Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2009


Komunisté byli připraveni v listopadu 1989 střílet do lidí

Michal Malý

Od listopadu 1989 uběhlo více jak 18 let. Mnozí z vás tuto dobu nezažili. Ostatní, kteří si ji pamatují možná o tomto období nevědí všechno. Po téměř dvaceti letech tedy snad mohu napsat to co vím a vy ne. Pod záštitou tehdejšího prezidenta Václava Havla vznikla po listopadu vyšetřovací komise FS ČSFR, která měla zjistit, zda byla v listopadu 1989 armáda připravena zasáhnout proti demostrantům na Letné a Václavském náměstí. Viděl jsem zprávu den před jejím zveřejněním. Končila konstatováním, že armáda byla připravena zasáhnout. V den zveřejnění bylo však slovo byla změněno na „nebyla“. Proč?

V listopadu 1989 požadoval tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Karel Urbánek „dozbrojení“ Lidových milicí tanky, obrněnými transportéry a granáty. Proč? Proti komu? Proti imperialistům ze Západu? Ve věci jsem tehdy interpeloval ministra obrany Dobrovského. Interpelace vyvolala velký poprask v armádě a způsobila „odchod“ mnoha klíčových generálů a plukovníků do důchodu. Odpověď ministra byla tajná, měla více jak 200 stran a byla mi ministrem osobně přečtena. Nikdo jiný odpověď neslyšel. Dovolím si část mé interpelace odcitovat:

KSČ podle teze o její vedoucí úloze ovládala všechny oblasti společenského života. Čs. armáda tvořila spolu s VB, StB a LM, civilní obranu nevyjímaje, přímý mocenský nástroj ovládání společnosti, k bezprostřednímu zvládání vnitropolitických potíží. Systematicky budovala, stabilizovala a kontrolovala svůj absolutní vliv v armádě. Velení armády bylo složeno z ortodoxně normalizátorské skupiny, velkou část nižšího velení tvořili důstojníci, kteří z existenčních důvodů zachovávali svoji loajalitu ke KSČ. V případě nasazení se však i u nich oprávněně očekávala jejich použitelnost. Mužstvo, vojáci ZVS bylo v naprosté většině imunní vůči ideologické indoktrinaci KSČ, existovala značná propast v přístupu k voj. službě i v postojích k systému, ale díky tehdejšímu výběru vojáků při důsledné izolaci od vnějších vlivů, byla potřebná část mužstva použitelná. V listopadu 1989 byly vyčleněné síly a prostředky ČSLA připraveny od 16,00 hodin 24. 11. 1989 neprodleně plnit plánované úkoly. Gen.

Vacek byl odvolán jako odpovědná osoba ze své funkce min. obrany. Ostatní, podle mne těžší viníci zůstali na svých místech nebo odešli za velmi vysoké odstupné se všemi poctami a pobírají vysoké důchody. Je to paradox, protože pokud bychom fakticky žili v demokratické společnosti, v právním státě, musela by se o tyto soudruhy dávno zajímat prokuratura. Odhalujeme konfidenty StB, avšak jména lidí, připravených prolít krev odpůrců totality zůstávají utajena. Údajně chybí důkazy. Mnoho generálů, vychovaných v Moskvě a věrných KSČ si vzájemně vyměnilo křesla, nebo povýšilo. Armáda je apolitická de iure nikoliv de-facto. Zůstává nadále komunistická.

Komise neprokázala, že by bývalé politické vedení chtělo použít armádu k násilnému zvrácení vývoje. Je však zřejmé, že konkrétní osoby o použití armády usilovaly. Tehdejší ministr nár. obrany gen. Václavík vystoupil jako člen ÚV KSČ na jeho plénu 24. 11. 1989 a mimo jiné vyslovil tento požadavek: "...uvést do bojové pohotovosti armádu, bezpečnost, milici bez nějakých zásahů, aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde věci řešit. Není možno soudruzi a soudružky čekat, až nám něco udělají. Je třeba mít tyto síly připraveny. Já nevolám tady o žádném krveprolití..."

Já sám si, pane ministře, jako člen branně bezpečnostního výboru na základě informací, které mám k dispozici, kladu otázku, k čemu jinému než ke krveprolití by došlo, pokud by ÚV KSČ schválil Václavíkův požadavek a armáda by byla uvedena do pohybu? Náš právní řád trestá i nabádání k trestným činům. Na pana gen. Václavíka jak vidno se však paragrafy nevztahují.

Plénum ÚV KSČ sice neschválilo Václavíkův požadavek a skončilo odstoupením Jakeše a předsednictva ÚV. ÚV KSČ byl politicky zcela rozložen a neschopen učinit jakékoliv vážné politické rozhodnutí. Zastánci násilného řešení situace nenalezli u komunistů dostatečnou podporu. Neschopnost a rozklad ÚV KSČ, nečinnost VB a StB, rozpad LM odradily tehdejší velení armády od uskutečnění použití síly.

Faktem však zůstává, že vyčleněné síly a prostředky byly připraveny zahájit svou činnost. Armáda proti všem předpisům, rozkazům a směrnicím vyvíjela naprosto samostatnou činnost bez souhlasu vlády, ÚV KSČ, Rady obrany státu. Měla připraveny veškeré prostředky k násilnému zvrácení situace.

Podle plánu MBO (mimořádné bezpečnostní opatření) bylo v tehdejší ČSSR plánováno nasazení 790 vojáků z povolání, 13 720 vojáků ZS, 756 nákladních vozidel, 130 transportérů a 155 tanků. Z toho 94 tanků tvořilo zálohu pro Prahu. V této souvislosti je zajímavé, že zmizel tzv. plán "Zámysl" - což bylo grafické znázornění napadení Prahy armádou. Tyto vyčleněné síly byly vybaveny spojovacími prostředky, prostředky protichemické ochrany a municí. Na určených místech měly být vyčleněné jednotky vybaveny ochrannými štíty, obušky, ručními granáty se slzným plynem a prostředky KASR. Tyto síly byly průběžně udržovány v bojové pohotovosti.

Postup různých ozbrojených složek v případě vyhlášení MBO byl zpracován v dokumentu "Centrální plán MBU", vypracovaném MV ČSSR v roce 1970. Vyhlášení MBO, jejich varianty a stupně prováděl ministr vnitra po předchozím schválení předsednictvem ÚV KSČ, v případě nebezpečí z prodlení po dohodě s předsedou Rady obrany státu (generální tajemník ÚV KSČ). Pro výkon MBO se počítalo s těmito složkami: StB, VB, ČSLA, LM, CO, PO, a sborem nápravné výchovy. MBO se vyhlašovala v těchto stupních: varianta I. stupeň 1-5, varianta II. stupeň 6-7. Použití sil ČSLA přicházelo v úvahu od stupně 4-7. Je nutno zdůraznit, že vyhlášení 7. stupně MBO se vztahovalo na všechny ozbrojené síly ČSSR. Dále je třeba zdůraznit, že presto, že nezasedala Rada obrany státu a ÚV KSČ neschválil Václavíkův požadavek pomocí armády bránit socialismus, tak někteří velitelé divizí z vlastní iniciativy prováděli prověrky vyčleněných sil a prostředků. Politický aparát HPS ČSLA zahájil intenzivní tlak k podpoře zákroku na Národní třídě a k difamaci protestujícího obyvatelstva. Armáda byla 24. 11. 1989 v takovém stupni pohotovosti, že stačilo vydat signál "Zásah" a po 6-ti hodinách od vydání tohoto signálu byla schopna plnit jakékoli úkoly. Tvrzení, že šlo o běžnou prověrku je směšné. Činnost těch velitelů, kteří se podíleli na uvedení armády do pohotovosti lze podle mého názoru hodnotit jako svévolnou, úmyslnou přípravu k nasazení armády, tedy Jako trestný čin zneužití pravomoci a obecného ohrožení. Prokuratura však mlčí.

U předurčených útvarů probíhá 23. 11. a 24. 11. 1989 zpřesňování počtů vyčleněných osob včetně vyřazování nespolehlivých vojáků a absolventů vojenských kateder vysokých škol ze zásahových jednotek, kontrola materiálu technického zabezpečení a munice včetně vyčleněných dopravních prostředků do pohotovosti. U všech útvarů ČSLA jsou omezovány a zakazovány vycházky vojáků ZVS, všechny návštěvy vojenských objektů konané s politickými cíli mají být zadrženy a předány VB. Tato činnost je zabezpečována orgány VKR. Vojáci jsou rozdělováni do skupin podle politické spolehlivosti.

Šlo o tyto skupiny:

- morálně narušení s aktivním vztahem ke kapitalistickým státům,

- vojáci rodičů vyloučených z KSČ,

- vojáci trestaní za pobuřování, propagaci fašismu a násilné trestné činy před výkonem ZVS,

- vojáci, kteří odmítli vstup do KSČ,

- žadatelé o propuštění z armády,

- neformální vůdci vojenských kolektivů. Je sledována činnost a působení bývalých vojáků vyloučených z KSČ či propuštěných z ČSLA.

23. 11. 1989 organizuje ministr Václavík v budově MNO - Valy shromáždění s veliteli vojenských okruhů, armád, divizí, vysokých vojenských škol a s jejich politickými zástupci. Na GŠ velitelskýc okruhů, armád, svazků a útvarů byly zřízeny zvláštní operační skupiny. Velení ČSLA na žádost R. Hegenbarta organizuje akci "Vlna" s cílem převzít do svých rukou vysílání Čs. rozhlasu a televize. Za řízení generálů Vacka, Ducháčka, Vintra, Šmakala a plk. Kůska je okamžitě soustředěno 94 specialistů připravených k akci. Gen. Vacek organizuje 24. 11. 1989 součinnostní poradu s pracovníky FMV. Porady se zúčastnili gen. Vacek, Ducháček, Vincenc, Lorenc, plukovníci Vykypěl a Šmíd. Písemné dokumenty z porady neexistují, nikdo z uvedených účastníků si nic nepamatuje. Iniciativa ke svolání schůzky vzešla ze strany armády. Velení armády svou činnost organizuje samostatně a iniciativně, aniž by k tomu bylo vyzváno FMV, jedinou řídící složkou ve státě vzhledem k organizaci MBO.

Vše však začalo vlastně v dubnu 1971. Na základě rozhodnutí Rady obrany státu je zpracován "Rozkaz MNO pro vyčlenění sil a prostředků ČSLA k zabezpečení klidu a pořádku na území ČSSR". 1. 8. 1989 svolal gen. Vacek poradu k aktualizaci uvedené dokumentace, v srpnu a říjnu vydal nařízení náčelníka GŠ k zajištění klidu a pořádku v souvislosti s vývojem bezpečnostní situace k 21. 8. a 28. 10. 1989. V srpnu 1989 provádí velitel 9. msp. praporu rekognoskaci přesunu a ubytování vyčleněné jednotky ze Znojma do Prahy.

20. 11. 1989 - velitel 4. td. plk. Holba odesílá večer hlavní funkcionáře pluků ke kontrole připravenosti vyčleněných sil a prostředků pro MBO. U 9. msp. je přistaveno 20 nákladních aut, jsou omezeny vycházky, v určených místnostech je připravena munice a ostatní MTZ. U divizí 1. A probíhá obdobná činnost od 22. 11. 1989. Je to první svévolný pokus o oživení armády na ochranu fašistického režimu KSČ. HPS ČSLA vydává stanovisko odsuzující tzv. protisocialistické akce v Praze. Toto stanovisko je předáváno až do útvarů a jednotlivcům. Je obhajována nezbytnost zásahů pořádkových sil 17. 11. 1989 na Národní třídě Stanovisko podepisují generálové Klícha a Tomalík.

21. 11. 1989 od 9,00 - 14,00 hodin na MNO - Valy probíhá zasedán kolegia FMNO. Za HV - SOS je přizván gen. plk. Kondakov a za OSA ÚV KSČ plk. Trnka. V úvodu gen. Václavík hodnotí situaci. Plně odsuzuje činnost demokratických sil a uvádí: "Máme zakalený třídně uvědomělý velitelský sbor, na který se můžeme spolehnout... jsme tu od toho, abychom maximálně přispěli k zachování našeho socialistického společenského řádu." Pan Hegenbart se sice nezúčastnil, ale po 10minutovém telefonátu s gen. Václavíkem, uložil ministr MO gen. Vackovi v součinnosti s gen. Matyášem ihned provést výběr a přípravu lidí na obsluhu televizní a rozhlasové techniky - akce "Vlna".

22. 11. 1989 HPS vydává informace a pokyny pro politickou práci, odsuzuje OF a demonstrace a plně se staví za stanovisko gen. tajemníka ÚV KSČ a prohlášení vlád z 19. 11. 1989. Vydává výzvu k politické bdělosti a nezastupitelnosti vedoucí úlohy KSČ. Uvedené informace jsou beze zbytku předány vojskům 4. A s podpisem gen. M. Petra. Min. vnitra informuje svého zástupce gen. Lorence, že obdrží pokyn od gen. Vacka (!) a bude vyzván ke schůzce. V ubytovně ČSLA Ruzyň je soustředěna skupina 96 odborníků pro obsluhu televize a rozhlasu zorganizovaná zástupcem NGŠt gen. Ducháčkem a gen. Matyášem. Kdo nepodepíše prohlášení o mlčenlivosti, je ze skupiny vyřazen. Obrana lidu v duchu Gottwalda: "republiku si rozvracet nedáme" otiskuje první ohlasy z vojsk - souhlas se zásahem na Národní třídě, podpora vlády. Podle předběžného nařízení ZVO byla u první armády připravena šifrovka - rozkaz s obsahem prověřit a zabezpečit jednotky vyčleněné k udržení klidu a pořádku, což znamená násilně udržet dosavadní systém moci.

23. 11. 1989 je klíčovým dnem. Již 20. 11. 1989 svolal gen. Václavík na tento den poradu FMNO s účastí hlavních funkcionářů armády do velitelů divizí a jejich náčelníků PO. HPS ČSLA pokračuje v ideologickém působení na vojska a veřejnost, připravuje se shromáždění velitelů a politických pracovníků od 14,00 hodin. V osobním plánu náčelníka štábu 1. td. 1. A. plk. Zbytka byl zjištěn záznam telefonického rozhovoru s gen. Vackem: prověřit připravenost 2. tp. (tj. 85 tanků), prověřit bojeschopnost jednotlivých útvarů k akci "Zásah"!

23. 11. 1989 14,00 hodin - probíhá shromáždění na FMNO - Valy. Zápis z jednání byl zničen, účastníci si údajně nic nepamatují. (Je zajímavé, jak mohou lidé, kteří trpí ztrátou paměti nadále být v klíčových funkcích). Na programu byl referát min. obrany hodnotící vnější a vnitřní situaci s uvažovaným záměrem - připravit ČSLA k akci. Byla předána stanoviska a doklady příslušných náčelníků a velitelů. Byla zhodnocena politická situace náčelníkem HPS. Na závěr shromáždění přijalo "Prohlášení vedoucích funkcionářů ČSLA", kde je na konci uvedeno: "... společně s dělníky, rolníky, příslušníky inteligence jsme připraveni bránit a ubránit vymoženosti socialismu" (bylo připraveno 155 tanků). Na shromáždění dochází k naprosté shodě názorů, plné podpoře KSČ a odmítnutí vystoupení demokratických sil. Je proklamována věrnost plnění závazků Varšavské smlouvy. Po skončení shromáždění vydává min. národní obrany gen. Václavík pokyny náčelníkovi gen. štábu gen. Vackovi, veliteli ZVO gen. Zachariášovi a veliteli VVO gen. Andrejčákovi: zabezpečit udržování pevného voj. režimu, zabezpečit přítomnost hlavních funkcionářů na štábech a připravit řídící skupiny pro MBO. Stanovit pohotovost těchto skupin na 8,00 hod. 24. 11. 1989 a prověrky vyčleněných sil a prostředků do 16,00 hod téhož dne. Činí je osobně odpovědnými za svěřené funkce, počítaje v to připravenost útvarů ČSLA plnit úkoly vůči státu, tj. MBO.

Konec interpelace.

Karel Urbánek ve svém posledním rozhovoru (http://www.cs-magazin.com/2006-04/view.php?article=articles/cs060487.htm) neodpovídá pravdivě. Je zřejmé, že armáda, respektive její část, část jejího velení byla připravena zbraněmi a technikou zasáhnout proti demonstrantům zejména na Letné. Tehdejší ÚVKSČ požadovalo ústy Karla Urbánka dozbrojení Lidových milicí tanky, samopaly, transportéry a granáty. Za přítomnosti Václava Havla 24 hodin před zveřejněním změnila vyšetřující komise své stanovisko. Na čí popud? Na Karla Urbánka jsem tehdy podal trestní oznámení stejně, jako na některé funkcionáře ÚV KSČ. Trestní oznámení se ztratila a byl na mne vyvinut silný tlak, abych na věci netrval. Proč? Protože v listopadu 1989 byl uzavřen obchod. Nekrvavé předání moci komunisty za podmínky, že nebudou stíháni a že jim bude ponechána ekonomická moc. I za to komunisté poprvé zvolili Václava Havla prezidentem. Takže se muselo zaplatit. Proto netekla v listopadu 1989 krev. Proto se v následujících letech do vedení bank, velkých firem a fondů dostali stranické koně, mnohdy z řad StB. Proto byly vytunelovány fondy, velké společnosti a banky. StB byla v roce 1989 zrušena, ale přesto několik let dál pracovala. Dnes již ne.

Proč 50 % voličů tak rychle zapomnělo? Jaký je dnes rozdíl mezi projevy a metodami Jiřího Paroubka a předlistopadových nomenklaturníků? Žádný, Jiří to má podle jejich vzoru lépe propracované a snadněji odstřeluje manželky a neposlušné poslance. Ostatně, předlistopadový RaJ byl dobrou školou pro lichvu, okrádání a korupci. Jen tehdy kolotočáři nevraždili podnikatele. A pokud by ano, neprošlo by jim to.... a dnes??

Víte, proč v listopadu 1989 netekla krev a nebyli mrtví? Protože Václav Havel chtěl být prezidentem a Marián Čalfa dohodl s komunisty obchod: tiché předání politické moci (studenti byli dobrým nástrojem) za cenu, že zůstane zachována moc EKONOMICKÁ. A pak se ptejte, kdo, co a proč vytuneloval. Kdo a proč dnes USA vyslovuje vděk, na jehož základech by měl v Brdech stát radar.

Apropos. Barrrandovské terasy jsou kulturní památka. Před lety je daroval V. Havel podřadné herečce Veškrnové. V době, kdy první (a jediná) polistopadová hradní dáma, paní Olga Havlová umírala na rakovinu, Václav Havel odjel za státní peníze do USA s milenkou Veškrnovou. "Pravda a láska vítezí nad lží a nenávistí". Dagmar Veškrnová si dle knihy , dva roky po tom, co neměla na úhradu elektřiny ve svém bytě nechala za státní peníze na silvestra posílat jahody. Dnes nemá na opravu 100 milionového daru. Terasy se rozpadají. Kdyby jste to dopustili vy, památkáři by vám udělili milionovou pokutu. Paní Dagmar ji nedostane, i když dnes hraje podřadné hry, ostatně, jako celou svoji nejen hereckou kariéru. I to sklánění první dámy nad nemluvňátky titulních stran medií mělo úroveň druhořadé herečky. Její manžel je hrál desítky let... kolik a co stály ty roky?

Ale o tom až zase příště a nebude to hezké čtení.

Jste přesvědčeni že je Václav Havel čestným taťkou revoluce 1989 a demokracie? Opravdu chcete volit Jiřího Paroubka pro jeho kvality, nebo proto, že slibuje žít na dluh? Že je stejný, ne-li horší než-li předlistopadoví nomenklaturníci? Armáda byla připravena střílet do našich otců i do nás. Je vám to jedno?

(http://michalmaly.blog.idnes.cz/)



Zpátky