Květen 2009

Komunisty ne!

Bohuslav Skalský

Je až s podivem, jak se výroky současných představitelů komunistické strany stále snaží o bagatelizaci zločinů minulého režimu v očích veřejnosti. A je také s podivem, jak dnes poměrně velké procento obyvatel ČR těmto snahám o jejich zakrytí věří. Nevěřím, že mohou zapomenout všichni ti, kteří komunismus zažili na vlastní kůži a ti, kteří měli po celou minulou dobu oči otevřené a pochopili, že vraždy a pravdy o násilí se nedají zabalit do slupky rádoby sociální spravedlnosti a pohádek o vymýcení vykořisťování jednoho člověka druhým. Nakonec - ono za reálného socialismu to bylo přece přesně naopak!

I když jsme dnes staří, paměť jsme neztratili a máme stále před očima tu dobu před šedesáti lety, kdy nevybíravým, násilným tlakem a způsoby získávali představitelé komunistického režimu prostřednictvím svých lokajů a prospěchářů hodnoty a majetek našich rodičů a předků, bez ohledu na právní řád. Bylo to období, kdy začalo platit zcela jiné právo, právo násilí vládnoucí třídy, jehož heslem bylo – Kdo nejde s námi, jde proti nám. Nelze zapomenout na stovky rodin, jejichž otcové putovali bezdůvodně do vězení, matky do vyhnanství, nebo jen zůstaly s dětmi naprosto bez prostředků, na dlouhou dobu. Nelze zapomenout na odstraňování nepohodlných lidí do táborů nucených prací, vojenských táborů nucených prací – PTP a to mnohdy na neurčito.

Ani jeden ze současných představitelů KSČ nepředstoupil před národ, aby se kál a omluvil za zločiny proti lidskosti i nezadatelným právům občanů, pošlapaných komunistickým režimem. Náprava např. v oblasti důchodů je výsměchem spravedlnosti. Bývalí exponenti komunistického režimu, „zasloužilé kádry“, důstojníci SNB a armády mají několikanásobně větší důchody, než občané režimem postižení. Předpokládají snad oni současní komunisté, že pokud se podobných zločinů dopouštět dnes jaksi nemohou, že mohou být přijímáni společností jako lidé nového typu, kteří chtějí pro ostatní jen dobro a že oni jsou ti vyvolení, kteří vyvedou dnes naši společnost z nesnází? Zapomínají, že to, čím procházíme v současné době, je z velké části stále dílem předchozího svého působení v této zemi, po téměř půl století ?

Bude to jistě ještě dlouho trvat, než se mravně a charakterově poničený národ dokáže dostat na evropskou úroveň, na níž po několik staletí byl. Ale pevně věřím, že určitě se na ni dostane, neboť vnitřní síla, která ještě mezi námi stále ještě je, jak v těch starších, tak ale i v mnoha těch mladších, kteří si dokáží dobře seřadit hodnoty lidského života.

Ať si ti, kteří chtějí nostalgicky vzpomínat na svůj milovaný režim, který jim přinesl mnoho výhod na úkor nás ostatních, vzpomínají na něj i nadále, ale necpou se znovu a znovu do řízení tohoto státu! My totiž po prožitých zkušenostech říkáme: Komunisty ne! Už nikdy!