Únor 2009

Politici nás praštili klackem po hlavě

Ondřej Šťastný, Tomáš Syrovátka

Bývalý šéf ÚOOZ Jan Kubice poprvé otevřeně popisuje politické tlaky, které podle něj bránily vyšetřování vraždy Mrázka. Třináct let pronásledoval nejnebezpečnější zločince v zemi. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice odešel od policie letos v únoru znechucený politickými tlaky na svou práci. MF DNES přináší vůbec první rozsáhlý rozhovor, který od té doby poskytl.

Tvrdíte, že si žádný policista nedovolí poslat návrh na trestní stíhání, když má jen trochu pocit, že stíhaný je krytý mocnými. To je smutný pohled na policii.

Policista je jenom člověk. Uvedu příklad. Útvar, kterému jsem šéfoval, se zabýval násilím v organizovaném zločinu, obchodem se zbraněmi, obchodem s lidmi, terorismem, paděláním, ten vějíř organizovaného zločinu byl veliký. A pro policistu je pohodlnější vyšetřovat přepadení benzinové pumpy než případ, kde běhají stamiliony, miliardy a jsou tam politici. Proč by měl policista strkat nos někam, kde přes něj dostane?

Vedení policie by mělo své muže podporovat, aby se nebáli vyšetřovat kohokoliv. Vy chcete říci, že policisté mají strach, že přijdou o práci, když budou vyšetřovat vlivné lidi?

Samozřejmě, že ano. V situaci, kdy necítí podporu vyšetřování této trestné činnosti, tak se do toho nehrnou. Ta neochota osobního nasazení u policie byla jasná a dennodenní.

Když byl v lednu 2006 zastřelen šéf českého podsvětí František Mrázek, vyšetřování dostal na starosti váš útvar. Mrázek měl úzké vazby s řadou mocných politiků.

Tlak na nás šel ze všech stran, ze všech orgánů činných v trestním řízení. Jeden z náměstků policejního prezidenta mi dokonce udělil přátelskou radu: kdybych se prý věnoval jen čistě mordům a nepletl se do ekonomických souvislostí, mohl jsem mít svatý klid. Od vedení policie vznikal čím dál vyšší tlak na to, abychom vraždy spáchané na bossech podsvětí vyšetřovali odděleně od ekonomické trestné činnosti. Tedy bez souvislostí, které k tomu patří. Ale bez nich se to prostě nedá vyšetřit! (Mrázkovy pochybné obchody měl na starosti jiný útvar, protikorupční policie – pozn. red.)

Můžete konkrétně popsat, jak vám vedení policie házelo při vyšetřování vraždy Mrázka klacky pod nohy?

Na vyšetřování Mrázkovy vraždy jsem založil tým jménem Pokr, který vedl mladý a schopný policista Jaroslav Hruška. Tým začal pracovat a případ Mrázek se postupně propojil z dalšími 35 vraždami v organizovaném zločinu. Začala nám do toho padat jména, o případ se začala zajímat média a postupně začalo docházet k různým konfliktům mezi týmem Pokr, státním zastupitelstvím, policejním prezidiem i ministerstvem vnitra. Na jednotlivé případy dohlížel státní zástupce Martin Omelka. Atmosféra byla poměrně dost zjitřená, blížily se parlamentní volby a náhle přišel zákaz, aby naše mluvčí vystupovala v televizi.

A pak na vás inspekce ministerstva vnitra, která kontroluje práci policie, udělala „zátah“ a zabavili vám počítače.

To bylo velmi nekonvenční, podivné. Ta prohlídka se týkala právě pana Hrušky, který velel Pokru. Věci vyvrcholily tím, že tehdejší ministr vnitra František Bublan přišel s otevřeným prohlášením, že moji lidé jsou v podezření, že padělali cestovní příkazy. Ten dokument měl přitom hodnotu šedesát korun. Postupně ty věci houstly a pan Bublan přišel s tím, že jsou mí lidé podezřelí dokonce ze zvlášť závažné trestné činnosti. Do toho vystoupil – a to byl pro mě naprostý šok – státní zástupce Martin Omelka a sdělil do televize, že může potvrdit, že ti lidé jsou prověřováni. Tentýž Omelka, který dozoroval vyšetřování vražd okolo Mrázka. To byl okamžik, kdy mně bylo jasné, že moje lidi chtějí zavřít.

Nikdo z policistů vašeho útvaru nebyl dodnes za nic trestně stíhán. Máte vysvětlení, proč ministr přišel s tak tvrdým obviněním?

Když pan Hruška letos požádal inspekci ministra vnitra a policii, jestli může vidět, co na něj mají, odpověděly, že nemůže, protože nikdy nebyl z ničeho podezřelý. Mně to celé velmi připomínalo způsob, jakým byli zdiskreditováni a pozavíráni mí lidé, kteří vedli zásah U Holubů. Mělo to naprosto stejné znaky. (V roce 1995 udělal ÚOOZ razii v restauraci U Holubů, kde pozatýkal špičky ruskojazyčné mafie. Velitel zásahu, policista Zdeněk Macháček, skončil v roce 1999 na tři měsíce ve vazbě za údajné vydírání celníka. Když se případ dostal k soudu, soudce prohlásil, že obvinění je zcela vykonstruované, tedy že šlo o mstu – pozn. red.)

Určitě máte svou teorii o tom, proč ten tlak ze strany vlády a státního zastupitelství byl.

Mám, ale říkat ji nebudu. Dostali jsme se prostě příliš blízko a přímo do středu všech velmi závažných kauz posledních patnácti let. Těch pětatřicet mordů nebylo spácháno proto, že by se Pepík nelíbil Frantovi, všechny byly spáchány kvůli prachům. Organizovaný zločin je prostředím zadavatelů, objednavatelů a vykonavatelů vraždy, v těch případech jednou ten člověk dodává kradená auta, podruhé telefony, potřetí vraždí, počtvrté převáží živou oběť, popáté mrtvou. To vyšetřování bylo nebezpečné pro všechny aktéry, kteří se dotkli těch 35 vražd.

Včetně politiků?

Pro všechny aktéry. Já teď nechci být bubák Kubice, který pobíhá po ulici a řve: politici jsou zlí lidé. O prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky bylo jasno už okolo roku 2000, když za velice podivných okolností odvolali šéfa protikorupční policie Evžena Šírka. Já jsem byl druhý na řadě, o mé odvolání usiloval Miloš Zeman. Tenkrát se mě zastal prezident Václav Havel a fakticky prodloužil můj pobyt u policie o osm let.

Vražda Františka Mrázka je dodnes neobjasněná. Proč?

Relativně brzy jsme dospěli k několika verzím činu. K ekonomické verzi, která vycházela ze sporů uvnitř organizovaného zločinu, a k verzi politické, případně propojení všech těchto důvodů. Vznikl spis Vabank, který se snažil vyšetřit těch pětatřicet vražd, které se staly v posledních patnácti letech v organizovaném zločinu. Ale tým Pokr skončil a my jsme odešli od policie.

Spis Krakatice, který vedla protikorupční policie, detailně mapuje Mrázkovy kontakty. Jeho klíčovými lobbisty v politice byli, možná nevědomky, dnešní ministr vnitra Ivan Langer a poslanec Vlastimil Tlustý.

O tom jsme nevěděli, protože nám protikorupční policie vytrvale odmítala Krakatici zpřístupnit. Měli jsme podrobně zmapované dny, hodiny a minuty před Mrázkovou vraždou, ale ne jeho ekonomické věci.

Co říkáte na Langerův a Tlustého lobbing ve prospěch Mrázkových zájmů?

Pokud je politik tak naivní, že neví, že spolupracuje s Mrázkem, tak je to možná ještě větší riziko, než kdyby s ním vědomě spolupracoval. Jestli máme v nejvyšších politických kruzích infantilní děti, přijde mi to jako veliké riziko.

Policisté z protikorupční policie, kteří spis Krakatice vedli, tvrdí, že byli pod obrovským politickým tlakem.

Zcela určitě. Jakmile na Mrázkových kontaktech pracovali nějakých pět let, tak ten tlak musel být tak enormní, že si to nikdo nedokážeme představit. Možná já.

Vaše jméno je veřejně známé hlavně kvůli takzvané Kubiceho zprávě, která pojednávala o prorůstání mafie do politiky. Mnozí vám dodnes vyčítají, že jste s ní přišel těsně před volbami 2006 a mohl tak ovlivnit jejich průběh.

Ten okamžik jsem si nevybral já. Vybrali si ho ti, kteří proti nám rozjeli ta obvinění. Moji podřízení byli naprosto cíleně kriminalizovaní. Stojím si za tím, tohle byla krajní situace a já jsem se choval jako velitel, já jsem se nemohl chovat jinak.

Věřil jste, že vám poslanci pomohou?

Vzhledem k tomu, že šlo o citlivé informace, dali jsme to do režimu D - důvěrné. Doufali jsme, že vznikne prostředí ochotné vyšetřovat souvislosti. Ale dva poslanci ten materiál postupně vynesli z Poslanecké sněmovny a ta zpráva se objevila v internetu. Nedovedu si představit, že by policista vynesl něco v režimu důvěrné. Politici to udělali.

Co bylo poslední kapkou pro to, že jste odešel od policie?

To nechci rozvádět. Postupně začali odcházet vyšetřovatelé, došlo jim, že o jejich práci není zájem.

Tento postoj se nezměnil ani s nástupem nového ministra vnitra Langera a nového policejního prezidenta Martinů?

Ne, naopak. Mým přímým nadřízeným se stal plukovník Houba, a on byl tou poslední kapkou, proč jsem odešel. Věděl jsem, že naše práce nebude mít podporu, Houba se navíc neorientoval ani v zásadních případech, na kterých jsme pracovali.

Společně s vámi z ÚOOZ odešly desítky velezkušených policistů a útvar je silně oslabený.

Bude trvat léta, než se ÚOOZ po této vlně odchodů dostane do nějaké podoby. Některé věci jsou nevratné, s odchodem starých lidí ztratil ÚOOZ paměť, lidé, kteří sledovali souvislosti organizovaného zločinu od 90. let, u policie skončili. To znamená, že jedna etapa organizovaného zločinu končí nevyšetřena. Ty znalosti nemohou nováčci zpětně dohnat. Pokud jde o vrchol českého organizovaného zločinu, tam to vidím velice černě, téměř nemožně.

Jste asi spokojený, že už u policie nejste.

Velmi, velmi spokojený.

Co děláte teď?

S bývalým kolegou Hynkem Vlasem máme poradenskou agenturu o věcech bezpečnosti. Práce máme dost.

Jste na tom líp?

Asi o milion procent, ve všech směrech. Samozřejmě z nás spadl stres.

U policie jste byl celkem sedmnáct let. Mělo to celé smysl?

Filozoficky řečeno ano. Ale z pohledu člověka, který má jen jeden a ne sedm životů, je ta otázka těžká. My jsme zvedli klobouk z věšáku, protože společnost, politici a stát neměli o naši práci zájem. Politici vzali klacek a praštili nás po hlavě.

(MFDNES)