Leden 2009

Pokuty za slovenské hrubky?

Magdalena Sodomková

Kdo napíše hrubku, zaplatí mnohatisícovou pokutu. Ty, kteří przní slovenštinu, by tak rádo potrestalo slovenské ministerstvo kultury. Pokud novela zákona o státním jazyce projde připomínkovým řízením, mohlo by se za prohřešky proti mateřštině začít vybírat už začátkem příštího roku.

Opisovali od Rettigové?

Návrh slovenského ministerstva kultury vypadá, jako by se jeho tvůrci inspirovali epizodkou ze životopisu české vlastenky Magdaleny Dobromily Rettigové. Psal se rok 1819, když litomyšlská smetánka z okruhu známé kuchařky (která zoufale pletla češtinu s němčinou) začala mezi sebou vybírat pokutu ve výši jednoho vídeňského groše za každou zkomoleninu. Jenže zatímco litomyšlští intelektuálové z 19. století se tak bavili dobrovolně a groše věnovali na českou knihovnu, Slováci budou muset platit. Jazykový přešlap je může stát od 100 do pěti tisíc eur (tedy až 150 000 slovenských korun). Slováky tak podle všeho čeká větší puristické řádění než za dob otce spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra.

Ministerští úředníci chtějí kontrolovat pamětní desky i veřejné tabule. Rada pro vysílání bude sledovat redaktory slovenských médií. „Pokutu může dostat například ten, kdo nezabezpečí uveřejnění oznámení ve státním jazyce, třeba na plakátech nebo na informačních tabulích nepřeloží důležité informace o použití výrobku do slovenského jazyka, nedodrží zákonem stanovené pořadí textů při veřejných oznámeních. Na prvním místě musí být text ve státním jazyce, až za ním text v jiném jazyce,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva kultury Soňa Čermáková Uličná. Zároveň úředníci slíbili, že pokutu uloží, až když hříšník nenapraví chybu ani poté, co mu opakovaně přijde upozornění z ministerstva.

Ačkoli novela působí až tragikomicky, její kritici soudí, že má až nebezpečný podtext. „Podobný zákon už přijala Mečiarova vláda, ale první Dzurindova vláda ho zrušila. Jeho zavádění svědčí o nacionalistické výbavě současné vlády, která takto jazyk stejně nemůže ochránit,“ míní slovenský novinář deníku SME Eugen Korda. Navíc pokud by novela prošla parlamentem, tak jak je, dala by se zneužívat. „Například když by redaktor řekl během jedné reportáže dvakrát ‚ne‘ místo ‚nie‘, mohl by dostat vysokou pokutu,“ říká Korda.

Z návrhu novely jsou na rozpacích i jazykovědci. A to přesto, že Slováci ve znalostech slovenštiny v době SMS zpráv a pod vlivem některých komerčních rádií klopýtají. „Když v návrhu čtu, že vláda se má jednou za dva roky zabývat zprávou o používání státního jazyka, mám pocit, že se někdo zbláznil,“ divil se ve slovenském tisku vedoucí katedry slovenského jazyka a literatury Trnavské univerzity René Bílik.

Tiskový zákon řeší ústavní soud

Před půl rokem slovenské ministerstvo kultury trápilo, jak donutit novináře víc myslet nad tím, „co píší“, nyní je úřad chce dotlačit k tomu, aby si rozmysleli, „jak to píší“. Ministerstvo chce chránit slovenštinu novelou jazykového zákona. Kontroverzní tiskový zákon zatím prošetřuje ústavní soud. Jeho kritici totiž míní, že nařízení, že každý, kdo se cítí dotčen i pravdivou informací, má právo na tiskovou odpověď a opravu, je protiústavní.

„Praxe ukázala, že obavy z nového tiskového zákona byly absolutně neopodstatněné. Noviny nejsou zahlcené žádostmi o odpověď. Veřejní činitelé ani běžní občané zákon nezneužívají a právo veřejnosti na pravdivé a nezkreslené a informace jsou díky této novele v rovnováze,“ míní mluvčí ministerstva kultury Soňa Čermáková Uličná.

Vedení redakcí jsou však nadále přesvědčena o opaku. „Žádostí o odpověď nám chodí desítky. Většinou nám píší politici, státní úředníci, advokáti mafiánů. Případ, že by se ozval obyčejný člověk, jsme tu snad ještě neměli. Argument politiků, že chtějí zákonem chránit obyčejné lidi, neobstál,“ říká zástupce šéfredaktora deníku SME Roman Krpelan. Stránky novin však zahlcené odpověďmi nejsou. „Je to proto, že jsme zatím vyhověli méně než pěti procentům žádostí. Zbytek byl tak špatně sepsaný, že na to ti pisatelé podle našeho komplikovaného zákona nemají nárok,“ řekl Krpelan.

(MFDNES)