Březen 2009

Kdo je viník?

Jaroslav Veselý

V Rusku krachují továrny, strmě roste nezaměstnanost, prudce padá hodnota rublu. Nervózní atmosféra ještě zhoustla kvůli dvojnásobné politické vraždě v ulicích Moskvy.

Bylo 19. ledna. Po tiskové konferenci, na které ostře kritizoval předčasné osvobození ruského plukovníka odsouzeného za znásilnění a vraždu čečenské dívky a obvinil ruské soudy z propojení s mafiemi, vyšel advokát Stanislav Merkelov společně s opoziční novinářkou Anastasií Baburovou na ulici. Byli v centru Moskvy a vydali se spolu směrem ke stanici metra. V tu chvíli už je sledoval nájemný vrah.

Profesionální zabiják po několika metrech dvojici dohnal a oba zblízka střelil do zátylku. Třiatřicetiletý právník Merkelov byl na místě mrtvý. Pětadvacetiletá Baburová, antifašistická aktivistka a spolupracovnice Nové Gazety, pro kterou psala i zavražděná Anna Politkovská, zemřela po převozu do nemocnice. Motiv vraždy, která se odehrála na rušné ulici za bílého dne, je jasný: umlčet nepohodlné kritiky a varovat ostatní. Jasné ovšem zatím není to, kdo nechal advokáta s novinářkou zavraždit. Oba dva měli kvůli své profesionální činnosti nepřátel více než dost a Merkelov to dobře věděl.

Otázka přežití

„Už mě to unavuje. Už mě unavuje nacházet jména svých známých mezi oběťmi v černých kronikách novin. To už není práce, ale otázka přežití. Nutně potřebujeme ochranu před nacisty, před mafiánskou mocí a před policejními a soudními institucemi, které pracují na jejich zakázku,“ řekl mladý advokát několik minut před svou smrtí novinářům. Merkelov, jeden z nejaktivnějších ochránců lidských práv v Rusku, prosazoval znovuzavedení právního státu v Čečensku a potrestání zločinů ruských vojáků, obhajoval antifašisty a oběti policejní brutality, opoziční novináře a občany protiprávně zadržované justicí.

V mediálně sledované kauze s ruským plukovníkem Jurijem Budanovem, obviněným z vraždy a znásilnění čečenské dívky (její rodinu Merkelov u soudu zastupoval), se mu podařilo obžalovaného usvědčit a přispět k tomu, že dostal desetiletý trest. Letos 14. ledna byl ovšem plukovník předčasně propuštěn, „protože důvody vazby pominuly“. Merkelov podal v zákonné lhůtě proti propuštění Budanova stížnost, soud ji však ignoroval.

Riziko nepokojů

Večer po vraždě uspořádali antifašisté smuteční pochod. Jenže vzápětí byli brutálně napadeni příslušníky speciální policejní jednotky OMON. „Vytahovali lidi z průvodu, sráželi je na zem, bili obušky a kopali do hlavy,“ popsal zákrok novinář Vlad Tupikin, který se akce zúčastnil. Smuteční akce byla přerušena a její účastníci se sešli večer se zapálenými pochodněmi na stanici metra Novokuzněcká. V rukou nesli transparenty s nápisy jako „Fašisté vraždí, moc je kryje“.

Demonstranti rozhořčení policejní brutalitou pozdě večer začali rozbíjet výlohy obchodů a bank. „Ještě před rokem by si něco takového nikdo netroufl, ale lidem ožebračeným hospodářskou krizí dochází trpělivost, mají vztek a ztrácejí strach z policistů,“ komentoval nepokoje sociolog Dmitrij Volkov. „Začínají mít pocit, že nemají co ztratit,“ dodal.

Vražda advokáta bojujícího proti zvůli policie a politiků napojených na mafii je vnímána obzvláště citlivě v nervózní a nejisté atmosféře dnešního Ruska, způsobené masovým propouštěním z práce a prudce se snižujícími příjmy. Podle výsledků průzkumu, který zveřejnil list Nezavisimaja gazeta, už celá čtvrtina ruských podniků snížila zaměstnancům mzdy a 27 procent jich začalo s propouštěním.

Situace je natolik vážná, že experti naléhavě varují před rizikem vypuknutí masových nepokojů a hladových bouří. Ruská ekonomika postavená především na exportu ropy a dalších surovin, jejichž ceny na světových trzích v posledních měsících prudce klesají, totiž kolabuje. Ministerstvo financí minulý týden poprvé popřelo všechny své oficiální odhady a potvrdilo, že zemi čeká recese. Rusové, přivyklí prudkému růstu ekonomiky – v posledních pěti letech stabilně kolem sedmi procent –, jsou rozčarováni zjištěním, že Vladimirem Putinem slibovaná prosperita byla jen iluzí. A hledají viníka.

Masakr u stromečku

Speciální zásahová jednotka OMON proto musí v posledních týdnech zasahovat stále častěji, nejen proti antifašistům. Koncem loňského roku musela například narychlo z Moskvy přiletět do Vladivostoku k potlačení protestů proti zvýšení cel dovážených automobilů. Policejní šéf Přímořského kraje Andrej Nikolajev totiž odmítl proti demonstrantům zasáhnout.

Obyvatelé města v rámci protestů utvořili obří kruh, ignorovali výzvy, aby se rozešli, a místo toho začali zpívat koledy a tančit kolem vánočního stromku. Těžkooděnci dav napadli, účastníky nenásilného happeningu bili obušky a ty, kteří padli na chodník, zkopali do krve. Lidé křičeli na policisty „Fašisti z Moskvy“ nebo „Děláte z nás žebráky“.

Bitka ve Vladivostoku přitom nebyla v posledních týdnech ojedinělá. V řadě regionů se už vyskytly případy nočního rabování obchodů s potravinami. Situace je totiž opravdu vážná. Rubl, který byl ještě před necelým rokem jen nepatrně lacinější než česká koruna, ztratil téměř polovinu hodnoty a řítí se k hranici 50 rublů za euro. Pesimisté varují, že pokles může dosáhnout kurzu 80 či 90 rublů za euro; ceny v realitních kancelářích, autobazarech a obchodech s dovezeným zbožím proto uvádějí obchodníci už raději v dolarech. Země přišla téměř o třetinu devizových rezerv, protože Rusové houfně mění úspory v rublech na dolary či eura. Počet nezaměstnaných v Rusku dosáhl šesti milionů, ruské úřady přitom do minulého týdne hovořily o čísle šestkrát nižším.

Zatímco v méně rozvinutých regionech Ruska si obyvatelé paradoxně na nezaměstnanost a bídu zvykli a naučili se v těžkých podmínkách přežít, v bohatších oblastech, kde se v posledních letech bouřlivě rozvíjel průmysl, působí nezaměstnanost jako ničivá bouře. Nejhůře na tom jsou města, na Sibiři a Dálném východě zcela závislá na jednom nebo několika průmyslových komplexech, které totálně zkrachovaly. Ve městě Kansk v Krasnojarském kraji například od začátku roku zkrachovala tabáková fabrika, dřevozpracující kombinát i chemický podnik Bioetanol. Přímo v Krasnojarsku zastavila výrobu továrna na výrobu pneumatik, v sousedním Kuraginském okrese zkrachovaly dva obří hutní závody, propuštění více než 1100 pracovníků hlásí největší ruský výrobce antibiotik, krasnojarský závod Krasfarma. Celkem tak v oblasti přišlo o práci asi šest tisíc lidí a míra nezaměstnanosti stoupla z 12 na 26 procent.

Ilegály za mříže

Na demonstracích propuštěných dělníků a horníků se kromě dealerů nabízejících lichvářské půjčky objevují aktivisté neonacistů a verbují nespokojené nezaměstnané do svých řad. Za viníky krize ve svých letácích označují gastarbeitery z kavkazských republik a Střední Asie, kteří „Rusům berou práci“, vyzývají k boji za očištění a záchranu Ruska.

Pětičlenné hlídky v uniformách a vysokých černých botách ozbrojené noži i střelnými zbraněmi v noci vyrážejí „čistit města“ od všech, kdo nejsou Rusové. Obětí organizovaného fašistického násilí se stalo již několik set zahraničních studentů, lidí jiné barvy pleti a antifašistů. V roce 2004 se například podle centra pro monitoring akcí pravicových extremistů Sova stalo obětí rasově motivovaného násilí 208 lidí, z nichž bylo 46 zavražděno, v roce 2007 už to bylo 653 obětí, z nichž 73 napadení nepřežilo.

Vláda nacionalistickou náladu v čase přicházející recese nepřímo podporuje. Mládežnická organizace Putinovy vládnoucí strany Jednotné Rusko předminulý týden na třech moskevských nádražích uspořádala akci proti gastarbeiterům „neruského původu“. Mladá garda Jednotného Ruska při akcích na nádražích, kam přijíždějí vlaky z Kavkazu a Střední Asie, rozdávala zastrašující letáky s titulem „Vraťte se domů“ a vyvěsila transparenty „Co gastarbeiter, to zloděj“, „Ruské peníze do ruských rukou“ a „Ilegály za mříže“.

Proticizinecká manifestace mládežnické organizace vládní strany se uskutečnila ve stejný den, kdy v jiné části Moskvy státní policie rozehnala smuteční průvod za advokáta Stanislava Merkelova a novinářku Anastasii Baburovou.

(Respekt)