Březen 2009

Ministře, poruč si

Tomáš Pecina

Český právní řád připomíná temnou sluj, z níž se čas od času ozve tajuplný skřek nebo vyletí vyplašený netopýr. Zkoumat jeho vnitřní prostory vyžaduje jedince mimořádně otrlého: zkušeného a dobře vyzbrojeného legislativního speleologa. S nemalým údivem jsem zjistil, že navzdory mezi laickou i odbornou veřejností panující představě, že ministr stojí v čele ústředního správního úřadu, takže ve správním řízení mu není nikdo nadřízen, není tomu tak. Podle ustanovení § 178 odst. 2 in fine SprŘ, "nadřízeným správním orgánem státního tajemníka, ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu" – což je, ano, hádáte správně, ministr.

Toto kuriosum ovšem není bez důsledků. Jestliže správní úřad v zákonné lhůtě nerozhodne, nelze bez dalšího podat správní žalobu, ale je nutno nejprve vyčerpat prostředek na ochranu před průtahy podle § 80 SprŘ. Nadřízený správní úřad úřadu prodlévajícímu nařídí rozhodnutí vydat, nebo učiní jiné vhodné a zákonem předpokládané opatření. Správní žaloba podaná bez vyčerpání této možnosti by byla soudem odmítnuta jako předčasná. Pokud je ovšem tím, kdo včas nerozhodl, ministr, je nadřízeným orgánem on sám a jemu je nutno adresovat návrh, aby si přikázal ve stanové lhůtě rozhodnout.

Zdá se vám to postavené na hlavu? Mně rovněž: už proto, že žádný orgán nesmí rozhodovat ve vlastní věci a představa, že správní úřad něco sám sobě přikáže (anebo, což je ještě o stupeň šílenější a přesto naprosto souladné se zákonem, že si věc odejme a rozhodne o ní sám), by svou bizarností patřila spíš do seriálu o rodině Addamsových nebo do Hlavy XXII než do správní praxe.

Který legislativní genius je autorem tohoto zmetku (který v původním návrhu SprŘ nebyl a objevil se v něm až v průběhu schvalování), jsme zatím nevypátrali: hlavním podezřelým je v tuto chvíli šéf legislativy MV ČR a jeden z hlavních autorů nového SprŘ Mgr. Jiří Kautský.

Stížnost s návrhem, ať si "ministr poručí", jsem podal. Cítil jsem se při tom podobně, jako když jsem byl nedávno, díky nekonečné moudrosti (resp. nekonečné lenosti) senátu 5 Ca Městského soudu v Praze, nucen podat civilní žalobu bez žalovaného.

(http://tompecina.blogspot.com)