Únor 2009

Obdélník? Co to je?

Lucie Frydecká, Tomáš Kassal

Čeští školáci se v mezinárodních testech propadli do podprůměru. Školák ve čtvrté třídě bojuje s testem. Vidí před sebou na papíře dvě čáry připomínající písmeno L. Jeho úkol zní: Máš před sebou dvě strany obdélníka, dokresli ho. Mnoho českých školáků to v mezinárodním testu nedokázalo.

Ještě před třinácti lety patřily české děti mezi světové premianty v matematice. Teď se propadly mezi desítkami hodnocených zemí do podprůměru. A dvanáct procent desetiletých žáků nedokázalo vyřešit ani ty nejjednodušší úlohy. „Výsledky našich žáků se zhoršily nejvíce ze všech sledovaných zemí,“ komentoval studii náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.

Děti v nejlepších státech, jako je třeba Hongkong nebo Japonsko, získaly kolem 600 bodů (průměr byl 500). Malí Češi získali jen 486 bodů. Osmáci, kteří se také účastnili testů, uspěli lépe, jejich výsledky kopírovaly průměr.

Ministerstvo chce nyní pátrat po důvodech. Podle náměstka Kitzbergera hraje roli i to, že školy nemají dost peněz na to, aby zaplatily kvalitní učitele.

Kdyby měli čtvrťáci zvolit oblíbený předmět, královna věd by pohořela. Každým rokem klesá popularita matematiky a české děti ji zavrhují v porovnání s vrstevníky z celého světa nejzavileji. A odráží se to také na jejich výsledcích. Podle nové mezinárodní studie TIMSS, která srovnávala matematické a přírodovědné znalosti čtvrťáků a osmáků, významná část žáků nebyla schopná vyřešit ani ty úplně nejzákladnější početní úkoly. Přesněji: selhalo dvanáct procent čtvrťáků a osm procent osmáků. Časem to pro ně může znamenat, že si ani nebudou schopni zkontrolovat vlastní výplatu. „To jsou rizikové skupiny. Budou mít problémy v dalším vzdělávání, a to nejen v matematice,“ varoval Vladislav Tomášek z Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Hlavním problémem českých školáků je, že se sice naučí, jak se počítá, ale neumějí svoje poznatky správně využít například ve slovních úlohách. A tím ani v praktickém životě. „Jejich znalosti jsou izolované,“ vysvětluje Tomášek.

Ty nejtěžší úkoly dokázalo splnit pouze devatenáct procent desetiletých dětí. Je to dramatický rozdíl oproti zemím, které Česko v žebříčku předběhly. Tam si s nejobtížnějšími úlohami dokázalo poradit šedesát procent školáků. Výsledky čtrnáctiletých dětí jsou o něco optimističtější. Víc než čtvrtina z nich vypočítala i zapeklité příklady.

Ministerstvo školství chce analyzovat, proč k propadu zájmu o matematiku došlo. „Už teď víme, že rozhodující jsou učitelé. Musí začít výuku více přizpůsobovat osobním možnostem žáků,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.

Učitelé to vidí ještě jinak. Podle nich se děti v současné době mnohem raději baví, než učí. „A matematika jim připadá suchá. Přístup k ní se mění ve vlnách. Byla období, kdy je hodně bavila, třeba když přišly množiny. Teď je naopak doba, kdy je moc neláká,“ myslí si matematikářka Dagmar Rathová.

V testech jsou tradičně nejúspěšnější asijské země. Nejlépe počítají děti z Hongkongu, Singapuru a Tchaj-wanu. „Motivace žáků a jejich rodin je tam enormní. Investují hodně peněz i do doučování, aby dětem zajistili úspěch,“ říká Vladislav Tomášek.

Učitelka matematiky a ředitelka Základní školy T. G. Masaryka v Podbořanech Dagmar Rathová má jasno: „Zájem dětí o matematiku klesá. Jejich výsledky jsou horší a horší. Matematika je pro děti nezáživná, i když se ji snažíme přizpůsobit běžnému životu,“ říká.

Děti mají hlavně problém se slovními úlohami. Čím to je?

Práce s textem, to je alfa a omega všeho. Dřív jsem si dovolila dát do slovní úlohy i nadbytečné informace. Teď používám jen ty základní údaje, které budou při řešení potřebovat.

Problém tedy není v matematice samé?

Je to tím, že děti obecně čím dál méně čtou.

Jak to při vyučování řešíte?

Dávám co nejkratší zadání úlohy, maximálně tři čtyři řádky. Když je slovní úloha delší, zamotávají se. Ten příběh okolo děti vlastně ruší.

Co se proti tomu dá dělat?

Především jde o to, aby se učily děti pracovat s textem, a to i v hodinách jiných předmětů. A přímo v matematice volíme příklady, které děti osloví. Něco, co jim řekne, jak upotřebí matematiku v osobním životě. Třeba aby věděly, jak později zacházet se svými penězi, se svým platem a účtem.

Potřebujete i jinou pomoc?

Problém je v tom, že děti ztrácejí koncentraci. Podle mého názoru je příčinou rostoucí izolace dětí. Jsou zvyklé pracovat samy doma se svým počítačem. Osobní kontakt s jinými dětmi pak navazují až ve škole, ale to je zase ruší v soustředění na vyučování.

Na špičce srovnávacího žebříčku jsou asijské státy, kde se děti učí takové druhy příkladů, které pak řeší při mezinárodních testech. To asi dost ovlivní srovnávání...

Určitě. Ale má to i nevýhody. My chceme učit děti, aby se uměly vyrovnat i s neznámou situací. Nejde jen o to, aby se navrčely určité postupy.

(MFDNES)