Leden 2009

1. říjen 1938: Praha vydala zákaz vystěhování z pohraničí

Ivan Motýl

První říjnový den připadl na sobotu. Nacistické Německo začalo s obsazováním Sudet a okupaci spojilo s okamžitým zatýkáním demokraticky smýšlejících Němců. Podle americké tiskové agentury United Press byl Adolf Hitler „událostmi posledních dnů velmi vyčerpán" a chystal se na dovolenou. Střílelo se v Podmoklech a v Třinci.

Zprávy z „informovaných kruhů"

Deník České slovo přiblížil prostřednictvím tiskové agentury United Press další program Adolfa Hitlera. „Jak se proslýchá ze spolehlivého pramene, odjede Hitler v pondělí do sudetoněmeckého území na oslavu jeho připojení k říši, pravděpodobně do Chebu." Americká agentura tvrdila, že posléze se Hitler odebere na dovolenou. „Informované kruhy očekávají, že se Hitler po triumfální cestě sudetským územím odebéře na dovolenou, jež potrvá snad 2-3 měsíce. Je prý událostmi posledních dnů velmi vyčerpán."

Zatýkání českých Němců

Adolf Hitler vydal v sobotu výnos, kterým byla v obsazovaném pohraničí povolena jediná strana - Sudetendeutschen Partei (SdP). Už před příchodem německé armády, která začala s obsazováním Sudet v sobotu odpoledne, však předáci SdP s pomocí bojůvkářů z oddílů Freikorps zahájili zatýkání mezi protinacisticky smýšlejícími českými Němci, především z řad sociálních demokratů. „V důsledku politické situace v Československu mohl být, ještě před obsazením Sudet německou armádou, zatčen větší počet německých sociálních demokratů," pochvalovala si německá tajná státní policie v dochované situační zprávě, kterou v německých archivech našel historik Boris Čelovský.

Vyhláška jen pro chudé

Psychické vyčerpání v tu chvíli doléhalo i na německé a české demokraty ze Sudet. Československá vláda jim totiž vzkázala, že z území Sudet nesmí nikdo emigrovat. Patřičnou vyhlášku vydal Zemský úřad a zveřejnila ji Československá tisková kancelář: „Zemský úřad v Praze upozorňuje, aby obyvatelstvo z pohraničí neopouštělo svá bydliště, ježto za žádných okolností nelze připustiti, aby se stěhovalo do zázemí. Všichni uprchlíci budou vráceni zpět do svých domovů."

Stovky uprchlíků se přesto daly na útěk. Deník České slovo investigativně popsal, jak je výše uvedená vyhláška podivuhodně porušována. Zatímco nemajetné české vrstvy zůstávají v Sudetech, bohatší lidé utíkají s veškerým svým majetkem. „Platí-li zákaz stěhování pro každého, pak je třeba být v jeho dodržování důsledným a nehledět na majetkové rozdíly," uvedlo České slovo a pohoršovalo se, že zámožné české a židovské rodiny se stěhují ze Sudet „se vším všudy".

Střelba v Podmoklech

Obsazování pohraničí se podle tisku odehrávalo bez střetů s odcházejícím českým vojskem. V sobotu 1. října se střílelo pouze v Podmoklech, avšak jen díky roztržitému českému vojákovi, který si hrál se zbraní. „Na strážnici vojín Přibaň ukazoval vojenský revolver, při čemž vyšla rána, kterou byl zasažen vojín Veselý do hlavy a zabit," informovalo České slovo. Zděšený Přibaň poté zbraň obrátil proti sobě, ale pohotový důstojník na něho skočil, aby zabránil druhé tragédii, což se mu nepodařilo a Přibaň na místě zemřel. Při zápase zaznělo několik dalších výstřelů a situace zřejmě vylekala místní henleinovce, kteří na blízké louce odpálili raketu. Česká osádka strážnice reagovala střelbou z oken, která nikoho nezranila.

Poláci se souhlasem Ribbentropa

„Poněkud vzrušenější nálada jest na Těšínsku," konstatovala zpráva Československé tiskové kanceláře. „Máme plné porozumění pro polské stanovisko. V případě válečného konfliktu mezi Polskem a Československem bude naše chování blahosklonné," zachoval se zápis z jednání německého ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa s polským velvyslancem v Berlíně z 1. října 1938. Československá vláda v této situaci v sobotu 1. října odpoledne vyslovila souhlas s odstoupením Těšínska Polsku. „Všeobecně se poukazuje na to, že způsob, jakým polská vláda využila současné těžké situace československého státu, nezná v dějinách srovnání a lze jej těžko kvalifikovat."

Obyvatelé Českého Těšína, „hlavního města" československého Těšínska, se podle Českého slova dozvěděli o chystané polské okupaci v sobotu v 16 hodin odpoledne. „Večer provedla se narychlo evakuace všech státních úřadů," uvedly noviny. Místní Poláci, kteří už se nemohli dočkat příjezdu svých „osvoboditelů", na mnoha místech Těšínska páchali drobné i větší incidenty. V Třinci se například ozbrojení Poláci chtěli v sobotu večer zmocnit četnické stanice, československá armáda útok odrazila.

Daleko ostřejší než Němci

O den později už Poláci za bezmocného přihlížení československých úřadů obsazovali Těšínsko, z něhož si ukrojili 830 čtverečních kilometrů, 227 tisíc obyvatel (z toho 120 tisíc české národnosti) i velká města Karvinou, Bohumín, Těšín a Orlovou. Československý ministr zahraničí Kamil Krofta tehdy jednání Polska označil za „daleko ostřejší, než byl postup německý". A Poláci na obsazeném území skutečně zavedli vůči „Nepolákům" ostrý kurz: postupně vysídlili na třicet tisíc Čechů a pět tisíc Němců a stanovovali přitom šibeniční termíny k vyhoštění (do 12 nebo do 24 hodin).