Únor 2009

Čeští Němci, to zdaleka nebyli jen henleinovci

Martin Krsek

Zapomenuté hrdiny druhé světové války včera (26. 11. 2008 - pozn. red. CS-magazínu) v Berlíně připomněli dva šéfové sociálnědemokratických stran – Jiří Paroubek a jeho německý protějšek Franz Müntefering. V sídle SPD v Domě Williho Brandta slavnostně otevřeli českou výstavu o německých antifašistech z bývalého Československa.

Jedním z nich byl i Bedřich Dědek. Kvůli „sudeťácké“ výslovnosti češtiny se mu po válce spolužáci smáli. Učitel nechal jeho slohovou práci plnou pravopisných chyb kolovat jako odstrašující případ. Nikdo si nevšímal, že začervenalý text popisuje hrdinský čin jedenáctiletého chlapce, který spolu s otcem, německým sociálním demokratem, zachránil v květnu 1945 mohutnou labskou přehradu v Ústí nad Labem, již se chystali esesmani vyhodit do povětří. Dalších šedesát let se svým činem pak raději nechlubil. Až projekt Zapomenutí hrdinové vytáhl Bedřichův zážitek a další stovku podobných na světlo.

Dokumentace osudů antinacistů začala v roce 2005, kdy Paroubkova vláda ocenila zásluhy německých antinacistů na osvobození Československa a zároveň se jim omluvila za příkoří, která museli v poválečné republice snášet kvůli své národnosti.

Nakonec většinou dopadli stejně jako zavilí nacisté. „Většina z německých antifašistů byli právě sociální demokraté. Připomínáme tak i vzájemnou solidaritu našich stran, která panuje i dnes, kdy společně jdeme do Evropy,“ vysvětlil včera spojení historického tématu s dneškem Jiří Paroubek.

Panely v expozici vyprávějí prostřednictvím historických fotografií a dalších dokumentů. Ukazují, že německy nebyly psané jen agitační plakáty henleinovců, ale také plakáty zvoucí na protinacistické demonstrace. Historici udávají, že 10 až 15 procent českých Němců aktivně vystupovalo proti nacismu. Po válce byl sice mnohým uznán statut antifašisty, ale to je neuchránilo před represemi. Většina proto dobrovolně opustila Československo v rámci tzv. antifatransportů. Odjeli do Německa, a de facto je tak postihl stejný osud jako kdejakého člena Henleinova hnutí.

„Byl to silný zážitek setkat se s aktéry té doby a poslouchat jejich pohnuté příběhy plné ideálů, hrdinství i zklamání. Projekt přišel na poslední chvíli, žije už jen pár pamětníků a někteří, jako například Bedřich Dědek, zemřeli v průběhu dokumentace. Všichni však jednoznačně vítali tuto iniciativu jako zadostiučinění, na které čekali celý život,“ uvedl jeden z historiků projektu Tomáš Okurka.

Výstava bude v Berlíně k vidění do 11. prosince, pak se stěhuje do Mnichova a Vídně. Pro české publikum otevřeli historici stálou expozici v muzeu v Ústí nad Labem.

(MFDNES)