Březen 2009

Jsem nepřítel nacismu

Václav Drchal

Hájil jsem i Jakeše a Lenárta, říká advokát Kolja Kubíček, který skiny často zastupuje.

LN Spolu s kolegyní Klárou Slámovou často zastupujete pravicové extremisty. Jak jste se k takové klientele dostal?

V absolutní většině případů klienty neoslovuji. Klienti naopak chodí za advokátem sami. Když mají nějaký právní problém, tak se ozvou. Pokud jste se zmínil o pravicových extremistech, tak ti tvoří jen nepatrný zlomek našich klientů, a navíc advokát nezastupuje názory klientů, jejich myšlení, ideologii, jejich náboženství, jejich světonázor. Advokát zastupuje klienta. To znamená hájí jeho práva tak, jak jsou daná zákonem a ústavou. Ostatně já zastupuji různé klienty. Zastupoval jsem nejvyšší špičky KSČ Lenárta i Jakeše. Stejně tak zastupuji extrémní levičáky - anarchisty. I to jsou naši klienti. Mně je z hlediska zastupování úplně jedno, jaké kdo zastává názory.

LN Přesto, jaký je váš osobní názor na ultrapravicovou či přímo neonacistickou ideologii?

Vnitřně jsem největším nepřítelem nacismu, jakého si dovedete představit. Moje vnitřní přesvědčení stojí přesně na opačné straně. Jinak řečeno, kdybych měl někoho chránit, byli by to židovští občané. K nim mám blízko, ne k extremistům.

LN V roce 1998 jste ale kandidoval do parlamentu za Sládkovy republikány.

Domníval jsem se, že by se tato strana s velkým potenciálem voličů dala použít, kdyby se předělala nebo kdybychom se jí zmocnili, když už to řeknu tak škaredě. To se nám ale nepodařilo. Ta naděje, že by se strana mohla změnit, tu ale byla, a proto jsme se do toho pouštěli. Chtěli jsme stranu krajně pravicovou, ovšem bez všech extremistických xenofóbních prvků, jako je třeba nádech neonacismu, protiromské nebo protižidovské zaměření.

LN Kdo jsou vaši ultrapravicoví klienti? Oslovují vás jako jednotlivci, nebo jako organizace?

To není skupina, jsou to jednotlivci. Víc to specifikovat nebudu.

LN Mám si to tedy představit tak, že když extremisté mají obavu, že jim policie rozpustí třeba koncert, někdo z nich zavolá, vy nasednete do auta a přijedete.

Pokud mají problém, předpokládají nějaký problém nebo potřebují nějakou právní radu, tak zavolají a tuto službu si vyžádají. My se můžeme dostavit nebo taky nemusíme. Já osobně jsem byl snad jen na jedné takové akci, a navíc na druhé jako pozorovatel jen asi hodinu. Opravdu nejde říci - my přijedeme na nějaký koncert. Protože, jestli jste to někdy slyšel, to se nedá poslouchat a prostředí je tam hnusné, takže to je pro mne osobně problém. Ovšem na akcích, kde byla z naší strany nějaká podpora poskytnuta, nebyly nikdy sebemenší problémy. Vše bylo naprosto právně v pořádku. Takže pokud jsme já nebo kolegyně Slámová přispěli dobrou radou k tomu, že nebylo potřeba zasahovat, tak to je dobře, ne?

LN Proč si myslíte, že lidé z extrémně pravicové scény oslovují zrovna vás?

Nevím. Pamatuji si ale třeba jeden proces v Brně, kde se jednalo o nějaký pochod. Kromě nás extremisty zastupovalo asi sedm advokátů - každý prostě řekl tomu, koho znal. K těmto lidem se člověk obvykle dostane ne proto, že mají něco s extremismem, ale třeba proto, že někdo z nich měl dopravní nehodu nebo se rozvádí. Pak třeba advokáta doporučí známému.

LN Neškodí to vašemu jménu, když býváte spojován se zastupováním ultrapravičáků?

Před tím se to zase spojovalo s tím, že zastupuji komunisty. Jestli mi to škodí? Já nevím, já to neposuzuji. Pestrá klientela hlavně v mediálních případech je vždy spíš k užitku než ke škodě. Je přece nesmysl domnívat se, že když někdo zastupuje neonácky, tak je takový, a když zastupuje komunisty, tak je komunista. Přece když zastupuji nějakého vrahouška (obvyklé označení elitního právnického dua pro vrahy, pozn. red.), tak přece neřeknete, že vraždím. Můj dědeček byl po příchodu Němců odsouzen za odpor proti okupantům a zemřel ve vězení. Můj druhý dědeček zemřel osm dní poté, co ho gestapo chytilo. Babičky skončily obě v koncentráku za pomoc židovskému obyvatelstvu. To jsou rodinné věci, kvůli kterým mám k neonacismu nesmírně daleko. Koneckonců, když za mnou přišel pan Jakeš s Lenártem, tak moc dobře věděli, že jsem emigrant. Přesto za mnou přišli. A možná právě proto. Nakonec byli oba zproštěni, cíl byl dosažen a já jsem udělal práci, kterou jsem udělat měl. To ale neznamená, že jsem měl s nimi společné názory na vývoj světa. Nyní je to podobné.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)