Únor 2009

Vláda má rozhodnout, že Ježíšek byl Čech

Mirka Spáčilová

Tisíce lidí podepsaly petici za záchranu českého Ježíška proti americkému Santu Clausovi. Statečně táhnou proti cizákovi pod heslem, že dědu Mráze jsme taky vyhnali. Kdysi mé tehdy tříleté dceři udělili v jeslích první kádrovou šmouhu, protože bezelstně vystoupila s básničkou „Děda Mráz není náš, je to ruský šmelinář“. Zděšené vychovatelky pátraly, který diverzant ji to naučil; člověk si připadal málem jako v odboji. Samozřejmě nevadil ruměný děduška Moroz, nýbrž diktát ruských tanků, jejž zosobňoval. Dneska se pod ideologickou nepřístojností chudáka Santy přiživuje strašák amerického radaru -bez rizika. Čert ví, co odpůrcům vlastně víc vadí. Jestli to svaté Santa, které v ateistickém Česku nemá tradici, nebo jméno Claus, jež podvědomě vyvolává představu antikrista na Hradě.

Autoři petice vyhlásili otevřenou válku „tlustému americkému představiteli Vánoc, který se snaží vytlačit našeho nositele dárků a pohody“. Zaprvé je politicky nekorektní vinit kohokoli z nadváhy - a jak vůbec víme, že Ježíšek nemá taky tučné faldíky? Zadruhé, spojovat Santu Clause jen s Amerikou je čistě účelové. Ježíška zná ještě Slovensko, Maďarsko, Polsko a část německy mluvících zemí, kde však v jiných oblastech nadílí Vánoční muž, bratr Santy s ryšavou bradou. Bělovousý děd různých jmen chodí celou Skandinávií, také francouzský Papa Noël vypadá skoro jako britský a irský Santa Claus, podobný kostým nosí Otec Vánoc ve Slovinsku, Lotyšsku, Litvě. Zkrátka věrozvěst stíhaný coby znak amerického konzumu a popkultury má v půli světa podobu vousáče v červené a bílé, což jsou mimochodem i naše národní barvy. A zatřetí, jak bojovníci za spásu českého Ježíška vlastně vědí, že Ježíšek je Čech? V betlémské matrice to asi nenašli.

V obchodní řeži nahrazují Ježíška červenolící strejcové i proto, že Ježíšek nemá vžitou konkrétní podobu. Nikdo neví, jak Ježíšek vypadá, a představa miminka vláčejícího tuny dárečků se jaksi vzpírá.

Jistěže boj o Ježíška znamená hlavně recesi, jenže se pod ni dá schovat tichý výhonek malé české xenofobie. Od povyku Nechte si Santu, nechceme cizáky! je kousek ke zrušení španělských ptáčků, anglického rostbífu, řeckých oliv a čínské rýže. Indiánům vrátíme brambory i míč a místo fotbalu budeme po staročesku drát peří u křížal v zaryté víře, že naše pivní jistota zaplivaných záchodků je lepší než vymydlený vetřelec. Přitom vzdor reklamě si každý může zvolit, zda dětem poví, že Santa je jen Ježíškův obchodní náměstek, nebo že dárky rozdává na dluh svatý Paroubek.

Petiční akci završí demonstrace sněhuláků před Úřadem vlády - a to už opravdu nemá logiku. Protože žádat spásu českého Ježíška od vlády, která se hrbí před Lisabonskou smlouvou, je stejně pitomé jako lákat žraloka do spolku vegetariánů.

(MFDNES)