Červen 2009

Problém s nahotou

Štěpán Húsek

V neděli 26. 4. 2009 odhlasovala zemská obec Appenzell v hornatém konzervativním stejnojmenném kantonu východního Švýcarska, že se vandrování nahých osob na veřejnosti od tohoto data pokutuje částkou dvě stě švýcarských franků. Dva měsíce předtím odhlasoval parlament kantonu zákon, který takové vandrování oficielně zakazuje. Právníci kantonu měli sice ještě pochybnosti, zda stanovená peněžní sankce není v rozporu s ústavou švýcarského státu, ale trestnost tohoto činu ponechali v platnosti. Jak k celé aféře vůbec došlo?

Běžné zvyky 66letého svobodu milujícího pana L., pilného alpského vandrovníka ze sousedního kantonu, se dostaly po 50 letech výletů do odlehlých lesů a hor bez oděvu na veřejnost a tato zareagovala. Pan L. se zpravidla dosud vzorně vyhýbal náhodným setkáním s lidmi a měl pro tento případ v batohu vždy aspoň kalhoty, které navlékal, když někoho potkal nebo když seděl v restauraci. Jeho záliba se nelíbila sousednímu kantonu Appenzell. Ten měl strach o své občany a rozhodl se pro zákaz turistiky nahých.

Novináři se dotazovali pana L., co ho k jeho zálibě vede. Vehementně popírá jakékoliv sexuální či exhibicionistické důvody činění. Svou nahotou se cítí obzvlášť silně částí přírody a vychutnává volnost, kterou může bez šatů pociťovat. Docílil již takové otužilosti, že vandruje nahý i za mrazu. Za jedinou překážku považuje studený východní vítr.

V domovském kantonu Thurgau, ležícím na východní hranici Appenzellu, holduje tento muž svému speciálnímu koníčku již léta doprovázen psem. Jeho činnost a životní styl nebyly v jeho okolí doposud považovány za příčící se morálce. Kanton Thurgau také o zákazu nebo pokutování pana L. neuvažuje.

Zajímavé by bylo zjistit, jak by na vandrovníky tohoto typu reagovala veřejnost a justice v České republice.