Únor 2009 Největší ostuda české společnostiRenata KalenskáRozhovor s bývalým komentátorem Hlasu Ameriky a hradním kancléřem Ivanem Medkem. LN Vy jste člověk, který se rozčiluje při sledování zpráv, události vás nenechávají klidným. Jak prožíváte naše předsednictví? Já ho zatím vůbec neprožívám, protože neexistuje. Ještě nezačali. LN Nezačali? Není to spíš tak, že do toho čeští politici skočili rovnýma nohama? Uzavřené dodávky plynu, Gaza, finanční krize... Ale to je v pořádku. Když už jsme to na sebe vzali, tak ať máme co dělat. Myslím, že pokud budeme posuzováni z hlediska nějakých aktivit, že to zvládneme. LN Jak se naši politici za pochodu učí? No... Učí se. Jinak ostud máme hromadu. LN Co je taková ostuda české politiky, české společnosti? Čunek. LN Čunek se svou kauzou údajného úplatkářství, nebo Čunek, který chce, aby odešel z vlády Kalousek a on v ní mohl zůstat, ačkoli ho tam premiér nechce? Já bych z Čunkových ostud nevnímal detaily. Skoro všecko, co říká a navrhuje, je ostuda. LN Myslíte si, že je KDU-ČSL ještě volitelná partaj? Pro lidi, kteří se zabývají pouze Moravou a ničím jiným, tak pro ty možná volitelná je. Ale pro lidi, kteří se politikou zabývají trošku víc, je absolutně nepřijatelná. LN Je Čunek utilitární politik? Politik bez vlastností státníka? Nebo jak ho vnímáte? Čunek není státník. Ale Čunek není v podstatě ani politik. Čunek je místní politikář. Za každou cenu se chce udržet ve funkci a představa, že by byla důležitější politika státu než politika strany, je mu úplně cizí. LN A jak hodnotíte ČSSD, která má teď jako hlavní starost prosadit svůj nejkřiklavější předvolební slib, tedy zrušení poplatků? Kvůli nim je schopna například zrušit zahraniční mise. V tomto směru je to podobné Čunkovým snahám. V každém případě je to úplně hloupé. Každý, kdo trošku sleduje zdravotnictví, ví, že poplatky jsou úplně běžná věc na celém světě. Jenom se provádí různým způsobem. U nás to bylo do té doby, než jsme se takzvaně osvobodili, také běžné. Jen nám to bylo strháváno z platu. LN Vy jste pro poplatky. Samozřejmě. I když jsem pro, aby se odváděly jiným způsobem, a ne takhle hokynářsky do kasičky. Třeba v Rakousku, kde to znám, máte u svého zaměstnavatele kartu, ze které se tuším jednou za čtvrt roku strhnou poplatky z platu. Vy nevíte, kolik jste utratila, víte jen, že máte tuto povinnost. LN Překvapili vás Češi, že právě vidina zrušení poplatků je tak strhla, že masově volili levici? Je mi to velice líto a jen mi to potvrdilo moji starou tezi, že bych za dnešního složení ČSSD nikdy nevolil. Tu stranu vedou hlupáci. Snaží se o udržení pozice a využívají k tomu lidovou mentalitu. Jenomže politika se nedá dělat podle toho, co si lidi myslí. Politik zodpovídá za společnost a konec konců i za svoji stranu. Nechat lidi debatovat o tom, jestli se má povolit trest smrti, nebo ne a podle toho se rozhodnout - to nedělá politik. To dělá hlupák. LN Na druhou stranu politik, který by se neřídil průzkumy veřejného mínění, je dnes nevolitelný. No jistě. Ale má to být tak, že politik to veřejné mínění spoluvytváří, a ne že se podle něj dodatečně řídí. LN Někteří politici by chtěli referendum - což je rovněž vlastně průzkum veřejného mínění -v otázce radaru. Jste proti? Ano. I to je hloupost, protože referendum lze dělat zcela výjimečně pouze o otázkách, o kterých společnost něco konkrétně ví. LN Dnes se shodou okolností koná referendum ve městě Stříbro kvůli tomu, zda v jeho blízkosti mají být postaveny větrné elektrárny. V tomto případě to schvalujete? I to je podle mého soudu hloupé referendum a té vesnici neprospěje. Pokud se samozřejmě ti lidé nerozhodnou tam ty elektrárny postavit. U nás se takové debaty odehrávají velmi často v místech, která nemají žádný mimořádně velký turistický význam. V severských zemích, které naopak jiný než turistický význam téměř nemají, se takové elektrárny staví bez problémů. LN Tak jinak. Kdy konkrétně byste uvítal referendum? Být politikem, nenavrhl bych ho skoro nikde. Nanejvýš bych ho akceptoval u vyhlášení války v případě, že je situace předem prohraná. LN Vy jste žil dlouho na Západě. Západní Evropa se bojí našeho předsednictví. Je to jen mediální klišé, které se hodí západním politikům říkat, nebo se nás bojí jako nějakého Východu? To je klišé západních novinářů, protože nás se není proč bát. My nejsme nebezpeční. Maximálně budeme říkat hlouposti, které se budou některým lidem na Západě líbit. LN Karel Schwarzenberg tvrdí, že bojí-li se během předsednictví něčeho, jsme to právě my. Já se Schwarzenbergem souhlasím skoro ve všem. A je fakt, že v tomhle taky. My si totiž předsednictvím můžeme nadělat sami spoustu škod vyplývajících z neznalosti, nepochopení. Bál bych se naší blbosti. LN Jaké škody bychom si mohli nadělat? Mohli by nás začít považovat za hlupáky. Což by samozřejmě měli v takovém případě pravdu. LN Zatím nás za ně nepovažují? Všechny ne. LN Je vám sympatické, že Klaus ignoruje symboly předsednictví? Kromě vlajky na Hradě odmítl i účast na slavnosti v Národním divadle. Jsou to blbosti, nebo je ta symbolika pro nás důležitá? Myslím, že Klaus tohle nedělá z nějakého osobního prospěchu. To bych mu ani nepřál. Podle mě si to takhle opravdu myslí! Stejně jako si myslí, že na Hrad nepatří vlajka, tak si myslí, že tam nepatří Devátá symfonie. U něj jde o čistě osobní postoj. Za prvé jde o věci, které on nevymyslel, za druhé to nejsou věci, které by jeho stavěly na první místo. LN Co si Klaus nevymyslí, není důležité? Tak. Já neříkám, že bych ho neměl rád. To je úplně jiná otázka. Ale on tím škodí sám sobě. LN A nám? Nám taky, ale to je mu jedno. LN Máte svého prezidenta rád? Nikdy bych ho nevolil, ale to neznamená, že ho nemám rád. Docela rád bych si s ním pohovořil, kdyby chtěl. Což bych se mu tedy divil. LN Léta jste pracoval na Hradě. Kdyby si s vámi Václav Klaus skutečně chtěl popovídat, v čem byste se ho snažil ovlivnit? Aby hovořil pouze o věcech, kterým rozumí. A ne o všem. LN Co by měl prezident Klaus ze svého repertoáru vynechat? Mohl by vynechat některé posudky týkající se kultury, dále týkající se v podstatě jakýchkoli odborných věcí. Měl by se věnovat tomu, čemu rozumí. Tedy ekonomii. LN Zmínil jste kulturu. Máte na mysli třeba jeho výrok, že se přiváže k bagru, pakliže se tady kousek od vás na Letné bude stavět Kaplického Národní knihovna? Myslím, že - alespoň soudě podle toho, co o tom Klaus říkal - tomu vůbec nerozumí. Právě tohle je podle mě oblast, v níž by měl mlčet. Nechápu, proč by se měl přivazovat k něčemu, co mu nepatří. To je jedna věc. A když mluví o hudbě... Prezident nemusí rozumět všemu, ale musí to přiznat. Ve Francii byl prý začátkem devatenáctého století prezident, který byl tak nemuzikální, že nepoznal Marseillaisu. Proto měl tajemníka, který do něj vždycky, když hymna začala hrát, drcnul, aby vstal. A nikdo mu to nevyčítal. LN V jakém stavu je podle vás česká společnost dvacet let po převratu? To je dobrá otázka, protože já si myslím, že česká společnost obecně vzato vlastně neexistuje. Je to rozbitá tlupa lidí, z níž každý kouká vlastním směrem. Tedy ne každý, ale většina. Lidé se snaží ukořistit pro sebe maximum. Ne, česká společnost není. LN Co by to mohlo změnit? Teoreticky by s tím něco mohla udělat vláda - musela by dát lidem společné úkoly, které by pro ně jako pro společnost měly smysl. LN Jak by takový úkol mohl vypadat? Já vám v tomhle odpovím jako romantik. Jedna ze základních chyb po listopadu byla, že jsme si včas neřekli, že jsme chudá společnost. My jsme si začali myslet - a taky jsme se tak začali projevovat - že jsme bohatí. Najednou se začala nakupovat drahá auta, stavět luxusní vily, kupovat ostrovy v mořích... A hlavně se tyhle věci začaly dávat lidem za vzor, za ideály. LN A kdo ho nedosáhne, tak v tomto světě neuspěl? Ano. Kdo nemá byt za několik milionů, jako by nebyl. A to je podle mě to nejhorší měřítko, jaké může ve společnosti fungovat. Čím dráž bydlíte, tím jste „lepší“, „kvalitnější“. To je nesmysl. Výsledkem je, že tady převládají závisti. A za druhé tu převládá pocit, že životním cílem jsou peníze, úspěch a pochvala. A to není pravda. Nemyslím si, že můžu komukoli dávat kohokoli za vzor, ale já mám sedm vnuků a vnuček. A s výjimkou jedné, která už je dávno hotovou lékařkou, všechny ty děti studují. A všechny si vybraly absolutně nepraktická povolání, jako je třeba religionistika. Ani jeden z nich si nevybral povolání, které by mu mohlo přinést peníze. LN Takže jste spokojený. Držím jim palce. I když si myslím, že jsou trošku blázni. LN Nedávný průzkum ukázal, že dvě třetiny lidí u nás jsou spokojeny se svým životem, třetina si myslí, že jde společnost správným směrem a pouhá desetina lidí považuje politiku za smysluplnou věc. No, politika je řemeslo a pokud se za výsledek považuje to, co u řemesla, tedy třeba dobře udělaný stůl, tak je společnost zdravá. Ale tady je politika zdroj cesty k penězům. V klasických demokraciích, třeba v Anglii, nikdy nehrálo v politice roli to, kolik peněz za to dostanete. Těsně po válce se v Americe na diplomatická místa dostávali pouze lidé, kteří měli dost peněz. Chudý člověk - i kdyby byl nadanější -by takové místo nemohl dostat. Právě proto, že to bylo strašně špatně placené. Čili aby člověk mohl reprezentovat USA, musel mít dost vlastních peněz. Nemohl spoléhat na to, že to zaplatí někdo jiný. LN V čem vidíte naději? V čase. LN Tedy v nové generaci? Ano, myslím, že po nějakém čase přijde ke slovu mladá generace, která nestaví na penězích. Ale samozřejmě nebude to hned, takovou situaci bych si teď nedovedl představit. LN Když mladou generaci vychovává ta stará... No jistě. Jednou jsem tohle řekl mládenci, který studuje politologii. On se na mne podíval a řekl: „Vy znáte někoho z té mladé generace?“ Odpověděl jsem: „No, upřímně řečeno, moc takových lidí neznám.“ A on mě ujistil, že absolutní většina mladých lidí netouží po ničem jiném než po úspěchu a penězích. LN Asi neskončíme optimisticky. Za jednu z polistopadových chyb považujete to, že nebyla zakázána komunistická strana. Ano. Myslím si - a zároveň přiznávám své vlastní chyby - že jsme měli komunistickou stranu zakázat. V tom mě velmi ovlivnil Kreisky. Říkával mi: „Nikdy je nezakazujte. Půjdou do ilegality a to je jediná věc, kterou umějí. Vládnout neumějí, nikdy to neuměli a nikdy to umět nebudou. Nechte je být a lidi přijdou sami na to, že jsou to neřádi.“ V tom jsme se mýlili. A Klaus s nimi žádnou zkušenost jako s rozhodující silou v politice vůbec nikdy neměl. LN Takže vás pomýlil Bruno Kreisky, vy jste zas ovlivnil Václava Havla. Tak. A samozřejmě jsem nebyl sám. Říkal jsem, že půjdou do ilegality, budou nosit vzkazy v podrážkách a hrát si na bůhvíkoho. Češi jsou praktičtí a kdyby zjistili, že volit komunisty nepřináší žádný praktický výsledek, tak by je nevolili. Jenže oni si pořád ještě myslí, že pro ně komunisté něco udělají. LN I dvacet let po konci totality. Ano. LN Jaká očekávání jste před dvaceti lety vlastně měl? Říkal jsem si, že lidé zajásají, že jsou konečně komunisté pryč. A že nikoho už nenapadne je znovu volit. Ale když se ukázalo, že politika je o známostech, začali žraloci vycházet z minulosti. LN Není hlavním rysem současnosti rezistence? Před lety odešel z politiky Jan Kalvoda „jen“ proto, že neoprávněně užíval doktorský titul. Srovnáte-li to s tím, co dnes mají na svých kontech politici, a ani zdaleka je nenapadne rezignovat. Ano. Lidé si zvykli. Lidé si zvyknou skoro na všechno. Záleží samozřejmě na charakteru jednotlivce. LN Na druhou stranu Václav Havel mluví o tom, že zhruba po dvaceti letech pravidelně dochází ke zlomu. Myslím, že k nějakému zlomu by mohlo dojít, ale zatím se toho nebojím. Ta lákadla, která přinášejí úspěch, peníze, kontakty, jsou příliš silná. Zatím nežijeme v kultivované společnosti, kde když jdete kolem kláštera, který pomáhá lidem, tak smeknete. U nás si zatím uplivnete. To se nedávno stalo mému kamarádovi, který šel kolem kostela svatého Jiří. Člověka, který si před kostelem uplivl, se zeptal: „Co to děláte?“ A ten člověk mu odpověděl: „A proč bych to nedělal? Copak oni pro mě něco udělají?“ Můj kamarád se ho zeptal: „A potřebujete něco?“ Dostal odpověď: „Co bych potřeboval? Plivu, protože jsou k ničemu.“ (Lidové noviny, www.lidovky.cz) Zpátky |