Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2008


Příčiny a pozadí amerického finančního karambolu – 2

Ota Ulč

Kořeny nynější krize abychom začali hledat v dávném již roce 1938, tehdy zřízením instituce s podivným jménem FANNIE MAE, následované zrodem bratrance FREDDIE MAC, se stejně podivným právním určením tzv. GSE – Government Sponsored Enterprise. Sice ne národní podnik, ale s příjemnou zárukou vládní ochrany v případě hospodářské nepřízně a naopak s výhodou plně si užít zisku, pokud se dostaví. Jejich posláním bylo ordinary (obyčejným, běžným, normálním, řádným) Americans umožnit financování k nákupu nemovitostí.

Půjčky přímo neposkytovaly, ale v podstatě fungovaly jako jakási pojišťovna, která hypotéky kupovala: některé si podržela, většinou je za poplatek dál prodala investorům, se zárukou splacení pohledávky, že v případě onoho default (nesplnění závazku platby) ji uhradí z vlastních zdrojů. Užitečná až blahodárná záruka takového zprostředkovatele umožnila získat vlastní střechu nad hlavou velkému množství zájemců. Počínání těchto GSE se mohutně rozrostlo, až dosáhlo obrovské výše poloviny celého tohoto trhu.

Léta plynula a v roce 1977, době prezidenta Cartera, došlo k přijetí novinky s iniciálkami CRA (Community Reinvestment Act). Hodně pokroková to iniciativa, jejímž záměrem bylo umožnit financování méně majetným vrstvám, s důrazem vyhovět, sloužit k prospěchu menšinového obyvatelstva a v nouzi se nacházejících oblastí (distressed neigborhoods). Na dodržování nařízené nové praxe bděli dozorčí orgány (regulators). „Sociální inženýři“ se začali prosazovat. Například federální banka v Bostonu vydala směrnici s názvem Closing the Gap: A Guide to Equal Opportunities Lending o úplně jiném přístupu k práci finančních ústavů. Zatímco od nepaměti si věřitel ověřoval pravdivost tvrzení žadatele o půjčku, teď se situace radikálně změnila: an applicant’s lack of credit history should not be seen as a negative factor in obtaining mortgage. Čili k mému předchozímu neúspěšnému a třeba i hodně nesolidnímu počínání, dluhů nesplácení, vyvléknutí se z dluhů vyhlášením bankrotu, je neradno,až nedovoleno přihlížet.

Taková blahovolnost získala na intenzitě v devadesátých letech, zásluhou Demokratů, s prezidentem Williamem Jeffersonem Clintonem v čele. Multikulturalismus značně získal na váze a ďábelské kolo se začalo roztáčet. A na scéně se objevila a značně se projevovala organizace s písmeny ACORN.

ACORN je zkratka ultrapokrokového sdružení Association of Community Organizations for Reform Now. Jejím duchovním otcem byl Saul Alinsky, v roce 1908 v Chicagu narozený syn ruských židovských přistěhovalců. Znamenitě se uplatňoval jako agitátor, organizátor, jako autor vlivné knihy Rules for Radicals, která vyšla v roce 1971, krátce před jeho smrtí. Alinského krédo: zatímco Machiavelli psal svého Prince pro vládce, aby si mohli udržet moc, tato kniha je určena bezmocným, aby se mohli vlády zmocnit.

ACORN se stala útočištěm stárnoucích radikálů – rádoby revolucionářů generace let šedesátých, jimž se nepodařilo vtlačit se na univerzity, na akademická křesla s definitivou - zaručenou nevyhoditelností, odkud pak spílat systému pluralistické demokracie, umožňující jim tak pohodlný život, a vymýšlet způsob, jak takový až sebevražedně tolerantní stav věcí zničit. (Ledacos se jim třeba podaří, jak naznačuje záměr tzv. Cloward Pliven Strategy of Orchestrated Crisis s uspíšením pádu kapitalismu, zavalením její byrokracie nesplnitelnými požadavky a tak dostat společnost do krize a k hospodářskému kolapsu. Tento scénář dvou profesorů na Kolumbijské univerzitě si zaslouží pozornost v separátním článku.)

Je to organizace s víc než stotisícovým platícím členstvem, s 800 filiálkami v prozatím 104 městech. Oficielně se prezentuje jako non-partisan ( nestranické, nepolitické) společenství, věnující se pomoci chudým, registraci nových voličů, aby se rovněž mohli podílet na výkonu svých demokratických práv. Agitace a prosazování zvýšení minimální mzdy, vytvářet odbory pro tzv. welfare workers – osoby bez zaměstnání, žijící z veřejné podpory, jejíž příjem je ale vázán podmínkou přispívat užitečnou prací, například zametáním listí v parku. (Tuto povinnost se kupodivu dosud nepodařilo všude zakázat politicky korektními zastánci multikulturalismu zatracujícími princip „něco za něco“ jako moderní formu otroctví.)

ACORN se věnuje všelijakým aktivitám včetně tzv. direct action - dost nešetrného počínání. Využívá a zneužívá všelijaké podpůrné vládní programy, podílí se na podpoře ilegální imigrace, padělání řidičských průkazů, registrace sociálního zabezpečení a volebních podvodů. V Novém Mexiku tato organizace měla na své výplatní listině odsouzené zločince. V Pennsylvánii přední činitelé odbočky zpronevěřili téměř milion dolarů. Tamější policie pátrá po výtečníku jménem Luis R. Torres-Serano, který předložil sto falešných volebních registrací. Zrovna včera se v médiích objevila zpráva o tvoru na Manhattanu, přistiženém, jak se registroval sedmdesátkrát.

Aktivisté se činí, již se jim podařilo do voličských seznamů zapsat odhadovaný počet 1,3 milionu nových účastníků. Zřejmě se vychází z principu o univerzalitě takového práva, že nezáleží, zda dotyčný je či není americkým občanem, zda je v zemi ilegálně a že vlastně nezáleží, zda žije nebo už je nebožtík.

Prozatím největší skandál se dostal před soudní stolici ve státu Washingtonu.V jednom případě z 1800 čerstvých registrantů skutečných jich bylo pouze osm. Aktivisté zasedli v Seattlu ve veřejné knihovně, s telefonním seznamem k dispozici, vymýšleli jména, adresy, čísla sociálního zabezpečení (Social Security Number).

Stejně nehoráznými lumpárnami jsou postiženy a k trestnímu postihu by mělo dojít v aspoň dvanácti státech včetně státu Ohio - hodnoceného jako pivotal: tradičně bez Ohia se prezidentské volby vyhrát nedají. (V utkání Carter – Ford to tam rozhodlo pouhých 11 000 hlasů. Čili maličkost k získání pro tak čilé aktivisty.)

Nepřekvapuje, že návrh Republikánské strany na zřízení nestranné komise se na tyto praktiky podrobněji podívat, zůstal v Obamově táboře bez odezvy. Však Obama býval v Illinois předním činitelem ACORN a jako právník ji v soudních sporech zastupoval.

V polovině devadesátých let mecenáš Walter Annenberg dal k dispozici několik stovek milionů dolarů ve prospěch amerických veřejných škol. William Ayers, někdejší terorista a nynější Obamův podpůrce, zažádal o grant za účelem „zvýšení politického uvědomění“ (raise political consciousness), obdržel 50 milionů a pověřil Obamu, aby je náležitě rozdával. Tedy nikoliv k vylepšení výuky například matematiky. Obama a Ayers spolu seděli ve výboru poskytujícím peníze z Woods Fund a na ACORN se nezapomínalo. V únoru a březnu 2008 z fondů Obamovy kampaně značná částka (800 000 USD) připlula k této organizaci, kamuflované jako Citizen Services, Inc.

I federální vláda prokazuje svou štědrost. Ministerstvo (Department of Housing and Urban Development) podporuje stovky, ne-li tisíce oněch tzv. antipoverty skupin včetně ACORN. Této mimořádně čilé organizaci se dokonce podařilo přinutit mocnou Citibank k poskytnutí hypoték ilegálně v USA pobývajícím cizincům.

Ona direct action se významně posazuje praxí zvanou shakedown. V anglicko-českém slovníku uvedený překlad provizorní lůžko na zemi je zřejmě scestný: jde o nikterak šetrný nátlak, zastrašování, vydírání, výpalné proti kapitalistickým institucím, takto se angažovat v třídním boji – ano, nebojme se, jen si to otevřeně, věru soudružsky přiznejme. Madeline Talbottová, významná činitelka ACORN v Chicagu, se holedbala takovými úspěchy přimět banky, že tuze nedobrovolně („kicking and screaming“ – její slova) poskytly takzvané subprime loans, půjčky též známé jako Ninja loans, osobám bez příjmu, bez zaměstnání, bez jakéhokoliv majetku. A velice se na těchto snahách podílel Obama, nyní tolik favorizovaný kandidát na převzetí vlády v zemi. (Což přivedlo výtečnou publicistku Monu Charenovou v článku Acorn, Obama, and the Mortgage Mess, Real Clean Politics, 30. 9. 2008, k povzdechu: „Jestliže Obama zvítězí, bude to znamenat dosazení žháře do funkce hasiče.“)

Energická funkcionářka Talbottová si dokonce vynutila velké finanční odměny za svou pofidérní roli bankovního poradce. Rovněž si najala Obamu, aby vyškolil její štáb ve zručnosti onoho shakedown – pořádně zatřást kapitalistickým stromečkem. Však to má solidní tradici placení výpalného agresivním velebníčkům demagogům jako Jesse Jackson či Al Sharpton a značně teď i této ACORN. Chicagská filiálka úspěšně používá taktiku Alinského proti cílům jako například Bell Federal Savings and Loan. Dosavadní finanční údajný gigant J. P. Morgan též najednou věnoval 100.000 dolarů.

Další účinnou formou oné přímé akce jsou kanonády negativní publicity, pořádání demonstrací, zaplnění bankovních kuloárů, nevítané návštěvy v domácnostech bankovních manažerů, doprovázené neutuchajícím obviňování z rasismu.



Zpátky