Leden 2009

Někteří budoucí učitelé jsou xenofobní

Pavla Kubálková

Někteří studenti pedagogických fakult, tedy budoucí učitelé, smýšlejí xenofobně, rasisticky a etnocentricky. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni, který v tomto školním roce probíhal na patnácti fakultách v Česku a kterého se zúčastnilo 283 studentů navštěvujících kurzy multikulturní výchovy. „S některými silně etnocentrickými výroky se ztotožnila i více než polovina budoucích pedagogů. Někteří z nich měli dokonce až silně rasistické názory,“ potvrdila první výsledky průzkumu jeho autorka Markéta Hajská. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak probíhají kurzy multikulturní výchovy pro vysokoškolské studenty. Ti by totiž měli po absolvování VŠ učit děti ve školách toleranci a odstraňování bariér ve společnosti.

A jak někteří budoucí učitelé smýšlejí? Například na otázku, zda jsou romské děti přirozeně méně inteligentní než ostatní děti, odpovědělo 6 procent respondentů: zcela souhlasím, 9,9 procenta odpovědělo: spíš souhlasím. „Přestože nadpoloviční většina budoucích pedagogů s tímto jednoznačně rasistickým výrokem nesouhlasí, 15,9 procenta vysokoškolských studentů ano,“ řekl Václav Zeman z Člověka v tísni.

Jedna z dalších otázek zněla, zda by se děti ze sociálně a kulturně odlišných rodin měly přizpůsobit prostředí českých škol. S tímto tvrzením souhlasilo dokonce 57,3 studentů, pouze 16 procent budoucích učitelů bylo proti. „Toto tvrzení dokonce popírá ideje multikulturní společnosti,“ dodala Hajská.

Přestože většina budoucích učitelů odpověděla na silně rasistické tvrzení „Evropané mají v povaze větší pracovitost než Afričané“ negativně (60,3 procent dotazovaných), třináct procent se s tímto výrokem ztotožnilo a vyjádřilo tak svůj rasistický postoj.

Výsledky výzkumu zatím ještě nejsou kompletní, už nyní z nich ale vyplývá, kdo ze studentů je nejčastěji xenofobní. „Ukázalo se, že pedagogové, kteří si dodělávají vzdělání už při práci, jsou mnohem méně tolerantní než budoucí pedagogové,“ řekla Markéta Hajská z Člověka v tísni. Je také zřejmé, že pojem „romský žák“ vnímá většina vysokoškoláků velmi negativně, a dokonce více záporně než pojem „žák se sociálním znevýhodněním“. Budoucí učitelé totiž nevědí, co si mají pod tím druhým pojmem přesně představit.

Lidskoprávní organizace také poukazují na skutečnost, že čeští učitelé neumějí příliš multikulturně učit. Důvodem je i fakt, že na vysokých školách není tato problematika součástí povinných přednášek. Zájemci na ně, pokud je fakulta vůbec nabízí, mohou chodit pouze dobrovolně. Jenomže právě špatné pochopení multikulturní problematiky vůbec může u dětí vést k zcela opačnému výsledku. „Pokud náš cíl, tedy zvyšování tolerance, děláme špatně, může to vést naopak k posilování předsudků ve společnosti,“ vysvětlila Markéta Hajská.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)