Červen 2009

Afrika, Čína a piráti

Ludwig von Gress

Qui bono? Komu to prospívá? Člověk podezíravý se pokouší dívat za titulky a bláboly televizních komentátorů. Hladomor v Africe? Toyota potřebuje prodat landcruisery. Z ničeho nic hladomor v Burundi, a ne v Ugandě? V pětihvězdičkovém hotelu v Ugandě došlo šampaňské nebo se spálila pojistka kompresoru klimatizace a tak se novináři - i s hladomorem - přestěhovali do Burundi. A když jsou šéfredaktoři hladomory přesyceni, musí se najít něco novějšího. Třeba… no třeba piráti.

Piráti existovali od prvních plavidel a vůbec bych se nedivil, kdyby první vor vynalezli obchodníci/loupežníci, aby nemuseli nosit lup na zádech. Taková protoglobalizace. I když se o nich prvně psalo až v třináctém století před Kristem - tzv. Sea Peoples. Pro novináře jsou piráti, jako ostatně všechno na světě, novinka. Když není nic nového, tak se něco vymyslí a předstírá se, že je to nové. Však to masy spolknou. Kupříkladu, poslední dobou se jim ze somálskými piráty roztrhl pytel. Dává to, zejména levicovým sdělovacím prostředkům, smysl, protože obětem koloniálního vykořisťování a zahraniční politiky G. W. Bushe nic nezbývá. Na souši už není co krást, všechny ryby vychytali imperialisté, pochopitelně ti západní. Anebo se shlédli ve filmech Johny Deppa. Přesto všechno psal australský časopis Diplomat pod titulkem The Phantom Menace v lednu 2007, že pirátství je na ústupu. Článek je ilustrován obrázkem filipínského piráta, vedeného na popravu statečným čínským policistou.

Pokud je někdo spokojen s „definicí” piráta z Disneyových filmů, může tento odstavec bez problému přeskočit. (Možná vlastně přeskočit celý článek a vrátit se před televizní obrazovku, kde mu bude vše, co „potřebuje” vědět, ukázáno.) Určitě ochránci lidských práv definici vylepšili. Donedávna byl pirát přinejmenším „jakákoliv osoba, která na ´širém moři´ spáchá, jinak než jako válečný čin a s autoritou cizího vládce nebo státu, čin týkající se lodě, nebo zboží patřící této lodi nebo na ni naložené, který, kdyby ten čin byl spáchán na souši, byl by klasifikován jako loupež, a jakákoliv osoba, která na moři získala takovým činem vlastnictví lodě, takovou loď drží.” Podle mezinárodního námořního práva: „piracy jure gentium - námořní plavba za soukromým účelem loupení majetku nebo násilí proti osobám, bez autority vlády jakéhokoliv státu. Je trestné dle zákonů všech zemí.” A.-G. for Hong Kong v. Kwok-a-Sing (1873), L.R.5 C.P. 179

Tudíž somálský rybář s čínským kalašnikovem v podpalubí, který chytá mřenky, dokud se nenaskytne nějaká větší ryba, jako třeba tanková loď, by mohl být teoreticky souzen okresním soudem ve Frýdku-Místku. Zatím se do toho žádným soudům, státním žalobcům a vyšetřovatelů moc nechce. Jednak stojí trestní stíhání peníze, ale hlavně se v době tzv. lidských práv žádný žalobce, soudce a daňový poplatník, který to vše financoval , velkého vděku nedočká. Akorát obvinění s rasismu. Je to samozřejmě vinou západního imperialismu, že dnes většina pirátů nemá bílou kůži.

Týdenní přehled pirátských útoků je na portálu ICC International Maritime Bureau, www.icc-ccs.org. Jsou to útoky hlášené, kterých je zřejmě míň než těch skutečných. Předpokládám, že lodě ruské neúspěšné pokusy nehlásí, jelikož mají poněkud účinnější obranu než vodní hadice a stížnosti mezinárodním organizacím - kulomety. Protože plavba ozbrojených lodí Dardanelami je kontrolována mezinárodní dohodou, kterou berou Turci vážně a Rusové zas tak moc ne, ruské obchodní lodě jsou pochopitelně „neozbrojené”. Některé úspěšné pirátské akce také nejsou hlášeny, protože nezbyl nikdo, kdo by je hlásil. Je ovšem tvrdým faktem moří, že loď se může ztratit beze stopy s různých důvodů.

A také máme pojišťovny a jejich problémy. Připomeňme si tzv. Malayan emergency, mezi 1948 a 1960. Po druhé světové válce se vítězná Amerika rozpínala do oblastí dříve ovládaných Velkou Británií, po válce sice také vítěznou, ale zbídačelou a coby koloniální mocnost politicky nesprávnou. Tak se stalo, že americké pojišťovny vytlačily britské z území, později zvané Malajsií. Když během komunistickou Čínou podporovaného a organizovaného povstání hořely kaučukové plantáže bílých britských usedlíků, vláda Velké Británie vážně tvrdila, že se jedná pouze o „emergency” (nebezpečí), t. j. o žádnou válku nebo povstání a US-pojišťovny se z placení nemohly vykroutit. Poučily se, a tak jsme později měli vietnamskou válku, a ne „Vietnam emergency”. Je v zájmu pojišťoven nebezpečí přehánět, aby mohly zvýšit pojistné, zájmem lodních společností je pravý opak.

Státy mají zájmy pomíchané. Ty, které si mohou dovolit do nebezpečných anebo strategicky užitečných vod námořnictvo vyslat, to udělají, ty druhé budou tvrdit, že nebezpečí je mizivé. Alespoň do té doby, než se ve vodách neobjeví válečné lodi strategické konkurence.

Takže se z toho všeho člověku může točit hlava. Jak to vlastně je s těmi piráty? Je jich moc nebo málo? Nebo tak akorát?

Vody kolem Afrického rohu a Adenského zálivu jsou pro obchodní plavbu nebezpečné prý hlavně díky nestabilitě Somálska. Před dvěma, třemi lety Unie islámských soudů trestala piráty amputací končetin. Pak Spojené státy, obávající se možného vlivu al-Kajdy na imámy ovládaný stát, podpořily Etiopii a tím následné odstranění teokratické státní správy v Somálsku. Prozatímní vláda placená Spojenými národy spokojeně čeká, až někdo udělá pořádek a oni budou moci začít vládnout. Zatím přibližně třetina všech světových pirátských útoků je spáchána somálskými piráty.

Lidumilové se diví, že proletariát, pardon piráti, napadají i lodě vezoucí hladovějícím Afričanům jídlo. Západní daňový poplatník nejen platí tzv. World Food Programme, ale i ochranu válečnými loďmi. Combined Task Force - 150 (22 národů, ale mnoho z nich spíš jen symbolických, CTF 150) má na starosti moře mezi Indií a Keňou, až k jižnímu konci Suezského průplavu a může, podle resoluce č. 1816 OSN, vstoupit do somálských výsostných vod. Francouzskému návrhu pravomoc geograficky rozšířit oponoval Vietnam a Libye a byl vetován, kým jiným - Čínou. I tak, teoreticky by to mohlo stačit. Jenže – když Dánové zajali několik pirátů, vysadili je na somálskou pláž, naštěstí bez kalašnikovů. Dánští právníci totiž rozhodli, že v Dánsku souzeni být nemohou (zločin spáchán v somálských vodách – no, možná), ale vydat je zástupcům prozatímní vlády v Mogadishu také nešlo kvůli riziku, že by byli mučeni, a téměř jistotě, že by byli popraveni. A když v prosinci minulého roku německá fregata Karlsruhe zajala šest somálských pirátů, promptně je dle rozkazu Putinem trénované Angely Merkelové propustila.

Britské námořnictvo má také ministerstvem zahraničí zakázáno piráty do zajetí brát, prý kvůli riziku, že budou žádat o politický azyl. Nevím, jestli mají dovoleno po nich střílet. S Nelsonovou a Churchillovou krví v žilách bojují proti pirátům svým způsobem, politicky správným. Kupříkladu, místní výbor v Ashstead, Surrey, napařil jednomu tatínkovi pokutu za to, že u příležitosti oslavy narozenin své čtyřleté dcery vyvěsil pirátskou vlajku, aby ostatní děti mohly dům snáze najít. Jeho soused, který ze sympatie vyvěsil vlajku, v anglosaských zemích známou jako Jolly Roger, t. j. černý hadr s bílou lebkou a kříženými hnáty, dostal od konšelů výstražný dopis. (Australian Warship - Pirates and the Pollitically-correct , January 2009) Velká, kdysi, Británie se s piráty ne... nedělá s nimi žádné okolky. Na jejich částečnou obhajobu, je možné podotknout, že RN má toho času 22 torpédoborců a fregat, z čehož jen 7 až 8 jsou ve stejnou dobu někde na moři. (Warships - Piracy Thrives as Navies Struggle, November 2008) A také je vede socialista Brown, ne Margo Thatcherová.

Rusové jsou nezávislí jako vždy dle svých nešťastných tradic a nereálných strategických cílů. Ivan Hrozný, Stalin, Putin, žádný rozdíl, a žádné techtlemechtle s nějakou CTF 150. Mezinárodní spolupráce Velkou Rus zajímá, jen když je pod jejich vedením ideologickým a vojenským. Ale své válečné lodě také vyslali - jakéžto překvapení, Putinovi námořníci budou riskovat své životy, aby zajistili tok arabské ropy na Západ. Nepublikují ale příliš svou činnost.

Francouzi, Bohu díky, zajaté piráty jakékoliv národnosti ve svých soudech v Marseille klidně odsuzují. Lekce pro piráty – „Vyhni se lodím ruským a francouzským, Abdule!”

Přesto všechno, pirátství je, nebo možná není, na postupu. Nejlépe se krade při převozu a víc jak 90% světového obchodu jde po moři. Arabská Liga na svém zasedání v Káhiře přišla s pragmatickým řešením - plujte jinudy. Kam Západ (a Střední východ) nemůže, vše zachrání Čína, spolehlivý, zodpovědný a lidumilný světoobčan, od Tibetu po náměstí Tien-an-men, a pro celou zeměkouli mezitím. Nelze upřít, že Čína má legitimní zájem na dovozu ropy ze Středního východu, a titanu, vanadia, uranu (a asi dvou třetin Mendělejevovy tabulky prvků) z Afriky vůbec. A tak Čína s tak dlouhodobým zájmem, že jej obyčejný kulatooký nemůže ani pochopit, se rozhodla nás zachránit. (Tak jako zachraňuje USA dalšími a dalšími úvěry) Flotila kontraadmirála Du Jingchen je již v Adenském zálivu skoro jako doma v Lushenu. Oznámení o přesunu flotily naši novináři nějak minuli kvůli současnému čínskému příslibu US$400 000 Ugandě, údajně aby držela pořádek v Somálsku. (Indie to neminula a vyslala své válečné lodě) Je to již dobře známým čínsko-komunistickým, nebo komunisticko-čínským zvykem, ale naše sdělovací prostředky na ten trik vždy naletí. Flotila Jižních moří, důležitá část Čínských lidových ozbrojených sil, má dobrou pověst, a rozdíl mezi ní a zbytkem čínského námořnictva je prý asi jako mezi SS a obyčejným Wehrmachtem.

Za normálních okolností by námořní základny a válečné námořnictvo ne přátelské mocnosti u zdroje životně důležitých zásob vyvolalo velké znepokojení - takhle v tom naši novináři vidí přínos k světové bezpečnosti. Nejen novináři, od nichž každý jakoukoliv nebetyčnou hovadinu očekává, ale také poslední ochránce demokracie a svobody, t. j. Spojené státy. Přesněji, začátkem letošního března Obamův tajemník ministerstva obrany pro záležitosti východní Asie David Sedney chválil až do nebes čínskou pomoc. Cynik by řekl, jen malá počáteční splátka za finanční pomoc ve volební kampani. Jen tak mimochodem – přežije Tchaj-wan Obamu?

Sedmdesátá léta minulého století znamenala přesun mocenských zájmů SSSR a USA v Africe k Číně. Metoda byla poměrně jednoduchá. Minimální ideologie a zbraně za suroviny. Za třicet let se moc nezměnilo, skoro žádná ideologie, žádné řeči o demokracii a podobných zbytečnostech a zbraně a ochrana zkorumpovaných režimů a diktátorů v OSN výměnou za suroviny a základny. Zajímavé je, že v mořích geograficky bližších se Čína o piráty moc nestará. Klidně to nechá na Malajsii, Singapuru a Indonésii.

Určitě teď každému vrtá hlavou, jak to může být takový problém. Pirátů je prý nějak kolem 1000, v podstatě hrstka. Obyčejný torpédoborec má posádku kolem 300. Když to spočítám, velice konzervativně, máme my, nepiráti proti pirátům převahu asi 100 ku 1. O převaze technologické ani nemluvě - jen kupříkladu nový Artisan Medium Range Radar pro Royal Navy fregaty Typu 23 může sledovat objekt velikosti kriketového míčku ze vzdálenosti 20 kilometrů. Satelity a různé elektronické vymoženosti, i jen ty, o kterých se píše, (přinejmenším 5 let staré) převahu zdůrazňují a o výzbroji se ani nechci zmiňovat. Technologie ovšem není k ničemu, když chybí vůle ji použít. Opravdu někdo věří, že se jedná o pár hladových Afričanů v nafukovacích člunech a napůl shnilých, napůl zrezavělých exsovětských rybářských lodích? Pár schnellboote z druhé světové války by na ně stačilo.

Jsem dalek toho, abych obvinil Čínu s podpory pirátů a rozdmychávání mediální hysterie okolo nich pro své strategické zájmy. Vím, že soudný čtenář si to jistě v hlavě srovná, když ne dnes, jistě za pár let. Co ohrozí tok ropy na Západ více? Pár pirátů nebo nukleární námořní flotila komunistické Číny? Když jsem se naposledy podíval na ICC hlášení, byly tam pirátské útoky poblíž Peru, Ghany, Nigerie a Venezuely. Možná nejvyšší čas, aby tam Čína poslala své loďstvo a získala základny, s požehnáním Husseina Obamy.

Utěšující je, že žádné stromy, ani ty čínské v africké půdě, nerostou věčně. Když se ovšem nenajde dřevorubec, některé stromy mohou růst dlouho.