Únor 2009

Nový Vítězný únor na obzoru?

Finrod Felagund

Konflikty rozhněvaných "mladíků" se státem a společností v Řecku neberou konce, naopak jsou den ode dne silnější. Ke komunistické mládeži se začíná pomalu přidávat i "šedá masa" populace, které je samozřejmě jedno jak stát funguje, stačí jim vědět, že "mají právo" a "takhle to dál nejde". Boří, aniž stavějí. Boří, aniž by chtěli stavět. Útočníci už nejsou jen bandou vandalů, jsou dobře organizovanými skupinami s politickými cíli, nijak se netají tím, že chtějí svrhnout kapitalismus a nastolit komunistickou vládu, kterou považují za spravedlivější. Pokud k tomu dojde, co to bude znamenat pro nás, Evropu?

Řečtí revolucionáři se samozřejmě nespokojují jen s cílem svržení kapitalismu, chtějí i vystoupení z EU a NATO. Pokud to Řekové opravdu myslí vážně a opravdu si tuto cestu zvolí, je to jen a jen jejich problém. Nicméně pro Evropskou unii to zase takový problém není; pro NATO už o něco větší, ale ze strategického hlediska zdaleka ne tak zásadní, jako kdybychom "přišli" o Turecko. V celé Evropě v době finanční krize budou nyní lidé inklinovat k naslouchání komunistických utopií a zaručených receptů na všechno od komunistických ideologů - je to totiž snazší, než přemýšlet, jak systém opravdu reformovat. Pravice samozřejmě na věc reaguje a snaží se přesvědčit voliče o tom, že je nutné utáhnout si opasky, provést bolestivé reformy a že komunismus či socialismus opravdu nefungují. Lidem je to ale bohužel často jedno, vidí strašení komunismem jako strašení papírovým tygrem, který nic neznamená. Jak již jsme na našem serveru psali, jakékoliv praktické zavádění komunistické ideologie, mají-li se dodržet její premisy, nutně vede k totalitě a zločinům. Komunistická ideologie, internacionalisticky založená, pro úspěšnost svých revolucí počítá s jejich simultánností. Stav, v němž některé země komunistickou ideologii zavedou a jiné ji potlačí je pro "světovou revoluci" krajně nevýhodný, neboť dává nekomunistickým zemím jasný důkaz o tom, kam komunismus vede. Z tohoto hlediska by byl pro zbytek Evropy komunistický puč v Řecku krajně výhodný, neboť by byl jednak ideálním jednotícím prvkem (ztělesněný kolektivní nepřítel) a jednak by ospravedlnil konečné odsouzení komunistické ideologie a boj proti komunistickým stranám a organizacím uvnitř EU. Něco jiného jsou totiž komunisté vnímaní jako spolek podivínů s utopickými názory, které nikdo nebere vážně a něco jiného jsou titíž komunisté vnímaní optikou nebezpečí reálného ohrožení společnosti.

Pokud by si Řekové vyvolili opustit Evropskou unii a NATO, byl bych pravděpodobně ten poslední, kdo by nad tím naříkal. Jak jsme již psali zde, účast Řecka jak v NATO tak v EU je především čistě politickým reliktem z dob studené války, kdy se přimhouřily oči nad tím, že je Řecko značně problémová země, hlavně když nepůjde se Sovětským svazem. Reálně ale situace vypadá tak, že by do pěti let měla většina nových členů EU předstihnout Řecko v ekonomické síle (měřené HDP/obyvatele), neboť Řecko se od svého vstupu do EU ve srovnání s novými členskými zeměmi po jejich vstupu do EU téměř nevyvíjí. Jeho zahraničně politické chování popsané v tomto článku z něj dělá věčného potížistu, který je de facto členem jen proto, že se nenašel zatím nikdo soudný, kdo by jej vyloučil. Vyloučilo-li by se Řecko komunistickým pučem z euroatlantických struktur samo, zabilo by to pro zbytek Západu hned několik much jednou ranou.

Nakonec je třeba říci, že by v dlouhodobém horizontu komunistický experiment pomohl Řekům samotným, neboť nic nedokáže tak dobře vyléčit společnost z podléhání komunistickým utopiím, nežli zkušenost s jejich praxí. Právě fakt, že komunistická strana byla v Řecku zatím vždy v opozici proti různým okupacím a diktátorským režimům, aniž dostala možnost (po které většina Řeků volala) udělat z Řecka sovětský satelit s reálným socialismem způsobil, že je naprosto nemožné většině Řeků zrůdnost komunistické ideologie vysvětlit. Někteří se zkrátka spálit musejí a otevřeně říkám, že budu velmi rád, když to budou Řekové a ne zbytek Evropy, který snad, tváří v tvář nové brutalitě, tyranii a devastaci v zemi, která byla považována za "součást nás, Západu", pochopí, kam komunistické experimenty vedou dřív, než bude pozdě.

(www.nekorektne.cz)