Květen 2009

Pád vlády cizíma očima

Karel Hvížďala

Pane Hvížďalo, co tomu, co naši politici předvádějí, říkají v zahraničí? To je otázka, kterou v posledních dnech dostávám nejčastěji i od cizích lidí na ulici, a proto se pokusím na ni odpovědět.

Zrovna tento týden (text píši v neděli 5. dubna) v pondělí, tedy 30. března 2009, věnoval Der Spiegel pádu naší vlády článek s názvem Zápach zkažených s podtitulem Po pádu premiéra Topolánka se zase jednou hraje o budoucnost EU. O budoucnosti rozhodnou mocenské boje v Praze.

Čtyřsloupcový článek s fotografií Mirka Topolánka (pod níž je napsáno Pád zpátky do východoevropské provincie) je typickou lepší ukázkou psaní o Česku. Začíná portrétem Mirka Topolánka, muže z východomoravské provincie, „chlapa z gulema,“ jak o sobě jednou řekl, který novinářům vyhrožuje, že je zabije, v parlamentu opozici ukazuje neslušná gesta (vystrčený ukazováček) a reformní smlouvu EU nazývá „kupou hnoje“. Posléze přichází k hodnocení první půlky našeho předsednictví, které nevyznívá nijak hanlivě, naopak ukazuje na Topolánkovu proměnu, ale pak se zmiňuje rovnou o Topolánkově vystoupení v Evropském parlamentu, kde došlo k útoku na amerického prezidenta. V článku stojí: „Mnohamiliardový protikrizový balíček amerického prezidenta Baracka Obamy, kterého má Topolánek přivítat tento týden v Praze na vrcholné schůzce EU-USA, nazval „cestou do pekel“. Tím momentem se stal český premiér zase tím provinčním politikem ze Vsetína a propadl se hluboko na východ Unie. Poslanci v Evropském parlamentu měli před sebou člověka, který už nemá co ztratit. Den předtím ztratila jeho vláda v parlamentu v Praze důvěru.“ Následuje přesná a zcela věcná analýza polistopadové politiky Československa a České republiky, v níž se hovoří i o patové situaci po volbách, justiční mafii, která končí konstatováním, že se do politiky časem dostali u nás pouze kariéristé, kteří se na ní chtějí obohatit. Rozebírá se i tzv. opoziční smlouva, tedy dohoda mezi Václavem Klausem z ODS a Milošem Zemanem z ČSSD, popisuje se úpadek politické kultury, který tato smlouva ještě uspíšila, když politiku z parlamentu přesunula do kuloárů. Článek připomíná, že řada politiků z doby opoziční smlouvy, která tuto praxi zavedla, je stále u moci. Připočte-li se k této situaci fatální dědictví komunismu, konstatuje autor Jan Puhl v článku, máme realistický obrázek současné české politiky, v níž stát není viděn jako služba občanům, ale jako nástroj útlaku.

V textu jsem našel jen jednu chybu: autor tvrdí, že ve vrcholné politice už u nás nezůstal nikdo z disidentů. Zapomněl na místopředsedu Senátu Petra Pitharta.

Z dalších médií jen stručně. Praha je podle francouzského listu Le Figaro od nynějška obětí svých vnitřních rozbrojů. „Málokdy se vidí, aby předsednická země natolik nadsazovala své domácí zájmy na úkor evropských,“ cituje Le Figaro nejmenovaného diplomata v Bruselu.

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung diplomaté v Bruselu hodnotí rozhodnutí českého parlamentu jako „zátěž pro EU“, neboť pro předsednictví Unie je důležité, zda má vláda krytá záda ve vlastní zemi. „V Bruselu vyvolaly pražské turbulence obavu. Diplomaté se domnívají, že Topolánek nyní bude sotva schopen splnit svou hlavní úlohu: spojovat sedmadvacet členských zemí. Kvůli vnitropolitickým půtkám zanechával premiér z Prahy už v uplynulých týdnech v Bruselu dojem, že své evropské povinnosti zanedbává,” napsal deník.

Americký deník The New York Times hodnotí pád vlády jako trapnou porážku vládní koalice uprostřed významného předsednictví. Současně zdůrazňuje situaci v EU jako kritickou, protože nestabilní země šéfuje největšímu ekonomickému uskupení na světě zrovna v době finanční krize. Deník rovněž odděluje situaci v Litvě, Maďarsku a na Islandu, kde vlády padly přímo v důsledku ekonomické krize, a v Čechách, kde je výsledkem vnitropolitických bojů. Kritizuje postoj levice, která vyslovila nedůvěru dva týdny před návštěvou amerického prezidenta Obamy.

A podle britského deníku The Times se předsednictví EU ocitlo v troskách. Deník se soustředil zejména na situaci mezi nyní již bývalým premiérem a prezidentem Klausem, v jehož nevyzpytatelných rukou leží budoucnost českého předsednictví. Evropská komise bezprostředně po pádu vlády vydala prohlášení, v kterém deklaruje svoji podporu českému předsednictví a premiéru Topolánkovi a doufá, že bude pokračovat stejně hladce jako doposud. Náš pan prezident si naopak přeje, aby vláda se co nejrychleji obměnila: V tom je viděn největší problém. Evropští politici si nejsou jistí tím, jaké zájmy bude v následujících měsících hájit prezident Klaus, jestli evropské nebo pouze svoje.

(Blog.aktualne.cz)