tvrzení, když se jimi jeho předchůdce oháněl taktéž a nakonec ze státních peněz nalil v jeden den do soukromého sektoru 700 miliard USD? Tímto krokem Bush odradil republikánům mnoho pravicově orientovaných voličů. Rovněž Bush pomohl Demokratům tím, že svůj boj s terorismem (který je samozřejmě v pořádku a - s výjimkou poblázněných pacifistů - oceňovaný i mnoha voliči Demokratů) napřel nesprávným směrem, použil zbytečně velkou sílu tam, kde jí třeba nebylo a byl bezzubý tam, kde jí bylo velmi potřeba. O tom jsem už ale psal, proto se nechci opakovat.

4) Obamovi pomohla Sarah Palin. Znám i osobně mnoho voličů Republikánů, kteří buď volit nešli nebo volili Obamu proto, že odmítají Palin za svou viceprezidentku. Důvody byly udávané dva - první - dotyční Američané byli pravicově orientovaní, ovšem antireligiózní a Palin je svým náboženským konzervatismem odrazovala a druhý - odrazovala je možnost, že bude moci být viceprezidentem někdo, kdo má tak mizerné geopolitické znalosti. Chápu McCaina, že si potřeboval naklonit konzervativní jádro voličů, protože sám není náboženským konzervativcem, ale obávám se, že tento krok byl příliš radikální a nestravitelný i pro značnou část republikánských voličů.

5) Obama dokázal být čitelnější pro občany, kteří se nezajímají ani o politiku ani o ekonomiku. To je něco, co doposud nepochopila i česká ODS - v situaci, kdy velkou část populace konkrétní ekonomické či politické kroky nezajímají, respektive když jim tato část populace nerozumí je naprosto zbytečné stavět se do role "intelektuála - nepopulisty", který je zcela racionální. Ano, takový postoj je morálně velmi čistý, ale upřímně řečeno, oč tady jde? Ukázat se jako morální inteligent nebo vyhrát volby? McCain do značné míry doplatil na efekt, na který ODS doplatila před nějakou dobou také, a sice na efekt odmítnutí "těch přemoudřelých". Že to není od těch voličů zodpovědné rozhodovat se podle líbivých hesel? Není, ale o tom nejsou volby. Proto už nějakou dobu razím heslo, že chce-li někdo dělat úspěšnou pravicovou politiku, musí dělat levicovou a populistickou volební kampaň aby byl zvolen a pak vynaložit všechny síly na to, aby proti tomu, co říkal voličům v kampani vedl racionální pravicové kroky, které přinesou pozitivní výsledky, které samy mohou být tím, co pomůže znovuzvolení - protože bude bohatě stačit to, že lidé uvidí ve svých peněženkách najednou více peněz a systém bude fungovat lépe. O to méně populismu bude třeba v příštích volbách. Bohužel takhle elektorát do značné míry funguje snad všude na světě a je zbytečné se nad tím rozčilovat - je nutné to přijmout jako fakt.

Co se týče Obamových reálných kroků, pořád tak trochu doufám v to, že on přesně tuhle zásadu pochopil a po určitém laciném populismu, který předváděl, předvede rozumnou politiku, pro kterou pouze s machiavelistickým pragmatismem získal hlasy tak, jak to nejefektivněji jde. Už jsem psal o jeho zahraničněpolitických vazbách, které se od McCainových tolik neliší a doufám, že tak bude i v případě jeho ekonomického programu a že se tedy nestane Obama druhým Carterem, ale spíše druhým Kennedym či Clintonem.

(www.nekorektne.com)