Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2008


Vstup do eurozóny se ukázal jako nutnost

Finrod Felagund

Česká republika směřuje k tomu, že bude pravděpodobně posledním státem z nových členských zemí EU, který zavede společnou evropskou měnu - dojde-li k tomu vůbec. Od našich zákonodárců slyšíme na adresu eura jen velmi mlhavé komentáře ve smyslu "no, možná bude zavedeno v roce 2016, možná v roce 2020, možná později". Fakticky to znamená, že dotazovaný svými odpověďmi pouze mlžil a zakrýval fakt, že téma společné měny jednoduše není na pořadu dne a nikdo o něm nic neví.

Současná ekonomická krize s sebou přinesla jeden významný jev - silné oslabení malých evropských měn nejen vůči dolaru, který posiluje zejména kvůli výbušnému akciovému trhu - tedy skutečnosti, že investoři prodávají akcie a kupují dolary - ale i vůči euru. Postihlo to takřka všechny dotyčné měny a to měrou poměrně silnou, bez ohledu například na údaj HDP na hlavu v dané zemi. Postižené tedy bylo jak bohaté Norsko, tak chudé Rumunsko. V případě Norska se norská koruna propadla z hodnoty 7,9 NOK/EUR z 25. srpna na 9,3 NOK/EUR z 20. října, v případě rumunského lei z hodnoty 3,55 RON/EUR z 25. srpna na 3,95 RON/EUR na začátku října. Obě země přitom měly dlouhodobě kurz své měny vůči euru relativně stabilní a nepočítalo se s žádným jeho velkým ohrožením jako v případě Islandu, kde 25. srpna byla islandská koruna v kurzu 120,65 ISK/EUR a o dva měsíce později v kurzu 150,5 ISK/EUR. Velmi podobný vývoj zaznamenaly prakticky všechny malé evropské měny s výjimkou dánské koruny, jejíž kurz vůči euru za poslední dva měsíce osciluje okolo hodnoty 7,46 DKK/EUR.

Co to znamená pro ekonomiky malých zemí mimo eurozónu? Většinou to, že se snaží buď o vstup do EU (Island) a následné zavedení eura, případně o tom uvažují (Norsko), nebo plánují co nejrychlejší přijetí eura (Švédsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) - případně se rozhodly, že udělají vše pro to, aby splňovaly maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny (Maďarsko). Jediný, kdo o zavedení eura zatím neuvažuje, je Dánsko, jejíž měna ovšem z nějakého důvodu v současné krizi ohrožena nebyla. Česká koruna předvedla za poslední dva měsíce naprostou nepředvídatelnost a neovladatelnost a je velmi pozoruhodné, že čeští politici o euru nemluví.

Kurz české koruny přitom výrazně podpírá vysoké investiční očekávání zahraničních firem investujících v ČR - tedy jednoduše řečeno, pokud by došlo k jakémukoliv strachu o tyto investice, koruna rázem může silně ztratit svou hodnotu. Naskýtá se otázka - pokud by příští parlamentní volby vyhrála ČSSD s takovým programem, jaký má, co by to udělalo s obavami investorů o své peníze v České republice?

Pokud se podíváme na vývoj kurzu koruny, dokázaly s ním podstatně "zamávat" i povodně v roce 2002. Je otázkou, zda zejména když většina našeho trhu je provázána se zeměmi eurozóny, nezavést euro zejména kvůli ochraně našich živnostníků a firem, které v eurech obchodují už dnes. Ostatně jsou to právě živnostníci, kteří po zavedení eura volají nejvíce - a neměla by pravicová vláda naslouchat především jim?

(www.nekorektne.com)



Zpátky