Únor 2009

Dopad hispánského množství

Ota Ulč

Senátorka Hillary Clintonová, neúspěšná uchazečka o dominaci Demokratickou stranou na úřad prezidenta země, se předčasně radovala z velkého vítězství v primárkách Kalifornii: k němu jí značně přispěla mohutnící menšina oněch Hispanics či Latinos, již početnějších než jsou černoši a v nedlouhé budoucnosti získají absolutní většinu ve státě. Jejich hlas pro Hillary byl hlasem proti Obamovi, poněvadž v jejich očích to je především černoch, reprezentant méně početného, ale politicky daleko vlivnějšího etnika. Taková disproporce tam dost oprávněně leckomu vadí. Ještě výrazněji se averze projevila v preferencích voličů asijského původu.

Averze nabývají všelijakou podobu, například v bitkách školou povinného žactva. The New York Times informovaly (11. 5. 2008) o situaci v jižní části Los Angeles, ve škole Locke High („high school“, na níž ovšem není nic vysokého), snažící se vštěpovat jakousi gramotnost do hlav 2600 svěřenců, z nichž většina (65%) jsou Hispánci a zbytek (35%) černoši. Nikdo tam původem z Evropy či Asie. K šarvátkám s násilnostmi na tomhle učilišti dochází téměř každý den. Pozornost NYT tentokrát přivolal konflikt dvou etnicky se svářících gangů, celkem 600 účastníků, musela zasáhnout bezpečnost, padesát policajtů s pendreky.

Harvardský vědec Samuel Huntington, jméno v České republice nikoliv neznámé, v knize s názvem „Kdo jsme?“ (Who Are We? The Challenges to America’s Identity, 2004) dokumentuje, že Hispánci, a mezi nimi zejména Mexičané, jsou mimořádně odolní vůči asimilaci - onomu americkému cíli „tavícího hrnce“ (melting pot) – což se projevuje ve vysokém procentu (40%) její mládeže nedokončivší povinnou školní docházku, jejích pozdějších existenčních neúspěchů a spoléhání na podporu jak ze státních, tak z privátních charitativních zdrojů.

Průzkum Pew Hispanic Center zjistil, že téměř polovina všeho mexického obyvatelstva (jeho počet je odhadován na víc než sto milionů) by se okamžitě chtěla odstěhovat do USA. Nelze se příliš divit. Když mám potíže uživit rodinu a dozvídám se, že za tutéž práci pomocné síly bych si tam u sousedů vydělal desetinásobek, také se budu snažit odebrat se tamějším směrem.

V dubnu 2008 mexický prezident Felipe Calderon přijel na návštěvu do Texasu prosazovat práva jejich ze společné vlasti upláchnuvších občanů. Při té příležitosti tvrdil, že bez Mexičanů se americká ekonomie neobejde, že i jeho vlastní příbuzní jsou v USA ilegálně, ale jejich adresu že neprozradí. (The Economist, 26. 4. 2008: 48).

V Kalifornii si našlo zaměstnání 90% ilegálů ve věkové hranici od 18 do 64 roků. Noví příchozí, ať legitimní nebo nikoliv, zastávají práce vesměs nekvalifikované, o něž rodilí Američané nemají zájem, lopotí se v zemědělství, v pomocných službách, ve stavebnictví, v továrnách u běžícího pásu škubat a kuchat drůbež.

Ústava specifikuje výlučnost oprávnění federální vlády: je to zejména obrana země a měna. Pošta je federální a některé parky jsou národní. Součástí starosti o bezpečnost státu je též imigrace, kontrola hranic, přílivu zájemců. V tomto úsilí výsledky jsou žalostné, jak potvrzuje skutečnost odhadovaného počtu dvanácti milionů ilegálně přítomných cizinců, kteří by tu neměli být. Existují zákony, které se nedodržují, v Kongresu se značně debatuje o řešení, ale kvůli zásadní neshodě mezi Sněmovnou reprezentantů a Senátem není prozatím v dohledu. Dosud se nepodařilo odhlasovat tolik potřebný zákon, který předložili dva politicky si vzdálení senátoři, demokrat Edward Kennedy a republikán John McCain, a přitom i s podporou prezidenta Bushe. Pro levici navrhovaná reforma byla málo, pro pravici jí bylo přespříliš.

Poněvadž jsme federací padesáti států, které se už od nepaměti sváří o rozsahu svých pravomocí, jestliže Washington se nemá k činu, jednotlivé státy započnou s vlastními iniciativami. Jejich zákonodárné sbory už projednávaly víc než tisíc návrhů zabývajících se imigrací a mnohé z nich již vstoupily v platnost. Týkají se zejména snahy ztížit možnosti zaměstnávání ilegálů a získávání průkazů totožnosti, řidičských průkazů, které v zemi bez občanské legitimace jsou téměř nezbytností.

Hodně obtížné bude pro ilegála získat řidičský průkaz v Indianě, Kansasu, Kentucky, Montaně a Nevadě a nejpřísnější to bude v Louisianě. Patnáct států produkovalo zákony trestně postihující pašeráky, se značnou přísností v případech záměru dovážet pracovnice v rezortu sexuálních služeb. Jedenáct států odhlasovalo zákony odmítající poskytovat materiální podporu ilegálům a v pravidelně hodně pokrokovém státu Minnesotě též odmítají bezplatnou lékařskou pomoc.

Takové trendy však nejsou jednoznačné. Ve státě Illinois (s metropolí Chicago), zákonodárci poručili svým státním orgánům nevyžadovat od zaměstnavatelů povinnost kontroly správnosti údajů žadatelů o práci.

Abychom si to ještě víc zkomplikovali: některé města jako Hazleton v Pennsylvanii vydala své vlastní přísné předpisy k postihu a pokud možno i vypuzení ilegálně přítomných živlů, zatímco v městě New Haven, adrese slovutné univerzity Yale, došlo k prosazení opačné iniciativy, totiž k automatickému vydávání identifikačních průkazů každému zájemci, což ho pak opravňuje k získání řidičského průkazu, otevření bankovního konta, k zahájení všejakých kroků i pochybné legitimity.

Spor, zda mít dveře nadále otevřené či zda je přibouchnout, nelze redukovat na konflikt mezi liberály a konzervativci. Velkorysost prosazuje podivná aliance kapitalistů, mluvčích menšin (které leckde, jako například v Kalifornii, se již stávají většinou), církví a politicky korektních intelektuálů z lepších kruhů. Však kdo by jim byl ochoten vařit, uklízet, posluhovat? Zemědělství, stavebnictví, posluha v hotelech, restauracích – k takové práci rodilého Američana těžko dostanete. Proč ale kapitalisté, vykořisťovatelé s nimi ruku v ruce? Právě proto, že jsou vykořisťovateli. Výsledky práce této mohutnící menšiny je též tuze k prospěchu domácímu hospodářství v Mexiku. To se ročně obohacuje sumou, odhadovanou na 20 miliard dolarů, zasílaných zpět domů příbuzenstvu.

Nechybí ovšem opačná, rovněž nezvratitelná tvrzení. Kalifornie utratí na ilegálech čtvrtinu svého rozpočtu. Lékařská péče a vydávané poukázky na jídlo (tzv. food stamps) přijdou na 65 miliard dolarů. Čtvrtina všech vězňů ve federálních kriminálech jsou ilegálové - další to miliardový výdaj. Zákon EMTALA (Emergency Treatment and Active Labor Act) nařizuje povinnost nemocničního ošetření kterékoliv osobě, jakkoliv nemajetné, nepojištěné a v zemí ilegálně přítomné – včetně poskytnutí péče při porodech. Dosud nebyl přijat zákon, který by zrušil absurdní britský princip ius soli – automatické udělení občanství podle místa narození, bez ohledu na občanství a další okolnosti, týkající se rodičů - a tak odepřít privilegium amerického občanství dětem narozeným ilegálně v USA se zdržující osobě.

Přibývá hlasů – hlasů voličů a daňových plátců – neposlušných měst jako Hazleton v Pennsylvánii, Riverside v New Jersey či Escondido k Kalifornii a je značně pravděpodobné, že jejich počet poroste. Tuze mě zajímá, zda se mezi nimi objeví mohutná metropole Los Angeles. Přejímám z internetu odkaz na nejvýznamnější, liberálně orientované noviny Los Angeles Times: „Víc než dvě třetiny dětí, které se narodí v tamější oblasti (L.A. County), pocházejí z lůna ilegálně přítomných matiček, takto na svět přivádějících čerstvé americké občany.

95% všech zatykačů pro podezření ze spáchání vraždy se týká ilegálů.

75% všech osob na seznamu nejvíce hledaných zločinců jsou ilegálně přítomní cizinci.

Polovina členů zločineckých gangů v metropoli jsou ilegálové.

29% všech vězňů ve federálních kriminálech jsou ilegálové.

29% ilegálů žije ze sociální podpory poskytované státem.

Pouhá 2% ilegálů se obtěžují pracovat na polích při sklizni zeleniny a ovoce.

Z celkového počtu 10,2 obyvatel L.A. County 5,1 milionů mluví anglicky, 3,8 mluví španělsky. Ve španělštině je k dispozici 21 rozhlasových stanic“

Pokus Senátu ve Washingtonu prohlásit angličtinu jako oficiální řeč země (official language) senátor Harry Reid, nejvýznamnější představitel nejsilnější Demokratické strany, pobožný mormon, reprezentující neřestnou Nevadu, vehementně zatratil jako „rasismus“, aniž blíže dovedl vysvětlit, co tím měl na mysli. Nic mi není známo o stanovisku kalifornského guvernéra, Rakušana Arnolda Schwarzeneggera.